BUBLINY NENÁVISTI: JAK SOCIÁLNÍ MÉDIA UDRŽUJÍ UŽIVATELE ZÁVISLÉ, OSAMĚLÉ A ŠPATNĚ INFORMOVANÉ (1)

Internetová komunikace se vyvinula od e-mailů, zpráv a diskusních fór až po sofistikované a všudypřítomné sítě. Společnosti působící v oblasti sociálních médií vytvářejí na své produkty návykovost. Čím delší dobu strávíte na jejich webech nebo aplikacích, tím více dat generují. Čím více dat, tím přesněji předpovídají, co budete následovně dělat a jak dlouho. Čím lepší jsou jejich předpovědi, tím více peněz vydělají tím, že inzerentům prodávají vaši pozornost. Příslušníci mladé generace prožívající depresivní pocity a nejistotu ohledně své hodnoty jako lidské bytosti vyrůstají a znají pouze digitální vězení. Starší uživatelé jsou uvězněni v polarizovaných bublinách politické nenávisti. A jako obvykle, majetní a mocní dále bohatnou.

Mistři manipulace

Lidé jsou společenští tvorové. Svět obchodu ale chce, abychom byli izolovaní, roztržití a snadno podléhali komerčním pobídkám. Pomocí technik založených na klasickém podmiňování přemostili programátoři sociálních médií propast mezi korporátními zisky a naší potřebou komunikovat tím, že nás udržují současně izolovanými i provázanými sítěmi. Ruský psycholog Ivan Pavlov (1849–1936) byl průkopníkem výzkumu podmíněných reflexů a tvrdil, že chování má své kořeny v prostředí. Následovníky jeho díla se stali Američané John B. Watson (1878–1958) a B. F. Skinner (1904–90). Jejich často kruté podmiňovací experimenty prováděné na zvířatech a kojencích položily základ pro navrhování hazardních her a reklamy.

Už počátkem 20. století byly výherní automaty konstruovány tak, aby vydávaly zvuky, znějící jako zazvonění, aby vyvolaly podmíněné reakce, které udrží hazardního hráče fixovaného k automatu: stejně jako Pavlov pomocí zvonku přiměl své psy slintat. V 80. letech hrací automaty využily elektroniku, aby zvýhodnily konkrétní symboly, přičemž hráč nabyl dojem, že se blíží vítězství. Tlačítka „Stop“ dodávala hráči iluzi kontroly.¹ Sandy Parakilasová, bývalá manažerka provozu platformy Facebooku, říká: „Sociální média jsou velmi podobná výhernímu automatu.“²

Příslušníci mladé generace prožívající depresivní pocity a nejistotu ohledně své hodnoty jako lidské bytosti vyrůstají a znají pouze digitální vězení. Starší uživatelé jsou uvězněni v polarizovaných bublinách politické nenávisti. Experimenty psychologa Watsona „uvedly do pohybu změny v celém odvětví“ televizní, rozhlasové, venkovní i tištěné reklamy, „které se dále vyvíjelo až do současnosti“, uvádí historička Abby Bartholomewová. Hlavní otázky zahrnovaly emocionální vzrušení u publika (např. sexy herečka → zakoupení produktu), loajalitu ke značce (např. Disney je vaší rodinou) a studium motivace (např. zakoupení produktu → stejně atraktivní výzor jako u tohohle chlapíka).³

Zmocňují se naší mysli (hovoří bývalý insider) 

Vytvořili jsme svět, v němž online připojení hraje prim, a to zejména pro mladší generace. A přesto, v tomto světě, kdykoli se dva lidé propojí, jediný způsob, jak to financovat, je prostřednictvím záludné třetí osoby, která platí za to, že jsou tito dva lidé manipulováni. Vytvořili jsme celou globální generaci lidí, kteří jsou vychováváni v kontextu, kde samotným významem komunikace, samotným významem kultury je manipulace. Do centra veškeré své činnosti jsme umístili podvod a lstivost.

