Golem je nedílnou součástí židovské tradice. Zná ho každý Čech, protože legenda o golemovi a jeho tvůrci rabi Löwovi Judah ben Becalelovi, řečeném Maharal, se od konce 19. století stala nedílnou součástí české populární kultury. Můžeme-li sdílet i takto sofistikované metafory, nepřekvapí nás řada právě probíhajících česko-izraelských vědeckých projektů, které v různých oborech využívají právě umělou inteligenci. Zahrnují například komunikaci mezi roboty autonomních vozidel, projekt zaměřený na optimální řízení robotů manévrujících s drony či zlepšování robotické fyzioterapie.
Mluvíme-li o robotech, je namístě připomenout, že fenoménem golema byla fascinována řada českých intelektuálů, kteří kriticky přemýšleli o vědeckém pokroku.
  |
V září uplynulo 100 let od uvedení divadelní hry Karla Čapka R. U. R., která obohatila o slovo „robot“ nejen češtinu, ale i řadu světových jazyků včetně angličtiny a samotnou vědu. Čapek sám poukazoval na kontinuitu svých robotů s golemem. „R. U. R. je vlastně převod pověsti o golemovi v moderní formu. To mě ovšem napadlo teprve, když kus byl hotov. ,U čerta, to je vlastně přece golem,‘ řekl jsem si. Robot je golem, provedený v masové tovární výrobě,“ píše Čapek.
Historie nás spojuje. Znovuobnovení vztahů s Českem je důvodem k oslavám, říká izraelský prezident Rivlin |
Česko je mladá země, ale její současný potenciál má hluboké historické kořeny sahající staletí zpět. České země byly oblastí „inovativního průmyslu“ již od 19. století, kdy byly nejprůmyslovější částí RakouskaUherska. Silná tradice strojírenského, stavebního i chemického průmyslu se promítla i do životní dráhy mnoha českých židů, kteří se postupně stali integrální součástí většinové společnosti. Od roku 1870 se při studiu na vysokých školách stále více zaměřovali na podnikání a techniku.
Židovští architekti a inženýři z českých zemí si vydobyli mezinárodní prestiž. Statik Karl Arnstein, jeden z nejvýznamnějších inženýrů 20. století působící v USA, byl konstruktérem moderního železobetonového železničního mostu Chur-Arosa ve Švýcarsku a navrhl více než osmdesát obřích vzducholodí. Doktorát získal na německé polytechnice v Praze. Architekt Antonín Raymond, jenž studoval na české polytechnice, je zakladatelem moderní architektury v Japonsku. Mnoho českých židů se významně podílelo na budování Izraele, jeho měst, univerzit, infrastruktury a různých průmyslových odvětví.
Češi v Izraeli
Česko-židovské soužití a možnosti vzájemné inspirace tragicky změnil holokaust, během kterého byla nacisty zavražděna drtivá většina českých židů. Následujících čtyřicet let komunismu bylo většinou doprovázeno antiizraelskou politikou a rétorikou. Nový rozkvět česko-izraelských vztahů přinesla poslední tři desetiletí a výrazně se projevuje i v oblasti byznysu a vědy.
Češi jsou ve světě známí pro své vynikající inženýrské dovednosti a průmyslová řešení.
Škoda Auto je dnes v Izraeli pravděpodobně nejznámější českou značkou. Vysoká konkurenceschopnost českého automobilového průmyslu otevírá příležitost izraelským inovacím při vstupu na mezinárodní trh. Nákladní vozidla Tatra úspěšně používá izraelská armáda i místní hasičské sbory. Kvality českého strojírenství dokládá i spolupráce menší brněnské firmy Mejzlik Propellers se společností Israel Aerospace Industries na vývoji protiběžného vrtulového systému pro airtaxi, již spolufinancují Technologická agentura ČR a izraelský program na podporu evropské spolupráce ve výzkumu a inovacích ISERD.
České firmy bodují i ve složitých stavebních projektech. Dekonta, přední česká společnost poskytující služby a technologie v oblasti ekologie, se podílela na náročné sanaci kontaminované půdy na železniční stanici v Beer Ševě. Společnost Juta dodala vysokohustotní geomembrány z polyethylenu pro čtyřicetihektarovou vodní nádrž Habonim v pobřežní oblasti Carmel poblíž Haify. Mnoho dalších příležitostí pro česko-izraelskou spolupráci se rýsuje. Olomoucká společnost Tesco SW jedná o možnostech využití jejího softwaru pro diagnostiku Parkinsonovy choroby v Izraeli.
Pražské oslavy chanuky.
Loňský izraelský veletrh DLD Tel Aviv Innovation Festival propojil české a izraelské podnikatele, kteří začátkem listopadu oznámili vytvoření společné česko-izraelské platformy FinTech společností. Jejím cílem je vzájemná spolupráce při nabídce finančních služeb na podporu vzájemného cestovního ruchu a byznysu.
Jedním z nejvýznamnějších propagátorů česko-izraelské vědecké spolupráce je Jakub Abramson, profesor imunologie na Weizmannově institutu v Rehovotu. Profesor Abramson se narodil v Praze a před deseti lety se přestěhoval do Izraele. Česko-izraelská spolupráce ho proto těší. „Je pro mě důležité posílit českou a izraelskou spolupráci. V České republice je velký vědecký potenciál, který ale není zcela využíván,“ říká.
Izraelská odborná znalost plus české know-how
Profesor Abramson spolupracoval s českými vědci na mnoha projektech, mimo jiné na popisu nového autoimunitního onemocnění, které napadá zuby, a spojil tak izraelské odborné znalosti v imunologii s českým know-how v lékařské chemii. Těší se, že až pominou současná pandemická omezení, stráví v příštím roce svůj sabatikl v Praze a bude v přímém kontaktu se svými českými kolegy.
Spolupráce ve vědě se rozvíjí i díky projektu společné finanční podpory izraelského ministerstva pro vědu a technologie a českého ministerstva školství.
V současné době existuje šest českoizraelských projektů, které se zabývají využitím nanotechnologií při čištění vzduchu a vody, využitím umělé inteligence v počítačovém vidění, vývojem pomocných zařízení pro fyzioterapii, plánováním robotické laparoskopické chirurgie a bezpečností pohybu samořiditelných vozidel. Po úspěšném výzkumném projektu by měl následovat i úspěch komerční. Soukromá i veřejná podpora inovací, společné česko-izraelské startupy, ale i odstranění překážek působení národních startupů v partnerských zemích jsou předpokladem pro dosažení ještě vyšší úrovně inovativní spolupráce mezi našimi zeměmi.
