Trest po 40 letech. Bývalý důstojník StB dostal u soudu 5,5 roku vězení

Z rozsudku, který redakce iDNES.cz získala na základě informačního zákona, vyplývá, že soud poslal Marečka na 5,5 roku do věznice s ostrahou. Do trestu zahrnul i jeho předešlé odsouzení za podvod z května 2013. Douša dostal tři roky vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání čtyř let.

Mareček je stíhán za to, že v letech 1977 až 1981 ztrpčoval život chartistovi Václavu Komedovi a jeho blízkým. Douša byl od ledna do prosince 1981 jeho nadřízeným.

Kvůli neustávající šikaně vycestoval poškozený muž s rodinou 3. prosince 1981 do Rakouska. Následně se dostal do Spolkové republiky Německo. Kvůli neznalosti prostředí i jazyka tam měl podle spisu s názvem Venda, který na něj StB dál vedla, existenční potíže.

Hlavní líčení začalo před dvěma lety. Přítomnost kamery nebyla příjemná ani jednomu z obžalovaných. Někdejší kapitán StB Mareček se schoval za noviny, bývalý major Douša hledal skrýš pod schodištěm soudní budovy.

„Vyvíjeli nátlak na poškozeného Václava Komedu, spoluzakladatele a signatáře Charty 77, v podobě takzvaných profylakticko-rozkladných opatření spočívajících v opakovaných výsleších, při kterých mu vyhrožovali trestním stíháním a uvězněním, v domovních prohlídkách, znemožnění stávajícího zaměstnání a perzekuci rodinných příslušníků, s cílem dosáhnout jeho nedobrovolného vystěhování z území ČSSR,“ citoval z obžaloby státní zástupce Tomáš Jarolímek.

Permanentní nátlak zabral. Komeda, který sám od sebe republiku opustit nechtěl, i kvůli dvěma dcerám z prvního manželství, se podvolil. Z Československa odešel se svou druhou ženou Jitkou a nezletilým synem Jakubem.

„Nejsem si vědom, že bych se dopustil nějakého trestného činu, který je mi dáván za vinu,“ řekl před soudem Vladimír Mareček. Vypovídat odmítl.

Jeho spolupracovník a pozdější šéf Milan Douša se snažil soud přesvědčit, že na šikanování chartisty a jeho rodiny neměl čas.

„V období 1977 až 1981 jsem studoval Vysokou školu SNB, takže jsem v práci víc nebyl, než byl. V době, kdy pan Komeda vyjížděl do zahraničí (prosinec 1981), jsem psal diplomku a byl jsem v jazykovce na ruštinu. Byl jsem také na školení KGB (sovětské tajné služby) v Moskvě. Tenkrát tam náčelníci oddělení jezdili,“ hájil se.

Vladimír Mareček Soustružník kovů požádal o přijetí do služeb Sboru národní bezpečnosti (SNB), složky StB, v červnu 1974. „Doufám, že má žádost bude kladně vyřízena. S pozdravem čest práci.“ Služební přísahu složil 1. října 1974. Pracoval na 1. oddělení 2A odboru Správy StB Praha. Obor ‚Právo‘ vystudoval na Vysoké škole SNB, titul JUDr. používá od května 1988. Postupně byl povýšen na kapitána, tuto hodnost získal v únoru 1989. Za iniciativní a příkladné plnění služebních úkolů dostal desítky finančních odměn. zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Z archivního svazku, který musela předsedkyně senátu Helena Králová na žádost obžalovaných přečíst – šlo o desítky záznamů a stovky stran spisu, což zabralo několik hlavních líčení – však podle názoru soudu vyplynul opak.

„Je z nich patrno bez jakýchkoliv pochybností, že oba obžalovaní sami iniciativně a aktivně prováděli činnosti, které jsou jim kladeny za vinu. V žádném případě z nich nelze učinit závěr, že obžalovaní jednali pouze na rozkazy nadřízených. Z těchto záznamů, které v převážné většině sepsal obžalovaný Mareček a předkládal je od roku 1981 obžalovanému Doušovi, je zcela zřejmé, že to byl obžalovaný Mareček, kdo aktivně navrhoval různé operativní cesty – zpravodajské pohovory osob blízkých poškozenému, domovní prohlídky u poškozeného, i zadržení poškozeného například dne 18. prosince 1980,“ napsala do rozsudku soudkyně Králová.

Bývalé estébáky usvědčují i výpovědi několika svědků. Václava Komedu soud vyslechnout nemohl, protože v únoru 1995 zemřel, jeho manželka Jitka však popsala, jaké útrapy rodina zažívala. Podobně vypovídala i Komedova přítelkyně Helena Koenigsmarková, která se s ním znala od roku 1976.

Močit proti větru?

Opakované zadržení a výslechy, domovní prohlídky, sledování i pronásledování, pokusy připravit je o řidičský průkaz či tlak na zaměstnavatele, aby dostali výpověď.

„Dnes si to asi nikdo nedovede představit, ale už jen skutečnost, že se o mě zajímala Státní bezpečnost, mě ohrožovala v práci. Nakonec to dopadlo tak, že mě v červnu 1981 vyhodili. Nadřízený se mi omlouval a řekl: víte, proti větru se močit nedá,“ vypověděla Jitka Komedová, která pracovala jako lékařka na psychiatrii v Bohnicích.

