14°C
Dlouho o Vás nebylo slyšet a naši čtenáři, kteří Vás mají rádi, o Vás mají starost.
„Děkuji vašim čtenářům za zájem. To bych ale nečekal. Vždyť jsem kvůli nemoci odešel před několika lety z divadla, protože jsem měl hrůzu, abych hry nepoškozoval.“
Z televize jste ale nezmizel a na obrazovkách jste vždycky velmi vítán. Musí Vám to dělat radost, že je o Vás zájem.
„Radost? Víte, já už jsem se radovat zapomněl, dlouho nebylo z čeho. Pořád chodím po doktorech. A vidíte, za chvíli zase musím k doktorovi. A že bych si teď radostí výjimečně vyskočil? To bych třeba udělal, ale nemůžu, začala mne bolet bohužel už i záda. Že se na mne ale diváci pořád koukají, tak z toho mám dobrou náladu, to přiznávám. Poslední dobou se mi vůbec nevede.“
Jak to? Nedávno šel v televizi Váš zatím poslední film Staříci, v němž jste si zahrál s Jiřím Schmitzerem. Dostali jste Cenu českých filmových kritiků a Vy jste získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
„Říkáte, že Staříci nebyli špatní? No jo, nebyli. Byla to hezká práce, ale... Občas jsem hrával starého i jako mladík. Režisér Evald Schorm mi vysvětlil proč. Mladý má sílu hrát starého, ale starý starého ne. Často jsem si na něj při natáčení Staříků vzpomněl!“
Původně jste neměl hrát bývalého politického vězně Antonína, ale komunistického prokurátora, který nebyl za své činy nikdy potrestán.
„A naštěstí jsem ho nakonec nehrál. Zahrál jsem si kamaráda Jiřího Schmitzera. I on byl, krom scénáře, důvodem, proč jsem do toho filmu šel.“
Vy jste spolu nikdy předtím netočili?
„Ne. Před kamerou jsme se sešli poprvé v životě. A nejen před kamerou, vůbec poprvé při nějaké herecké práci. To se mi na tom líbilo. A udělal jsem dobře, že jsem do toho šel. Skvěle jsme si rozuměli. Ten příběh nás oba chytil.“
A pořád platí, že to byl Váš poslední film?
„Samozřejmě. Kdy jsem Staříky točil? To je tak tři roky. Teď už bych to nezvládl. Nechci už točit. Je to moje definitivní rozhodnutí. Bolí mě už totiž na těle i v těle naprosto všechno. Každý den už pro mne hraje jinou písničku. Kde jsou ty časy, kdy jsem jezdil na koni nebo nepotřeboval při filmování ani kaskadéra...“
Nechcete ale snad říct, že nevíte dne...
„Přesně tak. Chci to říct. Jsem na tom tak, že nevím nejenom dne, ale ani hodiny. Už jsem šel k notáři sepsat i poslední vůli. Bylo už načase, protože já považuju opravdu za zázrak, když se ráno probudím. Chci po sobě mít čistý stůl, protože ta nemoc se pořád zhoršuje.“
Tak mi aspoň prozraďte, jakou svoji roli máte nejraději.
„To nemůžu, protože nechci nikoho urazit. Já si svých kolegů herců i režisérů nesmírně vážím. Všech si vážím, takže tohle opravdu nemůžu.“
Jedna z Vašich nezapomenutelných rolí je určitě kriminalista Mirek Stejskal z kontroverzního seriálu Třicet případů majora Zemana.
„Pan režisér Jiří Sequens byl vynikající profesionál, což se odráží na řemeslné kvalitě celého seriálu. A ten seriál mě hodně bavil. Té politické linie jsem si vůbec nevšímal, nezajímala mě. Já jsem točil jen ty kriminalistické příběhy, které byly napsané podle skutečných případů. Měl jsem možnost do některých spisů dokonce nahlédnout. A to jsem tedy koukal, čeho jsou lidé vůbec schopni a že být v mordpartě opravdu není žádná legrace.“
Uvidíme Vás v další řadě divácky úspěšného seriálu Policie Modrava. Oslovil Vás režisér Jaroslav Soukup opět pro roli bývalého šumavského učitele Emila Kintzla?
„Už mě neoslovili. No, možná toho dědka, kterého jsem tam hrál, nechali umřít.“
VIDEO: Držitel Thálie Ladislav Mrkvička: Ocenili mě potleskem, který se se mnou loučil.
Držitel Thálie Ladislav Mrkvička: Ocenili mě potleskem, který se se mnou loučil. Hana Höschlová, Aleš Brunclík
A kdyby Vás oslovili?
„Chtěl bych především vidět scénář. Oni toho dědka ale určitě radši pohřbili, už o mne nemají zájem. Kdo by chtěl nemocného, neschopného. Když jsem jako Kintzl naposledy natáčel v Sušici v domově důchodců, už to nebylo opravdu ono. Těžko jsem chodil. A víte, ona se i ta paměť horší. Ale prosím vás, já nemyslel, že by umřel opravdový pan Emil Kintzl, velký znalec Šumavy a autor několika knih, který mé postavě posloužil jako předloha! Myslel jsem toho seriálového. Pan Kintzl je kamarád, dobře se známe, nerad bych mu ublížil. Já ale vlastně ani nevím, jestli ještě žije. Doufám, že ano.“
Takže Vy jste vážně smířen s tím, že už před Vámi žádná filmová klapka nepadne?
„Naprosto. A jsem také smířen s tím, a neříkám to poprvé, že mě už čeká jenom léčebna dlouhodobě nemocných. Anebo rakev!“
Vzkaz režiséra Soukupa
„Láďa má pravdu. Ta jeho postava Emila v poslední řadě seriálu skutečně skončila. Jinak vím, že se s Emilem Kintzlem kamarádil, a mám pro něho dobrou zprávu - šestaosmdesátiletý pan Emil, sportovec a znalec Šumavy, dodnes žije v Kašperkách a těší se dobrému zdraví!“ vzkazuje Mrkvičkovi režisér Jaroslav Soukup.
