ROZHOVOR/FOTO – Legenda! Oldřich Podlipný a Hořice - to spojení tu bylo, je a vždycky bude. Tenhle hořický motocyklový jezdec už v kariéře, která trvá od roku 1984, odstartoval do stovky závodů, přičemž drtivou většinu z nich dokončil a bodoval. Mimo ČR se objevil i na závodních okruzích v Německu, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Slovensku a v bývalé Jugoslávii. Největší úspěchy však zaznamenal na domácí trati v Hořicích. V rámci podniku 300 zatáček Gustava Havla získal ve třídě 125 ccm devět zlatých věnců (více mají jen Bohumil Staša a Patrik Kolář – 10). Co oblíbený závodník, který ještě rozhodně nehodlá pověsit svou závodní kariéru na hřebík, prozradil v exkluzivním rozhovoru?
Výborné, bojovné výkony nejen v
závodech, ale i v trénincích. Právě tím si Oldřich Podlipný získal
hořické publikum a stal se jeho miláčkem. Zaslouženě. V letech 1994 -
2002 vždy ukořistil pódiové umístění.
V paměti věrných fanoušků
zůstává i rok 2002, kdy rodák z Hořic, zpočátku na mokré trati, jezdil
za druhým Němcem Knöflerem. Pak ale trať začala osychat a Podlipný
bojovným závěrem svého soupeře předjel a závod ovládl. Tím poté jakoby
nastartoval své nejúspěšnější období kariéry. V následujících letech
2003 – 2007 v Hořicích vždy projel cílem jako první. A i v dalších
ročnících Zatáček atakoval místa na „bedně“ (v roce 2017 dojel druhý a v roce 2019 bral rovněž stříbro).
O LETOŠNÍ SEZONĚ
„Byla docela dobrá. Pan Civín naštěstí udělal nějaké závody, takže to nebylo zas tak špatné. Nakonec jsem v CAMS skončil třetí (1. Meyer, 2. Patrik Kolář – pozn. autora).“
VZTAH K HOŘICKÝM ZÁVODŮM
„Hořice, to je pro mě všechno, moje srdcovka. Prostě nejlepší okruh v okolí i celé republice.“
O HOŘICKÉM OKRUHU
„Asi bych tu už mohl jet poslepu. Nejradši mám lesní úseky, tam jsem vždycky získával, naopak město mi moc nejde (směje se). Co se týče časů, určitě by to šlo rychleji, ale nebudu jezdit až na chodníky a podobně. Tady je potřeba jet s rozumem. Člověk pořád musí jet tak, aby neupadl. Časy se postupně zpomalily, ale může to být i okruhem.“
ZÁVODNÍ ZAČÁTKY
„Motorky se mi vždycky líbily. Jezdili jsme na „fichtlech“, mopedech. Co vrčelo, to jsme prostě zmáčkli. Pak jsem začal s Jirkou Šafránkem, půjčil jsem si od něj motorku a už to šlo dál. To byl myslím rok 1984.“
O POČTU HOŘICKÝCH VÍTĚZSTVÍ
„Ještě to snad půjde, rád bych získal to desáté. Reálné je všechno. Otázka je, zda se Hořice vůbec pojedou. Není to jisté. I kvůli koronavirové situaci to nevypadá úplně dobře. Uvidí se, co bude dál a taky už mi není dvacet. Je otázka, jak dlouho se třída 125 GP ještě udrží, jezdců totiž ubývá.“
KONKURENCE
„Byla dřív o hodně větší. Na startu plný rošt, dnes je nás čtrnáct. Je to čím dál horší, čím dál dražší, je to sport pro bohaté.“
NEJSLADŠÍ HOŘICKÉ VÍTĚZSTVÍ
„Asi ta bitva s Knöflerem (vzpomíná na dramatický souboj o první místo v roce 2002 – pozn. autora). To se jelo na mokru, já byl druhý s velkým odstupem, ale pak jsem se dotáhl a nakonec vyhrál.“
MILÁČEK HOŘICKÉHO PUBLIKA
„Diváci tady byli vždycky dobří. Člověk je s nimi v kontaktu. V Brně je třeba člověk nevidí. Říká se, že tady v Hořicích ti diváci znají všechny jezdce. V Brně naopak znají jezdci všechny diváky, protože tam jich při „mistráku“ sedí na tribuně třeba deset. Na přírodních okruzích je to jiné. V Hořicích je atmosféra úplně jedinečná, to není nikde jinde v republice. I cizinci si to tu všechno chválí.“
VZTAH SE ZÁVODNÍKY Z HOŘIC A OKOLÍ
„Se všemi jsme kamarádi. Patriku Kolářovi například občas pomáhám s nějakými pracovními věcmi. Na trati jsme soupeři, v soukromí kamarádi. Za ty roky už vím, že mi Patrik neudělá žádný naschvál. Přejeme si, půjčujeme si věci a pomáháme si, když to jde. To samé je to i u ostatních jezdců, tam není žádný problém.“