Václav Komeda měl doktorát z Karlovy univerzity, ale nebylo mu to nic platné. Už jako student protestoval proti srpnové invazi sovětských vojsk. Odpovídající práci po škole nikdy nesehnal. Živil se jako čistič výloh v podniku Úklid Praha.

Příslušníci StB se podle spisu postarali o to, aby dostal výpověď (o její neplatnost se Komeda soudil). Pak dali podnět k jeho stíhání pro příživnictví a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.

Milan Douša Zámečník z Nového Strašecí si po večerech dodělal strojní průmyslovku. U maturity dostal dvě čtyřky. Od srpna 1970 byl členem KSČ. O přijetí do služeb SNB požádal v březnu 1973. Služební přísahu složil 2. července 1973. V červenci 1981 vystudoval na Vysoké škole SNB (Fakultě StB) obor Právo. Nejlepší známku (dvojku) měl u závěrečné zkoušky z předmětu „boj orgánů StB proti ideologické diverzi“. Postupně získal hodnost majora (v červenci 1988), pracoval jako náčelník oddělení pražské správy StB. Dostal řadu finančních odměn, například za akci „Charta 77“ a další. V 80. letech obdržel vyznamenání „Za službu vlasti“ a „Za zásluhy o obranu vlasti“. zdroj: Archiv bezpečnostních složek

„Můj muž říkal často jména Douša a Mareček. Byli to estébáci, kteří na něj činili nátlak. Byli jsme bez práce a bylo jasné, že nám nezbude nic jiného, než z republiky odejít,“ vypověděla Jitka Komedová.

Obžalovaný Mareček tvrdí, že jeho skutečné příjmení Komeda znát nemohl. „Používal jsem vždy krycí jméno. Nejprve Burda, pak Veselý a Mareš.“

U soudu také řekl, že šikana chartisty byla jen zdánlivá, protože ho StB naverbovala jako spolupracovníka, který měl dodávat informace ze zahraničí. To Komedovi blízcí rezolutně odmítají.

Podle soudkyně Králové se oba bývalí příslušníci StB dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

„V důsledku jednání obou obžalovaných se změnil život poškozeného a jeho rodiny, aniž to tak sám chtěl, tedy v podstatě proti jejich vůli. Došlo k závažnému zásahu (...) Obžalovaní je donutili opustit vlast a to s výhledem, že se již nikdy nebudou moci vrátit zpět a nikdy neuvidí své rodiny ani přátele,“ zdůraznila.

Odmítla námitky, že jsou projednávané skutky promlčené. Do konce roku 1989 neexistovala vůle státu příslušníky StB za protiprávní jednání postihnout, tudíž „promlčecí doba ani nemohla začít běžet“.

Později vstoupila v platnost novela trestního zákona, která vylučuje promlčení trestných činů spáchaných mimo jiné veřejnými činiteli (úředními osobami) v době nesvobody, u nichž horní hranice trestní sazby činí nejméně deset let, což se týká i tohoto případu.

Ani u jednoho z obžalovaných neshledal senát soudkyně Králové žádné polehčující okolnosti. Marečkovi přitížila skutečnost, že má v trestním rejstříku pět záznamů, převážně pro majetkovou trestnou činnost.

Obral ženu, které zabili syna

Loni byl pravomocně odsouzen za to, že zpronevěřil peníze ženě, která uvěřila, že se obrací na advokáta. „Obviněný počítal s tím, že jej poškozená považuje za advokáta, přičemž si však alibisticky počínal tak, aby se sám takto výslovně neoznačil,“ konstatovaly soudy s tím, že k výkonu advokacie neměl Mareček oprávnění.

Ženu, které zabil bezohledný ruský podnikatel při předjíždění syna, připravil o čtvrtmilionové odškodnění. Krajský soud v Praze ho za to poslal na dva roky do vězení. Marečkovo dovolání zamítl letos v květnu Nejvyšší soud.

Tento trest není v nyní uložených pěti a půl letech vězení započítán. Pokud se aktuální rozsudek za akci Asanace u odvolacího soudu nezmění, měl by si Mareček odsedět v součtu sedm a půl roku.

Obvodní soud pro Prahu 1 v současnosti projednává další případy někdejších estébáků, kteří se měli začátkem osmdesátých let podílet na vyhánění disidentů a jejich rodin.

Mezi obžalovanými jsou opět Jiří Šimák a Zbyněk Dudek, bývalí příslušníci StB proslulí v tehdejším disentu svou surovostí jako „bicí komando“. Již v minulosti byli odsouzeni ke 3,5 letům vězení za brutální metody používané při výsleších.

Hlavní líčení se však vlečou (více v článku Teď churavím já, pak zase ty). Někteří obhájci se také snaží ztížit práci novinářům, kteří o průběhu soudu informují. Žádají třeba jejich vyloučení z jednání s tím, že mohou připadat v úvahu jako svědci. A to bez ohledu na fakt, že většina těchto novinářů chodila v době, kdy akce StB probíhala, do mateřské školky.