Letos bychom těžko našli očekávanější hru, než je Cyberpunk 2077. Ta vyšla 10. prosince po sérii několika odkladů a od začátku jsou s ní bohužel problémy. První podivností je to, že drtivá většina day-one recenzí byla z PC verze, zatímco ani renomované konzolové herní servery nedostaly kopii na recenzi dříve než den před vydáním. Jak se nakonec ukázalo, důvodem bylo problematické odladění hry, kdy na PC hra běží a vypadá velmi obstojně, zatímco na konzolích je to jak na houpačce. Ostatně jeden z našich redaktorů hraje také PC verzi, takže později vydáme rozdílový článek. Tato recenze ale bude z verze pro PS4, kterou jsme hráli na PS5 v režimu zpětné kompatibility. Nativní PS5 verze totiž vyjde až někdy v příštím roce.
Hraní na PS5 je ta lepší varianta z PlayStation verzí, kterou si můžete zvolit. Konzole totiž svým vysokým výkonem dokáže nahradit řadu nedostatků, které pociťují majitelé starších verzí. Na PlayStation 4 Pro je hra také relativně hratelná, nicméně zásadní problém je verze pro základní konzole PlayStation 4, která je prakticky nepoužitelná, vypadá hodně ošklivě a všechny bugy jsou o to výraznější. Ostatně kolem toho běží aktuální kauza, kdy Sony dokonce Cyberpunk odstranila z obchodu PS Store a oproti běžným postupům vrací peníze za digitální verze bez problému. CD Projekt sice slibuje, že v lednu a únoru přijdou velké updaty, které posunou kvalitu do hratelného spektra, ale to je skoro čtvrt roku po vydání. Možná by bylo lepší, kdyby konzolové verze ještě chvíli zůstaly ve vývoji. Moc tomu nepomohlo ani vyjádření některých vedoucích osobností CD Projektu, kteří doslova tvrdili, že hra na starých konzolích „běží překvapivě dobře“. Nechme ale problémy být a podívejme, co hra může nabídnout na PlayStation 5.
Příběh Cyberpunku je zasazen do obřího futuristického města Night City a jeho blízkého okolí, kam se dostáváte jako hlavní hrdina V. Ten může být jak žena, tak muž, a editor vám dovolí si postavu poměrně přizpůsobit včetně takových obskurností, jako jsou různé tvary genitálií. Na druhou stranu tu ale chybí zcela standardní RPG možnosti, jako je tvar nebo třeba výška postavy. Volba mezi mužskou, ženskou nebo případně mixovanou variantou postavy umožní navázat romantické přátelství s určitými postavami ve městě, ale jinak se jedná spíše o kosmetickou změnu. O něco důležitější je další volba vašeho původu. Na výběr máte trojici možností – dítě ulice, korporát a nomád. Volba původu ovlivní zhruba první hodinu hraní, kdy prožijete pokaždé trochu jiný příběh a poté se hra sjednotí do jedné dějové linky a jediné, co váš původ ovlivní, jsou některé volby v rozhovorech. Naprosto to ale nemá vliv na zakončení nebo nějak zásadně neovlivňuje chod příběhu. Tady jsme možná čekali odlišnost trochu komplexnější, možná po vzoru Zaklínače od stejné firmy.
Postupně se tedy za všechny postavy dostanete do obřího města Night City. Dojem z tohoto komplexního bludiště ulic, obřích budov, ale také slumů, je skutečně epický. Město je hodně vertikálně členěno, takže si připadáte skutečně titěrní a dostanete se i do vysokých pater některých budov. Postupně si projdete jednotlivé čtvrti, zjistíte, co se kde vyskytuje, a také se vám krásně zaplní mapa. Bodů, které se vám okamžitě zanesou do mapy je možná až moc a ze začátku budete mít problém se vůbec orientovat. Jsou tu samozřejmě běžné mise, vedlejší úkoly, zakázky na vozidla, vyhledávání nebezpečných osob, ale také třeba policejní akce nebo probíhající zločiny. Jako nováček absolutně nebudete tušit, co dělat, a vaše kroky budou spíše pozvolné. Naštěstí hlavní dějová linka vás postupně vede skrze všechny možné lokality a seznámí vás s tím, co se kde dá dělat.
