Vedle obvyklých článků, jak jste si jistě povšimli,vydávám v poslední době pravidelně nepravidelně tzv. flashe – krátké /ano i vlk se občas donutí napsat krátký text/ zprávy, pouze oznamují a více méně nekomentující nějakou událost, která se čerstvě stala nebo záhy stane. Kdy si to Kosa, v mezích svých mrňavých možností rozdává s velkými zpravodajskými weby nebo dokonce i takovou ČTK.
Ne, nepropadl jsem žádné gigantomanii, jen prostě zkouším slony píchnout špendlíkem a s obrovským gustem dodávám, že nejméně ve třech případech už Kosa ty informační slony předběhla. I když se tak stalo třeba v rámci minut. Ale i to je nepochopitelné, protože oni disponují obrovským specializovaným personálem, konajícím nepřetržitou službu, napojením na světové zpravodajské agentury atd. atd. A vlk je sám a nemůže sedět o počítače nepřetržitě. Ale nehodlám si stýskat. I tohle popisuje náš svět. Ten už párkrát dosažený minutový zpravodajský rozdíl ve prospěch Kosy nejspíše bude dán lidským faktorem. Když cosi zavětřím, jdu po tom. Důsledně. A když vám nahraje štěstí, lze špendlíkem porazit i slona. Zatímco u nich fungují „jen“ zaměstnanci. A ten si nosí do práce své starosti, které potřebuje vyřídit nebo ho nenechají plně se koncentrovat na práci nebo jde na redakční kafe a zakecá se sekretářkou, odvolá ho šéfík na poradu, atd.atd. S tím, že 5minut nehraje roli…
A nebo? Co když jsou ovšem informace, před jejichž zveřejněním je potřeba se poradit? Jak je široké veřejnosti podat? Protože by je mohla pochopit třeba špatně? Tomu se přece nedá říkat cenzura, že? Jen hledání správné prezentace. Například. Což stojí čas!
O to více mne mrzelo, že mi prvoinstančí výrok britského soudu v kauze ohledně vydání Julia Assange do Spojených států na vydání další flashe pro Kosu protekl mezi prsty. Zaregistroval jsem tuto skutečnost až večer. Tak jako drtivá většina ostatních. Tady být první nebo mezi prvními… Inu i vlk je marnivý. Odpusťte mu to. A věnujme se trochu tomu soudnímu výroku, co znamená a co lze očekávat! Mimochodem,všimli jste si jak ti jedině správně a plnohodnotně informující si dávali zatraceně dobrý pozor, aby ten rozsudek nad Assangem ukryli někam na stranu 67? Ne,nezcenzurovali to. Jen prostě překryli kupou naprostého informačního balastu! To víte,nejde o Navalného trencle nebo fusekle…. Takže to Kosa musí napravit.
Julius Assange a jeho případ nepředstavují žádné nové téma pro tenhle blog. Byl komentován jako hlavní, či vedlejší téma, nejméně v deseti příspěvcích různých autorů.
Jak by také ne. Když bohužel demonstruje obrovské pokrytectví a prolhanost našeho společenského systému v celé jejich nahotě. Ale především té verze, která si říká liberální demokracie. Která není liberální, nýbrž polovodičová – co se hodí pustím a vychválím, co se ne zadržím vůbec nebo silně potlačím a demokracií je jen svou skořápkou. V Assangeově případě je to zřetelné plastičtěji než kdy jindy!
Základním sloupem každé opravdové demokracie je svoboda slova!
V USA na to mají několik dodatků k ústavě. Nicméně pro zakladatele serveru Wikileaks neplatí. Prý získával informace nedovoleným způsobem. Považují jej za riziko pro národní bezpečnost. Viní ho z porušení sedmnácti bodů špionážního zákona – zejména zveřejnění utajovaných diplomatických a vojenských informací, včetně hackování federálních počítačů.
Nevěřím, že Wikileaks podlomil bezpečnost USA a ono získávání informací nedovoleným způsobem je směšné, když si člověk pamatuje, že ty informace, které americké administrativy rozhořčily úplně nejvíc, až do bílého běsu, získal od jistého seržanta Bradley Manninga,dnes seržantku Chelsea Manningovou. On/ona je poskytl Assangevi, ten se nikam nevloupal. Jen je zveřejnil.