NEJVĚTŠÍ SOUPEŘ
„Asi nepřekvapím – právě Patrik Kolář. Ten je v Hořicích dobrý, má to tu najeté. A může ještě vyhrávat. Za dalších pět let může pětkrát vyhrát. A nebo přijede Němec Mayer, který to tu má taky nacvičené a vysekne nás všechny.“
NEOBLÍBENÝ SOUPEŘ
(přemýšlí)... „Možná Christopher Eder. Ne, že by dělal nějaké naschvály, ale jede hodně ostře, nebere moc ohledy.“
NEJLEPŠÍ SEZONA
„Co se týče výsledků, tak asi rok 2012. Dřív ale bývaly sezony, kdy se jelo dvacet závodů, dnes je to jinak.“
TECHNIKA
„Motorka je už dlouho stejná. Něco se samozřejmě koupí, něco se musí obnovovat, ale těch možností už dneska moc není. Ty díly už se nedělají. Podstatně lepší motocykl má třeba Christopher Eder, Grämmer má taky dobrou motorku. Jinak z těch našich strojů už začínají být pomalu veteráni. Od roku 1998 došlo jen k menším úpravám. V roce 2005 se přestaly speciály vyrábět.“
ZÁVODNÍ STYL – MINULOST A SOUČASNOST
„Myslím, že žádné rozdíly nejsou. Už je lepší technika, i když ten můj motocykl je už spíš taková babička. Ale jinak bych řekl, že je to pořád stejné. Je tam určitě znát, nejenom u nás, že není taková konkurence. Zpomaluje se. A čím to je? Nejsou peníze a konkurence z ciziny. Když jsme dříve jeli Brno, bylo nás třeba 80…“
TALENT NA PŘÍRODNÍCH OKRUZÍCH
„Teď je jeden z nejlepších Petr Najman, ten tahá fest, jede velice dobře. Na přírodní okruhy jinak ale mladí moc nejezdí. Je to čím dál horší, čím dál dražší, zkrátka sport pro bohaté.“
O VELKÉM PROCENTU DOKONČENÝCH ZÁVODŮ
„Naštěstí nás většinou držela technika a nechybovalo se. Pár pádů bylo, jednou jsem například ulítl v Hořicích za křížkem. Ale vesměs nic extra závažného.“
O PŘÍPRAVĚ
„Makám tak, že žádnou přípravu nepotřebuju. Dělám s kamenem. Jsem tak nacvičený, až mě z toho hlava bolí (směje se).“
NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK V KARIÉŘE
„Asi dvojnásobný start na mistrovství Evropy v Mostě. Jednou jsme tam jeli i s Rossim (Valentino Rossi – pozn. autora). Bohužel nám trošku ujel (směje se).“
VIZE DO BUDOUCNA
„Tahle doba všechno komplikuje. Pokud to takhle půjde dál, tak za chvíli budou všichni jezdci bez sponzorů. Začíná být kritické někde sehnat peníze. Je sice hezké, že třeba nebude koronavir, ale za rok možná nebude za co jezdit. Z platu to utáhnout nejde, to je nesmysl.“
O DALŠÍCH ZÁVODNÍCH PLÁNECH
„Když to půjde, budu jezdit. Když byl v Hořicích padesátý ročník, říkali jsme, že už jsme v půlce. Tak ještě pětadvacet let (směje se). Cítím se pořád stejně. Když bude zdraví a peníze, budu pokračovat. Nic jiného to nemůže zastavit.“
OLDŘICH PODLIPNÝ
Narozen: 2. května 1964 v Hořicích.
Závodní kariéra: od roku 1984 - doposud.
Největší úspěchy: 2 x mistr České republiky, 2 x účast na mistrovství Evropy, všechna hořická vítězství.
300 zatáček Gustava Havla: 1994 - 4. místo, 1995 - 2. místo, 1996 - 2. místo, 1997 - 1. místo, 1998 - 1. místo, 1999 - 3. místo, 2000 - 2. místo, 2001 - 2. místo, 2002 - 1. místo, 2003 - 1. místo, 2004 - 1. místo, 2005 - 1. místo, 2006 - 1. místo, 2007 - 1. místo, 2008 - 2. místo, 2009- 4. místo, 2010 - 2. místo, 2011 - 3. místo, 2012 - 2. místo, 2013 - 2. místo, 2014 - 4. místo, 2015 - 5. místo, 2016 - 3. místo, 2017 - 2. místo, 2018 - 3. místo, 2019 - 2. místo.
Statistika mistrovských závodů (1987 – 2016): počet závodů - 197, počet startů - 173, počet dojetých závodů - 164, počet bodovaných umístění – 155.
Závodní vzor: Max Biaggi.
FOTO: Oldřich Podlipný v různých fázích své dosavadní kariéry.