Jak bylo řečeno, hlavní příběh se táhne jako páteř celým příběhem a díky postupu v něm se vám otevře řada vedlejších misí. Některé jsou jednorázové jednoduché úkoly, ale jiné vám umožní se seznámit s řadou vedlejších postav, kolem kterých se točí celý samostatný a dlouhý příběh, který můžete postupně dokončit a s postavou se skamarádit, případně i něco více. Ostatně ty zásadnější postavy, které v příběhu najdete, jsou jednou z věcí, kterou bych na Cyberpunku skutečně pochválil. Nejenže jsou navrženy a vytvořeny skutečně precizně, ale jejich příběhy a komunikace s nimi je napsána tak dobře, že máte skutečně pocit, že něco prožíváte, Vyloženě jsem se těšil, kam dál se příběh s nimi posune. Už dlouho jsem u hry neměl takový pocit, že jsem se s postavami sžil, naposledy snad u The Last of Us, případně u předchozí hry studia, Zaklínače 3. Vaše kooperace s jinými postavami vám navíc pomůže získat jedno z pěti různých zakončení hry. Vtažení do příběhu je o to větší, že celá hra je kompletně počeštěna a až na využití některých dost podivných výrazů, je překlad na vysoké úrovni.
Na kvalitních postavách vlastně není nic divného, však jde stále o RPG, byť zde je prezentováno hodně akčně. Je tu řada soubojových pasáží, kde využijete širokou plejádu střelných a chladných zbraní. Z počátku si musíte dávat pozor, s kým se pustíte do křížku, protože některé postavy budou výrazně silnější, ale jak se budete blížit konci, budete si čím dál jistější. Jednotlivé získané levely můžete rozdělit mezi pětici atributů a v rámci nich si zvolit z celé řady perků. Je ale škoda, že nápaditost nebyla moc velká a tak se drtivá většina schopností prezentuje ve stylu „přidá 2 % k poškození puškou“ a podobně. Skutečných speciálních schopností, které by umožňovaly dělat něco více, je jen zlomek. Stejně tak na normální obtížnost, na kterou jsem hru hrál, jsem prakticky nepotřeboval vylepšovat zbraně a ani extra využívat možnosti kybernetických vylepšení těla. Ta jsem si vybral prakticky na začátku hry a až do konce jsem je prakticky nezměnil. Tady by si hra zasloužila trochu vyladit, protože to mělo být jedno z hlavních lákadel hry. Nicméně věřím, že na vyšší obtížnost bude nutné využívat všechny možnosti, které vám budoucnost dává.
Město je obrovské a cesty za úkoly dlouhé. Můžete samozřejmě všude chodit pěšky, ale to je docela nadlouho, a tak přijdou vhod různá vozidla. Některá vypadají hodně retro, jiná jsou dost slušné vraky, ale najde se i pár moderních a futuristických kousků. Vozidla můžete brát lidem na ulici jako v GTA, ale zaprvé musíte splňovat určitý level pro dané vozidlo a zadruhé se objevíte v hledáčku policie. To je ale celkem jedno, protože tak hloupé strážce zákona jsem hodně dlouho neviděl. Ujet jejich sledování je trapně jednoduché a prakticky za celou hru jsem se nedostal do komplikované situace s muži zákona. Přitom mají policistí k dispozici rychlá vozidla, drony, ale i taktické přepadové týmy. Ve hře ale jako by nebyli. Vozidla můžete také legálně zakoupit a poté si je zavolat kdekoliv chcete, stejně jako koně v Zaklínači. Bohužel ze hry byla vyškrtnuta jakákoliv možnost tuningu nebo úpravy vozidel, stejně jako nějaký pokročilejší model poškození. Co se týká řízení, tak záleží, jak jste nároční, ale vozidla se jinak dají poměrně obstojně ovládat, nebýt občasných problémů s fyzikou.
Fyzika je jedním z problémů, které hru bohužel provázejí. Několikrát se mi stalo, že jsem byl po najetí na směšně malou překážku vystřelen i s vozidlem do salt, občas jsem si přivolal totálně sešrotované vozítko nebo jsem projel texturami domu. O moc lépe na tom nejsou ani postavy. Procházejí sebou navzájem, klouzají po podlaze místo chůze, chybějí jim zbraně v rukách nebo naopak mají zaseknuté modely bazuky místo ruky. Častá je i kolize s objekty nebo třeba pohyby naprosto neodpovídají kontextu. To vše je bohužel na denním pořádku. Nejhorší ze všeho jsou ale pády hry, na které se můžete naprosto spolehnout. Minimálně jednou hodinu (někdy i víckrát) za vás hra vyhodí s chybovou hláškou a jen díky tomu, že PS5 má opravdu rychlé loadingy, můžete být během pár minut zpět a maximálně zopakovat část od posledního checkpointu. Vrcholem bylo, když mi hra vypadla během přehrávání závěrečných titulků.
