Článek
Bankovní identita
Zákon o bankovní identitě přinese doslova revoluci v elektronickém ověřování totožnosti. Rozšiřuje stávající okruh činností, které banky mohou vykonávat, o poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru (například vydávání certifikátů pro elektronické podpisy, razítka atd.).
Pomocí hesel pro přístup do internetového bankovnictví bude možné na dálku ověřit totožnost a tu využít jak pro přístup k veřejným službám státu, obcí a krajů, tak i pro účely elektronického obchodu. Bankovní identita je podle kanceláře Havel & Partners jedna z nejdůvěryhodnějších a nejužívanějších digitálních identifikačních metod současnosti a všude, kde byla zavedena, přinesla boom v nabídce a využívání elektronických služeb online.
Právo na digitální služby
Prvního ledna nabývá účinnosti jen malá část zákona, to nejdůležitější přijde začátkem února. Do té doby totiž stát musí připravit katalog služeb poskytovaných orgány veřejné moci s plánem jejich digitalizace. Tedy seznam úkonů, které lze se státem vyřídit digitálně, a termínem, odkdy to půjde.
Daně, sociální péče, důchody, průkazy a potvrzení, stavební řízení. Příklady úředničiny, kvůli které už nebude nutné navštívit státního nebo obecního úředníka. Vše půjde vyřídit od počítače z domova nebo kanceláře. Plánovaná digitalizace služeb státu zjednoduší přístup k těmto službám a podle advokátní kanceláře Squire Patton Boggs by měla zjednodušit i byrokracii.
Korporátní právo
Velká novela zákona o obchodních korporacích zpřesňuje právní úpravu obchodních společností. Jedna z nejpodstatnějších změn se týká akciových společností s tzv. monistickým systémem vnitřního řízení. Novela ruší bez náhrady institut statutárního ředitele. Nově bude správní rada jediným povinně zřizovaným orgánem, který bude kombinovat dosavadní působnost statutárního ředitele a správní rady.
Novela nově zakotvuje některé zvláštní druhy podílů, respektive akcií (bez hlasovacích práv nebo s oprávněním delegovat člena voleného orgánu). Společníci či akcionáři se rovněž budou moci účastnit valné hromady společně se svým (jedním) poradcem.
Omezí se převoditelnost podílů a akcií. Novela totiž umožňuje zřízení předkupního práva, práva zpětné koupě a dalších obdobných práv, a to s věcněprávními účinky (tj. obdobné povahy jako věcná břemena v případě nemovitých věcí).
Změny nastanou i v rozdělování zisku či pojetí obchodního závodu. Zajímavou úpravou je podle advokátní kanceláře Havel & Partners možnost valné hromady schválit zásady a pokyny pro členy statutárního orgánu (s výjimkou zásahů do obchodního vedení).
Na úpravu zakládacích dokumentů a stanov společnosti, pokud jsou v rozporu se zněním novely, mají firmy rok.
Stavební právo
Od ledna se mění některé v praxi problematické instituty stavebního práva. Hlavním cílem nové úpravy je umožnit rychlejší a efektivnější schvalování stavebních záměrů. Nová úprava obsahuje změny na řadě míst stavebního zákona, liniového zákona a zasahuje i do obecné úpravy správního řádu. Dotýká se postupů při realizaci stavebních záměrů, a to nejen v oblasti klíčové infrastruktury.
Mimo jiné se doplňují lhůty pro vydávání závazných stanovisek (30, ve složitých případech 60 dnů), a pokud je dotčené orgány nevydají včas, uplatní se fikce souhlasného závazného stanoviska.
Veřejné zakázky
Poslanecká sněmovna nadělila před Vánocemi zadavatelům veřejných zakázek nečekanou novelu, podle které musí od Nového roku ve všech veřejných zakázkách uplatňovat zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a podpory inovací.
Nově bude mít zadavatel právo vyloučit účastníky zadávacího řízení, kteří jsou součástí jednoho koncernu, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že části nabídek připravovali ve vzájemné shodě. Účastník však bude moci prokázat, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo.
Zároveň do Poslanecké sněmovny putuje velká vládní novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která by měla od 1. 7. 2021 přinést zadavatelům i dodavatelům snížení administrativní zátěže, odstranit přísnost některých pravidel a vyjasnit výklad ustanovení, který se za dobu platnosti zákona od roku 2016 ukázal jako potřebný.
Znalcem už jen vysokoškolák
Nový zákon o znalcích nahrazuje zastaralý předpis z roku 1967 a po více než 50 letech nově upravuje agendu znalců, znaleckých kanceláří i znaleckých ústavů. Zásadně se tak změní podmínky pro jmenování znalcem. Tím může být pouze odborně způsobilá osoba, která získala minimálně magisterské vysokoškolské vzdělání v příslušném oboru. Nový zákon už také nestanovuje maximální sazbu znalečného, na druhou stranu ale požaduje vysoké poplatky za vstupní zkoušku.