Jedním ze způsobů, jakým se snažím přimět lidi, aby pochopili, jak špatným [informačním] zdrojem jsou místa, jako je Facebook, je zamyšlení se nad Wikipedií [online encyklopedií]. Když vyhledáte určitou stránku, uvidíte totéž co ostatní lidé. Je to tedy jedna z mála online záležitostí, kterou máme společnou. Nyní si na chvíli představte, že by si Wikipedia řekla: „Každému uživateli poskytneme vlastní odlišnou definici a necháme si za to někým zaplatit.“ Wikipedia by vás tedy začala špehovat. Kalkulovala by takto: „Co můžeme udělat, abychom přiměli tuto osobu se v rámci nějakého obchodního zájmu poněkud změnit?“ Správně? A pak by pozměnila záznam. Dokážete si to představit? No, to byste měli, protože přesně to se vám děje na Facebooku. Přesně to se děje na vašem YouTube kanálu. (- Jaron Lanier, rozhovor pro dokument Netflix „The Social Dilemma“)

Mnoho z těchto technik zahrnuje stimulaci vyplavování takzvaných „chemikálií štěstí“, jako je dopamin, endorfiny, oxytocin a serotonin. Ty se uvolňují při jídle, cvičení, sexu a při pozitivních sociálních interakcích. Softwaroví designéři se dozvěděli, že jejich uvolňování může být spuštěno jednoduchými a neočekávanými věcmi, jako je obdržení e-mailu, „spřátelení se“, zahlédnutí komentáře nebo získání lajku. Miliardář a spoluzakladatel Facebooku a Napsteru Sean Parker uvedl, že cílem je „poskytnout vám každý den malou dopaminovou dávku tím, že někdo lajkoval nebo komentoval vaši fotografii či příspěvek“. Parker však také o své společnosti řekl: „Jen Bůh ví, co to dělá s mozky našich dětí.“⁴

Bývalý viceprezident Facebooku pro nárůst uživatelů Chamath Palihapitiya nedovoluje svým dětem používat Facebook a uvádí: „Vytvořili jsme nástroje, které rozbíjejí sociální struktury.“⁵ Tim Cook, generální ředitel Apple, první společnosti na světě, jejíž hodnota přesáhla dva biliony dolarů a na jejichž iPhonech se závislost vytváří nejčastěji, otevřeně prohlásil o svých mladých příbuzných: „Nechci je na sociálních sítích.“⁶ S vědomím, že „největší společnosti v Silicon Valley prodávají své uživatele“ (technologický investor, Roger McNamee),⁷ návrháři sociálních médií dál stavěli na historii behaviorismu a gamblerství, aby v uživatelích podporovali jejich závislost. Například: Ve starých dobrých časech měly weby včetně BBC a YouTube čísla stránek („stránkování“), která uživatelům poskytla představu o tom, kde se při hledání článku nebo videa nacházejí.

Pokud byly výsledky vyhledávání nevalné, uživatel věděl, že má přeskočit na poslední stránku a začít od konce. Nicméně stránkování bylo vyřazeno a nahrazeno „nekonečným rolováním“, což je funkce navržená v roce 2006 Azou Raskinem z Jawbone a Mozilly. Například stránkování dává uživateli podnět, aby se zastavil. Designéři tedy podněty k zastavení systematicky odstraňovali.⁸ Přirovnávaje nekonečné rolování k „behaviorálnímu kokainu“, Raskin uvedl: „Pokud svému mozku nedáte čas, aby dohnal vnímané podněty, pokračujete v rolování.“⁹

Jak to dělají a čím to ubližuje

Uživatelé se domnívají, že nad svými zvyklostmi stran sociálních médií mají kontrolu a že informace, které jim jsou podávány, včetně zpráv i doporučených webových stránek, k nim přicházejí zcela organicky. Nicméně, bez jejich vědomí, jde o přesně vykalkulovaný systém. Americký deep state například pomáhal rozvíjet sociální sítě. Sergey Brin spolu s Larrym Pagem vyvinuli svůj software pro systematické procházení webu, který později změnili na Google, za peníze americké "Defense Research Projects Agency" (Agentury pro obranný výzkum). Dr. Bhavani Thuraisinghamová, financovaná CIA, s odkazem na "Massive Digital Data Systems" potvrdila, že „program MDDS zpravodajské služby v zásadě Brinovi poskytoval počáteční finanční prostředky“.¹⁰

Zvažte, nakolik byly technologie komercializovány. „Růstem“ se rozumí rostoucí peníze z reklam získávané z navštívených webů, procházeného obsahu, kliknutí na odkazy, sdílených stránek atd. „Růstoví hackeři“ jsou popsáni bývalým etikem Googlu Tristanem Harrisem coby „inženýři, jejichž úkolem je proniknout do psychologie lidí, aby mohli vyprodukovat větší zisk.“¹¹ Designéři zabudovávají aplikace do softwaru, který manipuluje nevědomým chováním uživatelů a vede je určitými směry.

