BK MLADÁ BOLESLAV

Radim Zohorna: Boleslavi děkuji za prostor i příležitost. Do NHL jdu i díky ní

23. 12. 2020
Autor: Jitka Čechová
M l. B o l. – Když přišel na předem domluvený rozhovor, hýřil Radim Zohorna dobrou náladou. Na očích mu bylo poznat, že už se těší na všechno, co se před ním právě rozprostírá. Rozloučení s Bruslaři, Vánoce s rodinou, pondělní odlet do Pittsburghu. Když se ale v průběhu rozhovoru rozpovídal o Mladé Boleslavi, bylo znát, že minimálně některé věci a lidi za sebou nechává jen nerad. „Trochu mě mrzí, že tu nechávám tak skvělou partu. Ale do NHL se strašně těším. Nemůžete se netěšit, je to sen každého kluka,“ říká.

Radime, na jednu stranu asi logická, na druhou stranu nevím, jestli to není otázka trochu složitá – s jakými pocity z Mladé Boleslavi odcházíte?

(zamyslí se) Máte pravdu, to je asi trochu těžké popsat… Přiznávám, že se mi odsud na jednu stranu vůbec nechce. Z té super party, od těch kluků, na které už jsem si tak zvykl, a které znám, se mi absolutně nechce odcházet. Budou mi fakt chybět. Na druhou stranu odcházím do nejlepší ligy světa. Jsem tvor zvídavý, takže se těším na to, co mě čeká a co zažiju. Bude to velká zkušenost. Ať už dopadne jakkoliv.

Kdyby nebylo covidu, byl byste v zámoří už někdy od srpna a v Boleslavi sezonu už vůbec nezačal. Zajímá mě, jestli se vaše pocity v tomhle ohledu nějak změnily. Jestli se teď těšíte trochu jinak, a jestli ve vás třeba tak trochu nezůstane dojem, že tu necháváte něco rozdělaného…

To samozřejmě trochu ano, lhal bych, kdybych řekl, že ne. Souvisí to s tou mou první odpovědí, patřil jsem do téhle party, s kluky jsme si sedli, dělali jsme slušné výsledky. Takže ano, něco svým způsobem rozdělaného tu asi nechávám. Ale jak říkám, nemůžete se netěšit na NHL. Je to sen každého kluka.

Můžeme vědět, kdy odlétáte?

Příští týden v pondělí v sedm hodin ráno.

Takže Vánoce s rodinou ještě stíháte?

Ano, stíhám. Vážím si toho, protože budu jeden z mála. Ale díky tomu – nebo spíš kvůli tomu – že jsem už covid prodělal, nemusím po příletu do karantény, takže mám pár dní k dobru.

Chtěla jsem navázat otázkou, co vás čeká po příletu do Pittsburghu. Do karantény tedy nemusíte, co dál?

Do karantény sice nemusím, ale čekají mě testy. Taky na srdce a na krev. Když bude všechno v pořádku, teprve potom mě pustí na led. 3. ledna startuje kemp a už 13. ledna se má začít hrát, takže jestli všechno klapne, jak má, bude to pořádná rychlost. Už teď vím, že budu muset zabojovat na trénincích, že na přípravné zápasy nebude úplně čas, a že bude všechno závist na drobnostech.

Nechci vám v žádném případě nic přivolávat, ale kdyby to nedej bože nedopadlo – pojede nějakým způsobem i farma Pittsburghu v AHL?

V tuhle chvíli žádné informace nemám, ale nemyslím si. Zdá se, že pokud neuspěji v hlavním týmu, bude to pro mě znamenat jen sérii tréninků. Ale přiznávám, že sám nevím, tipuji…

NHL je momentálně rozdělená na jiné divize, má snížený počet zápasů… Láká to stejně, jako to lákalo před rokem touhle dobou? Nebo je to prostě NHL a je třeba to tak brát?

Pořád je to NHL. Jinak to ani brát nemůžu. Těším se, ať už to přinese cokoliv. Sedm, osm let zpátky byla výluka NHL, bylo to podobné a nikdo nad tím nijak nepolemizoval. Takže ano, těším se a jsem zvědavý, jak to všechno dopadne.

Už před pár dny jste mi řekl, že se chystáte letět sám. Je to pro vás o to smutnější?