Udělal přesně to, co se stalo v jiných, pro americkou vládu krajně bolestivých kauzách obdobného typu – operaci Northwood, skandálu Irán – Contras, samozřejmě Watergate a naposled unik tajných dokumentů dokumenty vypracované Úřadem hlavního inspektora USA pro obnovu Afganistanuo tom, že tahle válka je dávno prohraná a bezprizorní, abych jmenoval jen ty úplně nejznámější. Zvláštní je, že nikdo z amerických novinářů, kteří tyto průvaly zorganizovali a stáli za nimi,nikdy nebyl podroben ani stínu sankcí hrozící Assangeovi.
Kdybych měl hádat proč, pak si žádná americká administrativa nedovolí proti domácím žurnalistům, zejména z velkých a mocných redakcí, ani stín toho, co proti Assangeovi. Protože NENÍ Američan a pracuje nikoliv pro NY Times nebo Washington Post, nýbrž na svoje triko na serveru Wikileaks. Americké investigativce Bílý dům určitě vřele nenávidí, snaží se je omezit, ale víc nedokáže.
Proto takový tlak ze Států pohnat drzého Australana před americké soudy nadělit mu tam proponovaných 175 roků kriminálu, což znamená ho nechat v base shnít, aby si všichni zahraniční šťourové jednou pro vždy uvědomili, že americké špinavé prádlo je pro ně tabu.
Tuhle hru a její podstatu chápu. Být jedním z amerických mocných asi bych ji hrál také. Jenž pak bych byl mimořádně zdrženlivý v poučování o té „pravé“ demokracii jiné a už vůbec bych nezkoušel ji takzvaně vyvážet do celého světa. Svět není na hlavu padlý a nutně si musí myslet cosi o lhářích.
Oč se liší přístup Erdogana k jemu nepohodlným žurnalistům od toho amerického vůči Assangeovi? Jen v tom, že turecký prezident je si vědom svých reálných možností a stíhá tvrdě novináře domácí a zahraniční nechává na pokoji. Spojené státy to nastavily přesně opačně!
Zvláštní ovšem je, že tzv. vyspělý, liberálně ehm demokratický svět, protestuje ohledně každého nového novinářského procesu nebo rozsudku v Erdoganstanu, ale v případě zakladatele Wikileaks zarytě mlčí. Jako by neexistoval nebo se nic nedělo.Natož zásadního. Míním ten oficiální svět.
Ještě daleko tristnější je ovšem postoj zcela zdrcující většiny novinářských organizací, společenstev a především samotných psáčů a intrvjůků. Ti, až na pár naprostých výjimek, zarytě mlčí. Jakkoliv musí vědět, že tím legalizují globální americký náhubek, který si ještě sami iniciativně nasazují.
Protože Assange přece
-spolupracoval s Rusy
-protože kritizoval zejména Spojené státy a některé další západní země, ale Moskvu jen málo
Takhle to nastavují všichni, co normálně hrdě vykřikují do světa hesla o své posvátné úloze být tzv.hlídacím psem demokracie……
Jejich mlčení pokládám za naprosto ostudné a vrcholně zbabělé. Ale nikoliv nečekané. Stačí se podívat, jak mainstream dlouhodobě, nemyslím jen teď aktuálně nebo rok dva nazpět, nýbrž dlouhodobě, počínajíc například válkou na Ukrajině nebo migrační tsunami ,referuje o zahraničních, českých a slovenských vnitřních záležitostech! Co čekáte od těch, co píší buď výhradně podle svých politických preference nebo podle toho jak to chce jejich majitel, případně největší zadavatelé reklamy?! Ale nikdy podle reality. Za přísného dodržování pravidla padni komu padni! Zejména když ta se nehodí!
Popravdě,abych se nenavážel jen do psáčů a intervjůků – ona to po nich nevyžaduje ani velká většina jejich čtenářů, posluchačů nebo diváků. Ti chtějí jen potvrzení svého existujícího názoru! Nikoliv relevantní informace. Což ovšem selhání novinářské obce v kauze Juliana Assange nijak neomlouvá.
