Kristýna se dostala do situace, kdy neví kudy kam. Má totiž pocit, že se manžel s jejím synem spikli proti ní a nejde jim o nic jiného než o to, aby Kristýnu dostali z domu. Společné soužití je pro ni poslední dobou velmi nepříjemné.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Ještě před nedávnem nalhávala sama sobě, že je v celé situaci nevinně. Nyní jí ale začíná docházet, že až tak nevinně v tom tedy rozhodně není. Jenže jak se zdá, už je asi pozdě čehokoli litovat…
Kvůli synovi jsem přišla o rozmary mládí
Syna Filipa jsem měla jako mladá holka. Tenkrát jsem otěhotněla neplánovaně, manžel se k tomu sice postavil čelem, ale byla jsem to já, kdo přišel o všechny krásy mládí.
Večírky s přáteli? Vracet se domů nad ránem? O to všechno jsem přišla. Samozřejmě nelituji, že mám syna, ale když se ohlédnu zpětně, záviděla jsem kamarádkám, že si užívají, zatímco já doma měnila pleny a ohřívala lahve s mlékem.
Manžel mi byl po ruce, ale i on byl tenkrát mladý a zkrátka ta povinnost být doma s dítětem byla v drtivé většině případů na mně.
Nedocházelo mi, že něco dělám špatně
Když byl syn starší, rozhodla jsem se dohnat všechno, o co jsem poslední roky přišla. Když mě tedy kamarádky zvaly na víno, bez váhání jsem jejich pozvání přijímala a chodila si užívat.
Nedocházelo mi, že bych snad dělala něco špatně. Nechávala jsem syna doma s manželem a odcházela s pocitem, že já se starala doteď a nyní je na řadě on.
Dopřávala jsem si všechno, o co jsem před lety přišla. Chodila jsem se bavit v doprovodu kamarádek, a dokonce jsem se občas domů vrátila až za rozbřesku.
Mám pocit, že se proti mně spikli. Chtějí se mě zbavit!
V podobném duchu se u nás doma táhly poslední tři roky. Syn je již v pubertě, nepotřebuje hlídat a já si nadále chodila užívat a bavit se, protože mi došlo, jak moc mi to chybělo.
S manželem jsme se kvůli tomu často dostávali do sporu, ale já si z toho nic nedělala. Brala jsem to tak, že on chodil ven, když já doma pečovala o našeho syna, a nyní si zasloužím užívat zase já.
Jenže on to viděl jinak a jinak na to nahlížel i náš syn. Už nějakou dobu mám pocit, že jsou proti mně spolčení a chtějí se mě zbavit.
Opravdu jsem byla tak hrozná matka a manželka?!
Když mi ještě před nějakou dobou manžel nebo syn vyčítali, že na všechno doma kašlu a jen se courám někde po barech, nebrala jsem je vážně.
Až teď mi dochází, že asi měli pravdu. Skutečně jsem se poslední tři roky starala jen o sebe a o své zájmy, nebrala jsem ohledy ani na svého syna, ani na manžela.
Mám strach, že nyní je pozdě přiznat chybu. Manžel ani syn mi neodpustí, jak jsem se poslední roky chovala, a já už to bohužel nemohu vzít zpět.
Autor: Nikol Kolomazníková