Určité mínus to samozřejmě je. V úvodu bych letěl sám asi za všech okolností, rozkoukat se, najít si byt a tak. Teď to možná nebude jen o tom úvodu, bude to složitější s vízy, takže se za mnou přítelkyně asi jen tak nedostane. Ale doufám, že to takhle nebude napořád, a že se za mnou podívá.



Zobrazit příspěvek na Instagramu
Příspěvek sdílený BK Mladá Boleslav (@bkmladaboleslav)

Už jste se tady v Boleslavi rozloučil v kabině?

Ještě ne, teprve mě to čeká teď před zápasem. (Rozhovor vznikal před utkáním 22. prosince s Budějovicemi, pozn. red.) Pak se ještě na kluky podívám v zápase a potom už pojedu definitivně balit – kufry i vánoční dárky. (úsměv)

Když jsme hledali nějaké vaše fotky na klubový Instagram coby průřez vaším působením v Boleslavi, zjistili jsme, že přibližně na každé třetí fotografii jste s Davidem Šťastným. Teď jste společně navíc kralovali v první formaci Bruslařů a je patrné, že jste si sedli i lidsky…

Jo, David mi bude chybět. Mám byt v Praze, takže jsem tady u něj v Boleslavi často přespával na baráku. Opravdu hodně jsme si na sebe zvykli. Ze všech kluků mi budou asi nejvíc chybět on a Ondra Dlapa. S těmi jsem si tu byl asi vůbec nejblíž. Ale už jsem řekl, chybět mi bude celá ta parta.

Myslíte, že budete chybět i vy jim? Nebo do vás rýpou, ať už jste radši pryč?

Tak já doufám, že ještě zapláčou, a že chybět budu všem. (smích) Ale třeba od Dlapiče jsem dostal hrnek s našimi fotkami, takže trochu doják. (úsměv) Taky mu nesu něco na oplátku. (ukazuje na zabalený dárek) Ale nechci z toho zas dělat kdo ví co… Nerad bych si něco přivolal, ale klidně se může stát, že ani nemrknete a budu zpátky.

Když jste do Boleslavi před dvěma lety přišel, kolovala o vás mezi fanoušky taková zvláštní zvěst – že se vám v Boleslavi nelíbí, a že chcete zpátky do Brna. Dneska už je to promlčené, takže můžu se zeptat, jestli na tom bylo něco pravdy?

(další smích) Vím, že to kolovalo. Přiznávám, že by mě vždycky zajímalo, kde se tyhle zvěsti berou. Podle mě to jedna osoba vymyslí, někde řekne a ostatní to prostě opakují. Nikdy to nebyla pravda. Od začátku se mi v Boleslavi líbilo, přišel jsem do suprového prostředí, do dobře šlapajícího týmu i klubu jako celku, který funguje odshora až dolů. Jestli se mě kdokoliv zeptá na radu, jestli do Boleslavi jít nebo nejít, řeknu mu, že rozhodně ano, jít.

To jste mi trochu nahrál na další otázku – klub vám řekl, že pokud byste kdykoliv chtěl, máte v Boleslavi dveře otevřené. Dokážete si (a my vám samozřejmě přejeme, aby to bylo až za dlouhý čas) představit návrat?

Určitě dokážu. Rád bych pobyl chvíli v zahraničí, i kdyby to neměla být vyloženě NHL, ale až se budu vracet do Čech, bude Boleslav určitě první klub, se kterým budu v kontaktu.

Nejtěžší otázka na závěr, protože podívat se na sebe „zvenku“ bývá občas oříšek – kdybyste měl nějak popsat nebo zhodnotit svůj vlastní progres tady v Boleslavi? Protože nějaký být musel, když jste sem přišel v jednadvaceti tak trochu jako nechtěný hráč Komety a teď odsud odcházíte do NHL…

Chce se mi říct, že jsem dospěl, ale nevím, jestli je to vůbec možné, tím spíš s těmi kluky, se kterými jsem tu byl. (smích) Ne, vážně… (zamyslí se) Myslím, že alfou a omegou všeho je, že jsem vůbec dostal příležitost. Že mi trenéři, Radim Vrbata i Venca Nedorost věřili. Chci jim moc poděkovat, že mi dali prostor zlepšovat se, makat na sto procent a vyhrát se. Ten progres je zásluhou mého okolí a prostředí tady v Boleslavi.

Děkujeme za rozhovor.