Hluboká nad Vltavou chce zachovat současnou podobu Karlova hrádku pro několik budoucích generací

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, naopak poslední z roku 1370. Podle Rudolfa Krajíce by měl areál sloužit mimo jiné jako trvalé místo pro výzkum, na kterém se v rámci své praxe budou podílet studenti archeologie na Jihočeské univerzitě, kteří tak budou mít jedinečnou příležitost získávat poznatky přímo v terénu. Spolupracovat zde měli také studenti a vyučují z univerzity v Německém Bambergu. Kvůli koronaviru zatím ale letos nemohli přijet.

„Věřím, že příští rok se tady již sejdeme v sestavě jak našich studentů, tak s možnou účastí i dalších studentů nebo pedagogů ze zahraničí,“ doufá Rudolf Krajíc.

Město Hluboká areál odkoupilo před třemi lety od Lesů České republiky. Na procesu obnovy zříceniny se kromě archeologů podílejí také památkáři. Díky základní údržbě už je Karlův hrádek plně přístupný turistům, kteří například přijíždějí po nedaleké cyklostezce. Pokračuje hlubocký starosta Tomáš Jirsa z ODS.

„Teď je asi nejdůležitější udělat nový bezpečný most a zajistit stavebně bránu, aby se náhodou neřítila, ale jinak je stavba zabezpečená,“ doplňuje Tomáš Jirsa.

Karlův hrádek už má za sebou i několik menších koncertů, na jaře například památka přivítala několik návštěvníků při zahájení letní sezóny. Do budoucna by mělo vzniknout také menší přístaviště přímo pod zříceninou.

„Ten základní cíl, který chceme je, aby to bylo veřejně přístupné, aby to bylo bezpečné, aby si tam bylo možné opéctu buřty, aby si tam trampové mohli přespat v suchu. A několikrát ročně, třeba desetkrát, tam bude koncert, přednáška a podobně,“ shrnul Tomáš Jirsa.

Na otázku, kdy skončí obnova památky, odpovídá hlubocký starosta Tomáš Jirsa jednoznačně - je to jako s chalupou, skončíte jednu část opravy a hned musíte začít s tou druhou. Město proto počítá, že bude do zříceniny investovat každoročně.

Celou reportáž Matěje Vodičky si můžete poslechnout online, nebo si ji stáhněte do svých mobilů a počítačů k pozdějšímu poslechu.