Jde od samého začátku o perfidní záležitost. Když Wikileaks pustila na sklo dokumenty od Manninga/Manningové, téměř vzápětí umístil Interpol Juliana Assange na seznam mezinárodně hledaných osob, ale ne kvůli aktivitám Wikileaks, ale kvůli podezření ze sexuálního zneužití ve Švédsku. Tam ho švédští vyšetřovatelé stíhali za „sex bez kondomu“, což je v zemi považováno za přestupek. Na základě toho byl vydán celosvětově platný zatykač!!!! Za sex bez kondomu!!!
V té době byl Assange už v Británii. Ale to už jeho vyšetřování zahájili Američané. A Švédskem iniciovaný mezinárodní zatykač měl nejspíše sloužit tomu, aby ho země tří korunek předala do USA. Však také, když ho britská policie vyvlekla z ekvádrorské ambasády, obvinění náhle kouzelně zmizelo. Švédové už na kriminalitě sexu bez kondomu netrvali. Přestože jejich stíhání bylo první a oni stáli za mezinárodním zatykačem a tedy Assange by prioritně šupajdil v náramcích do Stockholmu!
Assange tedy čelil obviněním ve dvou různých zemích a sám se nacházel ve Velké Británii. Přestože se mohl omezeně pohybovat na svobodě po zaplacení kauce, stále se musel hlásit místním úřadům. V roce 2012 zažádal o politický azyl na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde se ukrýval až do předloňska, kdy mu Ekvádor azyl odebral.
V ten moment ho zatkla britská policie, neboť i tady čelil obviněním ze soudních průtahů. Od té doby je v britském vězení. Na kauci ho soud odmítl propustit kvůli obavám z možného útěku.
Formálně Spojené státy o vydání požádali předloni.
Tolik stručná historie kauzy.
V pondělí soudkyně Vanessa Baraitserová u londýnského soudu Old Bailey dopoledne vynesla rozsudek, který nakonec odmítl vydat Juliana Assange do Spojených států.
V rozsudku akceptovala některé body obhajoby. Mezi ně, bohužel NEPATŘILA obava z nespravedlivého soudu v USA, argumentace hodnotou svobody slova. Verdikt opřela o Assangeův zdravotní stav.Ten v celkovém rozhodnutí hrál největší roli. Podle soudkyně by Assangeovi v USA hrozilo vězení s přísnou ostrahou, izolací a jinými opatřeními, která by mohla zhoršit zejména jeho mentální stav. Zmínila i Assangeovy sebevražedné sklony.
A jsme u jádra pudla! Kdyby nevydání postavila na „nedotknutelných“ principech svobody slova, reálné hrozby nespravedlivého procesu nejspíš ani při očekávaném odvolání Spojených států výrazně by, takhle sestavený rozsudek, omezil šance USA na úspěch. Ale zdravotní stav? Zejména psychický?! Tohle jde bezesporu Američanům na ruku! To je o lékařských posudcích, jež dodají nepochybně obě strany. S tím, že půjde o naprosto protikladná mínění s podpisy excelentních autorit. A bude na zvážení soudce, kterému dá přednost. Soudkyně Baraitserová je nejspíš prapraprapravnučkou biblického Piláta. Umyla si ruce.
Nesdílím nadšení těch, co před Old Bailey mohutně oslavovali její výrok. Rád bych, ale nejde to. Není k tomu sebemenší důvod!
Odbočím – vzpomínáte si na vydání ruského hackera Nikulina do Spojených států. O kterém náš Ústavní soud ex post rozhodl, že formálně šlo o porušení Ústavy? Proč o tom mluvím v souvislosti s Assangeovým soudem a odvoláním?
Proto, že tenkrát si pro Nikulina do nějaké České republiky, o kterou dříve nezavadil ani pohledem, přijel osobně tehdejší třetí muž Spojených států-Paul Ryan, dřívější šéf sněmovny reprezentantů.
