Zapomenutí autoři. Britští literáti, kteří si užili vrchol slávy na přelomu 18. a 19. století, ale do učebnic se nedostali

30. prosinec 2020

Literární prostředí v Británii 19. století bylo malým světem, ve kterém se mnozí jeho účastníci znali, vznikala mezi nimi přátelství nebo naopak propukaly konflikty. Ačkoliv nám některé učebnice literatury podsouvají, že mezi autory často docházelo k rivalitě, není to tak úplně pravda. Ke konfliktům totiž docházelo spíše na politickém základě, kdy jeden okruh autorů oponoval jinému.

Všechny epizody

Prodejnost a úspěch knih nehrál až takovou roli jako příslušnost k různým táborům, často utvářených kolem vlivných časopisů a nakladatelů – a naopak časopisy i nakladatelství k sobě přitahovaly podobně smýšlející autory. Diskuze mezi skupinami byly vítané, protože podporovaly zájem čtenářů, kteří mohli fandit svým oblíbeným literátům tak, jako kdyby šlo o sportovní zápas. A stejně jako si po utkání sportovci podají ruce, tak i literáti cítili vzájemnou sounáležitost, nehledě na odlišné názory na politiku nebo kulturu.

Od romantismu k realismu

Autoři, představení v pětidílném cyklu Šárky Jančíkové a historičky Marie Michlové, patřili do literárního světa, ve kterém se navzájem dobře znali. Básník James Hogg představil svého dlouholetého kamaráda Waltera Scotta mladému kolegovi z časopisu „Blackwoods“ Johnovi Gibsonovi Lockhartovi, který se potom stal Scottovým zetěm i životopiscem. Scott později seznámil Lockhartova se svou kolegyní a kamarádkou Mariou Edgeworthovou, jíž pak Lockhart pomáhal se udržet na výsluní – tehdy už pracoval jako šéfredaktor vlivného konzervativního časopisu Quarterly Review. Do své redakce Quarterly rovněž přijal nadějnou prozaičku Elizabeth Rigbyovou (později lady Eastlakeovou), o které také pojednává jeden z příspěvků. Ovšem Leigh Hunt patřil k opozičnímu kroužku, který shromažďoval kolem svého časopisu Examiner a jenž se hlásil k nejradikálnějšímu liberalismu.

Kromě Jamese Hogga zažili všichni autoři přerod romantismu směrem k realismu, od období Regentství k viktoriánské éře, a probíhající změny nejen sledovali, ale byli přímo jejich aktéry.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.