Relativně brzké schválení vakcíny proti koronaviru jak ze strany amerických, tak evropských lékových agentur dává naději, že covidová epizoda by mohla v nadcházejícím roce skončit. To by znamenalo lepší vývoj globální ekonomiky, než se dosud čekalo, což by se příznivě projevilo i na tuzemském hospodářství. Odborníci ale varují před nastoleným trendem vývoje českých veřejných financí.
Přestože se české hospodářství potýká s druhou vlnou koronavirové epidemie a koncem roku došlo k opětovnému přitvrzení protiepidemických opatření, mohl by být příští rok o něco lepší, než předpokládaly podzimní makroekonomické prognózy. V nich došlo k přehodnocení původně poměrně optimistického výhledu pro rok 2021.
Jenže poměrně brzké schválení vakcíny proti koronaviru jak ze strany amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), tak Evropské lékové agentury (EMA) dává naději, že by ekonomický vývoj v příštím roce mohl být přece jen takový, s jakým mnohé domácí instituce počítaly ještě v letních měsících. Včetně ministerstva financí, které ve své zatím poslední prognóze (v září) uvedlo, že český hrubý domácí produkt v roce 2021 vzroste o 3,9 procenta.
Růst na dluh
S celkem překvapivou zprávou přišel dva týdny před koncem roku Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. „Nejnovější ekonomický konsensus pro ČR: růst v příštím roce o 3,8 %, deficit 7 % HDP. Nakonec to ministerstvo financí vychytalo, pár měsíců si počkalo, neaktualizovalo prognózu s příchodem druhé vlny a příchod vakcíny mezitím výhled opět zlepšil na odhad ministerstva ze září,“ uvedl na svém twitterovém účtu.
Právě před vysokým schodkem státního rozpočtu varuje Mojmír Hampl, šéf segmentu služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG a bývalý viceguvernér České národní banky. „Eknonomiku držíme nad vodou na úkor rostoucího dluhu. Pořád je potřeba vidět, že jsou to spojené nádoby. Platíme lidem peníze za to, že nepracují, za služby, které se neposkytují, děláme nějakou míru kompenzace. Je to udržování současnosti nad vodou na úkor budoucnosti. Jak dlouho? To je největší bolest fiskální katastrofy, která nám hrozí. Problém je, že to nebude vidět hned, že to chvíli vydrží,“ řekl CNN Prima NEWS.
V podobném duchu se pro CNN Prima NEWS vyjádřil také bývalý prezident České republiky Václav Klaus. „Jako celoživotní makroekonom a bývalý ministr financí se samozřejmě děsím, co se stane se státním rozpočtem. Rozvrat veřejných financí mě samozřejmě děsí. Pro mě mít deficit miliardu byl problém. A teď máme stovky miliard. Nedovedu si to vůbec představit. Nedovedu si představit, jaké to může mít konce, ty nejsou v žádném případě dobré,“ řekl.
Očkování jen na papíře
Jak už bylo zmíněno, zcela klíčovou otázkou roku 2021 bude dostupnost vakcíny a míra proočkovanosti české populace. Pokud se podaří dosáhnout solidní meze, kterou odborníci odhadují kolem 60 procent populace, má Česká republika šanci na návrat do normálního života poměrně brzy. Jenže ani zde není možné ignorovat fakta a elementární matematiku.
„Pokud bude nutné očkovat 60 procent populace za půl roku a na každého jsou zapotřebí dvě dávky, vychází to tak, že každý týden bychom museli naočkovat půl milionu lidí,“ řekl CNN Prima NEWS Mojmír Hampl. Podle něho je tedy klíčovou otázkou, zda jsme schopni na tak masivní očkovací kampaň připravit adekvátní logistiku. „Budeme tedy schopni v březnu či dubnu konstatovat, že je to za námi? Jsem k tomu dost skeptický,“ dodal.
Vakcína proti koronaviru ale není řešením všech budoucích krizí. Myslí si to Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. „Vakcína může být světélko, ale my potřebujeme maják. Vakcínou můžeme získat náskok proti covidu, nicméně musíme se naučit žít s tím, že máme za zády pořád nějakou hrozbu,“ řekla CNN Prima NEWS. Podle Horské bychom si po překonání koronavirové krize měli udělat SWOT analýzu a vyhodnotit, které kroky byly správné a které chybné. Na základě toho budeme schopni se lépe připravit na budoucí krize, které nevyhnutelně přijdou.
Lockdowny a antilockdowny
Co tedy od roku 2021 očekávat? Z uvedeného vyplývá, že pokud se nepodaří dosáhnout potřebné proočkovanosti, která by zajistila kolektivní imunitu, pravděpodobně budeme značnou část roku využívat stávajícího systému v podobě zpřísňování a uvolňování protiepidemických opatření. Tím pádem bude česká ekonomika vystavena dalším vlnám epidemie, což se projeví na její kondici.
V takovém případě je pravděpodobnější, že se naplní prognózy České národní banky či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které Česku pro rok 2021 předpovídají hospodářský růst pod dvěma procenty. Nezaměstnanost by se mohla držet na relativně nízké úrovni přinejmenším dokud bude pokračovat program Antivirus či na něho naváže takzvaný kurzarbeit.
„Myslím, že rok 2021 určitě nebude vymknutím se roku 2020, ale bude pokračováním roku 2020. Budou pořád různé lockdowny a antilockdowny, budou používány nesmyslné charakteristiky, jako je onen slavný PES, který je nesmyslem a protimluvem vážného uvažování,“ uzavřel Václav Klaus.