Uvedu příklad: Oxytocin, chemikálie vyvolávající pocit štěstí, se uvolňuje během pozitivních sociálních interakcí. Jeho tvorba je pravděpodobně stimulována, když vám společnosti provozující sociální média zašlou e-mailové upozornění, že rodina sdílela novou fotografii. Mezi další lidské slabůstky patří vyhledávání novinek (pro potenciální odměnu) nebo lákadel (strach, abychom o něco nepřišli, neboli FOMO). Ty jsou spojeny s další chemikálií štěstí, s dopaminem. Spíše než aby nová rodinná fotografie byla připojena k e-mailu, je e-mail doplněn funkcí URL, která má uživatele přimět kliknout na odkaz, jenž ho přesměruje na web sociálních médií, aby si tam novou fotografii mohl prohlédnout. Řetězec reakcí na chemickou odměnu je následující: rodina (oxytocin) → novinka/nová fotka (dopamin), pokušení kliknout/ FOMO → odměna z pozitivní sociální interakce po kliknutí a prohlédnutí nové fotografie (stimulace oxytocindopaminem).

Tento spletitý řetězec událostí je designován právě tak, aby inzerentům prodával pozornost uživatelů. Čím více času oněm záležitostem věnujete, tím více reklam na vás jako na uživatele lze nasměrovat a tím více peněz společnost provozující sociální média vydělá. Harris říká „...jste programováni na hlubší úrovni“.¹²

Kromě toho se tajně vytvářejí přizpůsobené psychologické profily uživatelů, které se dále kupují a prodávají zprostředkovatelům dat, jako je Experian. Vzorce chování uživatelů doplňují programy hlubokého učení, jejichž cílem je předpovědět další online pohyb uživatele v závislosti na jeho osobním vkusu a na předchozích vzorcích procházení. Čím přesnější je předpověď, tím větší je pravděpodobnost, že pozornost uživatelů bude přitahována k danému inzerátu, a tím více peněz obdrží společnosti provozující sociální média. Bývalý pracovník Mozilly Raskin říká: „Soutěží o vaši pozornost.“ A ptá se: „Jak velkou část vašeho života vám můžeme nabídnout, abyste nám ji dali?“¹³

-pokračování-

----------------------------------------------------------

PRAMENY:

1. Roger Collier (2008) Canadian Medical Association Journal, 179(1): 23-24
2. Quoted in Hilary Andersson, BBC Panorama, 3 July 2018, www.bbc.co.uk/news/technology-44640959
3. Abby Bartholomew (2013) University of Nebraska, https://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1042&context=journalismdiss
4. Quoted in Mike Allen, Axios, 9 November 2017, www.axios.com/sean-parker-unloads-on-facebook-godonly-knows-what-its-doing-to-our-childrens-brains-1513306792-f855e7b4-4e99-4d60-8d51-2775559c2671.html
5. Quoted in James Vincent, The Verge, 11 December 2017, www.theverge.com/2017/12/11/16761016/former-facebookexec-ripping-apart-society
6. Quoted in Samuel Gibbs, Guardian, 19 January 2018, www.theguardian.com/technology/2018/jan/19/tim-cook-i-dont-want-mynephew-on-a-social-network
7. Interviewed in The Social Dilemma (2020), Netflix.
8. Adam Alter (2017) Irresistible, London: Penguin
9. Quoted in Sean Keane, CNet, 4 July 2018, www.cnet.com/news/facebook-twitter-aredesigned-to-be-like-behavioural-cocaine-forusers-insiders/
10. Quoted in Nafeez Ahmed, Insurge Intelligence, 22 January 2015, https://medium.com/insurge-intelligence/how-the-cia-madegoogle-e836451a959e
11. Interviewed in The Social Dilemma (2020), Netflix
12. Dtto.
13. Dtto.