Tříletá přestavba Severočeského muzea skončila, vstup střeží lev a lvice

  11:08
Skoro tříletá rekonstrukce Severočeského muzea v Liberci je u konce. Kvůli koronaviru ale zatím návštěvníci upravené interiéry a nové expozice nemohou vidět.

Plných 122 let byly pískovcové sokly před libereckým muzeum opuštěné. Postavené přitom byly v roce 1898 pro sochy lvů, které měly strážit vchod do muzea. Jenže i když byli lvi do plánů výstavby zahrnuti, kvůli nedostatku peněz se od soch nakonec upustilo.

Bronzoví lvi se tak objevili před Severočeským muzeem až teď. Jejich autorem je sochař Jaroslav Róna.

„Jsem poctěn, že jsem mohl zaplnit tu 122 let dlouhou mezeru, kdy lvi před muzeem chyběli. Vlastně jde o lva a lvici, což je poměrně unikátní. Většinou vchody významných budov stráží jen lvi, “ řekl při odhalení soch Róna.

Komplikace opravu zdržely a zdražily

Instalace bronzového páru lvů je součástí téměř tříleté rekonstrukce Severočeského muzea, jejímž výsledkem jsou nové interiéry a moderní expozice.

„Bohužel, kvůli epidemiologické situaci nemůže veřejnost zatím tu neuvěřitelnou proměnu, kterou muzeum prošlo, vidět na vlastní oči. Musíme mít zavřeno. Nicméně doufáme, že v únoru už bude situace lepší,“ uvedl ředitel muzea Jiří Křížek. 

Původně se přitom mělo Severočeské muzeum otevřít po rekonstrukci už vloni na podzim. Objevily se ale nečekané komplikace, které vše zdržely a také prodražily. Místo 100 milionů korun se tak náklady vyšplhaly na 143 milionů

„Ono něco vypadalo na povrchu velmi pěkně, ale uvnitř to bylo hrozné. Už tehdy při výstavbě muzea na konci 19. století totiž chyběly peníze, a tak se některé věci ošidily a teď se to muselo napravit,“ zdůvodnil hejtman Martin Půta.

Nová podlaha i elektroinstalace

Například ve velkém výstavním sále se původně počítalo jen s drobnými opravami původní teracové podlahy. Nakonec se musely kompletně vybourat a pořídit nové z litého betonu. Projekt nepočítal ani s kompletní výměnou elektrorozvodů pro zabezpečovací systém a požární signalizaci. Rozvody ale byly v takovém stavu, že bez výměny by vydržely tak půl roku. 

„Když to ale porovnáme s cenami jiných rekonstrukcí historických budov, tak i přes překročení původní částky jde o cenu příznivou. Je to vlastně 35 tisíc korun na metr čtvereční, přičemž třeba hlavní budova Národního muzea v Praze byla v nedávné době rekonstruována za 150 tisíc korun za metr čtvereční,“ sdělil Křížek. 

Návštěvníci poznají změnu hned při vstupu odkud zmizela letitá kukaň suplující vrátnici. Nová recepce se přesunula do dalšího sálu, kde probíhaly vernisáže a koncerty. Vstupní hala je teď místo toho věnovaná výrobkům současných šperkařů a sklářů. Ostatně muzeum bylo v roce 1873 založeno právě jako uměleckoprůmyslová instituce, která měla shromažďovat sbírky věnované především sklu a textilu, na kterých Liberec vyrůstal. 

„Máme jednu z největších umělecko-historických sbírek v republice. Máme zastoupen umělecký design v Evropě za posledních dva tisíce let. Sbírky jsou natolik bohaté, že si můžeme vybírat, co zrovna chceme vystavit. V depozitářích máme přes sedm set tisíc předmětů od antiky až po dnešek. Návštěvníci si tu teď také budou moci vyzkoušet různé specializované pracovní postupy nebo si osahat kopie různých uměleckých děl,“ přiblížil Křížek.

Proměnou prošla také stálá expozice věnovaná přírodě Jizerských hor. Tu teď názorně přibližují velkoryse pojatá dioramata s rostlinami a zvířaty v jejich přirozeném prostředí. Velký kus muzea zabírá rovněž expozice věnovaná historii Liberce.