Pražská burza zažila v minulém roce zvýšení zájmu investorů o obchodování s akciemi. Objem obchodů se zvýšil o patnáct procent na 125,3 miliardy korun. „Hlavním důvodem jsou cenové propady během první vlny koronavirové pandemie, které přilákaly investory,“ říká analytik České spořitelny Petr Bártek.
To dokládá i vývoj obchodů během roku, kdy k největším obchodům došlo v březnu – tehdy se index pražské burzy PX-TR propadl na nejnižší úrovně od poloviny roku 2016. V březnu se na pražské burze protočily akcie za více než jednadvacet miliard korun.
„Stejně jako na ostatních trzích byla hlavním faktorem roku 2020 koronavirová krize a do jisté míry americké volby. V mnohem menší míře pak dobíhající brexit,“ dodává Marie Mühlhoferová z Burzy cenných papírů Praha.
Loňský nárůst objemů ale není žádným důvodem otevírat šampaňské. I přes výrazný nárůst objemu obchodů patří loňský rok mezi nejhorší období uplynulé dekády. Horší byl jen rok 2019, kdy se zobchodovaly akcie jen za zhruba 109 miliard korun.
Návrat objemu obchodů na několik set miliard se přitom nedá podle expertů očekávat. „Vzhledem k omezenému počtu likvidních titulů je těžké si představit změnu trendu,“ uvádí ředitel makléřské firmy Cyrrus Marek Hatlapatka a dodává: „Oživí se jedině tak, že přijde mnoho nových firem, které budou zajímavé pro fondy a zahraniční investory.“
Podobně se vyjadřuje i pražská burza. „Dva nové přírůstky na trhu Start (eMan a Pilulka) ukázaly, jaký typ firem investoři nyní preferují,“ říká Mühlhoferová. V minulém roce pak přišla na hlavní trh emise České zbrojovky a letos se chystá na burzu finanční společnost SAB Finance.
Zdrojem však mohou být podle Hatlapatky zejména firmy vlastněné státem. Na otázky deníku E15 o možném prodeji některé společnosti přes burzu ministerstvo financí nereagovalo.
Na rozdíl od objemů ale klesla cena akcií na pražské burze. V průměru se hodnota firem snížila téměř o pět procent, a to při zahrnutí dividend. Podobně si však vedly podle Mühlhoferové rovněž kapitálové trhy v okolních zemích. Maďarské akcie ztratily 8,8 procenta, rakouské téměř třináct procent a polské 7,7 procenta. „Většina trhů se po jarních propadech již nedokázala vrátit zpět na původní hodnoty před propadem,“ podotýká Mühlhoferová.
Za poklesem těchto burz stojí skladba obchodovaných titulů. „Jsou zde více zastoupeny tradiční obory jako banky a energetika,” doplňuje Bártek. Ty přitom byly zasaženy koronavirovou krizí nejvíce.