Samostatnou kapitolou je technické provedení hry, především vzhled. Ve chvíli, kdy jsem hru den před vydáním pustil na svém 4K monitoru a PlayStation 5, jsem zažil opravdu velký šok. Hra vypadala hodně rozmazaně, nedetailně a občas jsem měl pocit, jak když je to o generaci starší titul. Opět ale musím připomenout, že se jedná o PS4 verzi v režimu kompatibility. I tak ale grafika nevypadala rozhodně tak, jak bylo prezentováno na nabušených videích z PC verze. Dost možná to bylo ovlivněno tím, že jsem si zvolil začátek jako Nomád a prostředí pouště není tak graficky lákavé jako třeba centrum města. Poslední velký patch vše trochu vylepšil a subjektivně jsem měl pocit, že ke konci hry se najednou hra hodně vylepšila. I tak ale nedosáhnete například takového zalidnění ulic, jako na silném PC, město je oproti tomu trochu méně živé. Na druhou stranu musím hodně vypíchnout práci s videosekvencemi, ingame filmečky a rozhovory, protože ty jsou zpracovány s filmových nádechem a naprosto přirozené. Kvalitní je také hudba, která doprovází vaše toulky městem a obsahuje řadu velmi zajímavých skladeb.
Úplně nakonec jsem si nechal jednu z hlavních postav, Johnnyho Silverhanda, kterého hraje holywoodský herec Keanu Reeves. Ten s vámi není od začátku a spojí se s vámi až řekněme ve čtvrtině hry. Od té doby bude vaším průvodcem, bude neustále komentovat to, co se děje, hádat se s vámi a doporučovat, co by udělal on. Chvíli si také ve vzpomínkách zahrajeme jeho příběh a dozvíme se, co je vlastně zač a co stojí za tím, že je najednou s námi. Jeho postava je zpracována naprosto bezkonkurenčně a je to zlatý hřeb celé hry. Jeho hlášky, urážky nebo vyprávění je kořením, které neustále dochucuje situaci, do které se dostáváte, a nakonec se s ním sžijete natolik, že vás čeká nejedno nesnadné rozhodnutí. Rozhodně můžeme říct, že není jen nějakým reklamním produktem, ale plnohodnotná součást hry, bez které by nebyla taková, jaká je.
Obsahu je ve hře na dobrou stovku hodin, pokud budete chtít splnit skutečně vše a vyzobat všechny vedlejší mise a předměty. V příštím roce by nás navíc mělo čekat několik obsahových DLC, multiplayerová složka a o chystané PS5 verzi jsme již hovořili. Trochu máme ale obavu, že společně s tím, jak CD Projekt musí pracovat na opravách a zprovoznění last-gen verze, bude méně času na další obsah do hry a budeme na ně možná čekat déle. Ostatně některá vyjádření už hovoří v tomto duchu. Nečekáme ale, že by CD Projekt na hru zapomněl, protože finančně to je velký úspěch a hra se zaplatila prakticky první den prodeje při započtení předobjednávek. Teď jen vyřešit padající cenu akcií a nelibost řady hráčů.
Cyberpunk 2077 je obrovsky rozporuplná hra na recenzi. Na jednu stranu musím dát plné hodnocení za příběh, bohatost obsahu a skvělé postavy, ale na druhou stranu chyby, nedotaženost některých prvků a vzhled neodpovídající současné špičce by hodnocení srazil o mnoho bodů níže. Hodnocení tedy nechám otevřené a počkám, až bude hra opatchována a případně až přijde plnohodnotná PS5 verze, pak se na hru podívám znovu. Nicméně moje doporučení je, pokud máte PS5, jděte do toho, je to rozhodně jedna z nejlepších her roku. Pokud máte PS4 Pro, tak to zvažte. A pokud máte jen základní PS4, raději počkejte. Nejlepší situace je samozřejmě na PC, ale o tom brzy napíše kolega.
Závěrem mi dovolte absolutně subjektivní hodnocení: Cyberpunk 2077 je přes ty všechny chyby, které má, jedna z nejlepších her letošního roku a příběhově a scénáristicky patří mezi absolutní špičku. Dohrání hry, které mi zabralo asi 35 hodin, jsem si užil skutečně maximálně a jak bude příležitost, zahraju si vše ještě jednou. O to víc mě mrzí problémy, které společně se hrou vyvstaly a které s námi budou ještě dlouhou dobu.