Zkrátka – když jde o to došlápnout na ZAHRANIČNÍ holomky, působící potíže USA, uchopí iniciativu ty úplně nejvyšší politické šarže Spojených států. Bez ohledu na stranickou příslušnost.
Jestliže to takhle běželo u Nikulina, tím spíše a v daleko větší míře a důrazu u Assange. Trump už to nestihne. Ale Biden určitě ano. Vždyť přece Assange před 4 roky zveřejnil maily Hillary Clintonové, které ji dokonale demaskovaly co by mrchu prolhanou. On tenkrát prohrál spolu s Hillary. To se neodpouští!
Namítají skalní zastánci britské demokracie, věřící na nezávislost tamní justice až na krev, že mu to nebude nic platné? Doufejme…
Ale zvažme momentální britskou světovou pozici. Řeší následky brexitu. Zejména se snaží uzavřít celou řadu dvoustranných smluv o vzájemném obchodu. A v řadě případů se jí to i podařilo. Ovšem za zatím nejdůležitější -s EU, je všechno jiné, než vítězství ostrovních brexitářů! Dohoda, na níž Britové nyní toužebně čekají zatím k dispozici není – ta se Spojenými státy. Přes velkohubé Trumpovy sliby. Není. Počká až na Bidena.
Jestliže do českého zapadákova pro nějakého bezvýznamného Nikulina dojel šéf sněmovny reprezentantů, Assange vezme do ruky Biden osobně. Že má mimořádný osobní motiv už víte. Že Britové od Američanů také nedostanou ani zdaleka všechno, co by rádi, je také zřejmé. Ale pochybně jim předloží těžko odmítnutelnou nabídku typu – když Assange, tak….
Odolá v takovém případě Old Bailey tlaku z Downing Street 10?
Každý soudí podle sebe. Já podle českých zkušeností. Tady se Pelikán s Babišem mohli přetrhnout, aby Ryanovi Nikulina předhodili. Bez ohledu na ústavu. Jak velká je šance, že Británie ještě touhle hnilobou jménem liberální demokracie,ve spojení s kšeftem, který potřebuje a sotva může odmítnout, není fatálně zasažena?
V dohledné době se to dozvíme. Zda má Asasnge v našem světě naději nebo ne. Vlastně dozvíme se toho daleko víc – platí zde ještě svoboda slova a právo novináře být hlídacím psem demokracie?????
Ne, Assangeovy šance nevidím dobře. Ta samá soudkyně, co ho sice zatím nevydala, zamítla návrh na jeho propuštění z vazby oproti kauci. Prý hrozí nebezpečí útěku. Kdyby to vypadalo na potvrzení prvoinstančního výroku, držela by ho dál ve vězení?
Ale uměl bych si celkem snadno představit zázrak ve prospěch Juliana Assange. Na Britech zcela nezávislý. Říkáte slova snadný a zázrak že jde o těžký protimluv? Omyl!
Trump nyní velmi těsně projel obhajobu Bílého domu. Stejně těsně, jako jej v roce 2016 získal. Vždy rozhodlo v několika málo státech Unie pár tisíc hlasů pro Trumpa, resp.nyní pro Bidena. Už byla řeč, že jedním z Assangeových smrtelných hříchů vůči USA představují maily prolhané Hillary na Wikileaks před jejím soubojem s Donaldem Trumpem. Můžeme spekulovat, kolik voličů mu to v poslední vteřině před odevzdáním hlasu v táboře nerozhodnutých přihrálo. Víme ovšem jistě, že letos nic podobného v jeho prospěch nezasáhlo. Jak moc nepravdivá se jeví úvaha, že tenkrát mu Assange a Wikileaks otevřel nebo alespoň pomohl do Bílého domu? Trump, vedle neustálého stěžování, že prohrál podvodem, už skoro měsíc nedělá nic jiného, než že rozdává prezidentské milosti. Bylo by pro něj víc než snadné ji dát i tomu, kdo pro něj udělal dost možná klíčovou práci před čtyřmi roky – Assangeovi. Čímž by se případ definitivně vyřešil. Triviálně snadné. Ale stane se tak jen zázrakem!