Ciencialův návrat do Třince? Asistence a koláč od mamky. Asi bude naštvaná, směje se
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Již druhou sezonu hraje v Mladé Boleslavi, třinecký rodák David Cienciala ale až teď odehrál první utkání proti svému mateřskému celku. A po zápase určitě měl mnoho důvodů k radosti. Bruslaři jako první tým v letošní sezoně dokázali zvítězit ve WERK ARENĚ, výhra po nájezdech proti extraligovému lídrovi se určitě cení.
Loni jej brzdila zranění, proto David Cienciala musel čekat na svůj první zápas proti Ocelářům, od kterých odešel po mistrovské titulu v roce 2019, až do druhé sezony, kterou tráví v Mladé Boleslavi. Šikovný útočník v zápase odehrál necelých patnáct minut a byl architektem branky hostí na 1:1, kterou později označil za klíčový moment zápasu.
Oceláři byli totiž v první dvacetiminutovce aktivnější a po Vránově zásahu vedli. Středočeši ale další gólovou radost Slezanům nedovolili a sami udeřili. Cienciala naservíroval kotouč Conoru Allenovi, který jej uklidil do branky. Vyrovnaný duel nakonec rozhodly nájezdy, Bruslaři si na cestu domů přibalili dva cenné body.
Co rozhodlo zápas proti Třinci?
Asi to, že jsme dokázali srovnat na 1:1. Do té doby byl Třinec hodně silný, my měli velké problémy ve vlastním pásmu. Od branky na 1:1 se to zlomilo. Ve druhé třetině jsme dali rychlou druhou branku, pak to bylo padesát na padesát.
První branku jste vypracoval, zkuste ji popsat?
U mantinelu byl souboj. Já tam šel trochu na vyčůranou a postavil se dolů. Tajně jsem doufal, že by se puk mohl ke mně odrazit. Strny do toho vlétl, dostal jsem puk, Conor si krásně najel do prostoru. Nahrávka vyšla, on to pak pěkně trefil. Byl to pěkný gól.
Vy Oceláře moc dobře znáte, řekli jste si něco jejich první lajně?
Věděli jsme, že celý tým hraje v laufu. Daří se jim, jsou první, mají v zádech vítěznou šňůru. Museli jsme si dávat pozor na každou jejich formaci, s tím jsme do zápasu šli. Chtěli jsme v Třinci urvat nějaké body, to se povedlo.
„Těšil jsem se na lidi tady v Třinci, hlavně na Jardu Kameše, který si ze mě dělá srandičky.“
Vaše první formace ale také hraje ve velké pohodě.
Naše první lajna taky hraje velmi dobře. Nechceme to ale zakřiknout. Máme před sebou těžký duel s Olomoucí, navíc pětihodinovou cestu domů. Do Třince jsme vyjížděli v osm ráno, bude těžké pořádně zregenerovat a připravit se na další zápas. Bez diváků to je hrozně divné. Hrajeme dobře týmově, pomáháme si, hrajeme jako tým. První lajna nás drží, myslím, že to máme dobře rozjeté.
Jak moc jste se těšil na návrat do Třince?
Bylo to speciální, škoda, že to bylo bez lidí. Už v listopadu jsem se koukal kdy v Třinci hrajeme. Hodně jsem si to užil. Těšil jsem se na lidi tady v Třinci, hlavně na Jardu Kameše, který si ze mě dělá srandičky.
Hecovali jste se nějak před zápasem?
Musím říct, že jsme si před zápasem nijak nepsali. Vyjížděli jsme ráno, poradu před utkáním jsme měli vlastně až na stadionu. Pak jsem se šel rychle rozcvičit, v zápase se pak soustředím sám na sebe. Nebyl proto čas na nějaké hecování. S klukama se uvidím až na chviličku po utkání a pak zase jedeme domů. Možná budou nějaké narážky od mamky, která upekla koláč a čeká na mě venku před halou. Asi bude naštvaná, že jí uvidím tak tři minuty.
„Možná budou nějaké narážky od mamky, která upekla koláč a čeká na mě venku před halou.“
Vypsal jste nějakou odměnu?
Za výhru máme vypsanou nějako odměnu, takže budu muset před Vánoci platit (smích). Je to nějaká částka do týmové kasy, ať máme pak na svačinky.
Byl to pro vás hodně speciální duel?
Hrál jsem tady poprvé, takže jsem měl jiný pocit, než když jezdíme na ostatní zápasy. Jakmile jsem ale vylezl na rozbruslení, tak to ze mě všechno opadlo. Snažil jsem si to užít a dát do zápasu vše, abychom zvítězili. To se povedlo.
Sestřih utkání
Share on Facebook
