Reportéři ČT: Neznámá firma žaluje ČSOB, banka podle ní zadržuje miliardu korun. Původ peněz je ale nejasný

ČSOB v současnosti čelí neobvyklé žalobě. Neznámá česká firma TEP Praha v ní požaduje vyplacení více než 49 milionů eur, tedy v přepočtu sumy přesahující miliardu a tři sta milionů korun.

Tuto skutečnost potvrdil mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Tomáš Moravec. „Tato žaloba byla ke zdejšímu soudu postoupena dne 6. 5. 2020,“ uvedl. „Žalobní petit bohužel nemůžu s ohledem na současný stav věci přiblížit, vzhledem k tomu, že ve věci doposud nebylo nařízeno první jednání,“ dodal. 

Podle žaloby, kterou se České televizi podařilo získat, ČSOB zadržuje sumu peněz už déle než tři roky. Společnost TEP v ní uvádí, že se má jednat o peníze, které jí za účelem dalších investic přišly na účet od zahraničního partnera už v červnu 2017. Konkrétně se v žalobě společnosti TEP Praha proti ČSOB ze dne 27. ledna 2020 uvádí následující:

Ředitel Finančního analytického útvaru Libor Kazda uvedl, že si neumí představit, že by v českém bankovním systému peníze zmizely. Zároveň upozornil, že za určitých okolností by popisovaná skutečnost nastat mohla, a to tehdy, pokud si banka není jistá, čí dané finanční prostředky jsou.

Tiskový mluvčí ČSOB a Poštovní spořitelny Patrik Madle potvrdil, že banka o žalobě ví. Nicméně uvedl, že probíhající kauzy standardně nekomentují. „Jen ve stručnosti můžeme konstatovat, že o podané žalobě víme a nárok v ní uplatněný je z našeho pohledu zcela nedůvodný,“ sdělil.

Společnost TEP Praha příjem peněz označuje za legální. Informace, které se podařilo České televizi k tomuto případu zjistit, však napovídají, že přes firmu se pravděpodobně měly ve velkém prát peníze z Ruska.

Původ peněz byl zřejmě v Ruské federaci, říká bývalý honorární konzul Belgie

Bývalý honorární konzul Belgie na Slovensku (2006 až 2019) Dany R. E. Rottiers uvedl, že ho honorární konzul Ruské federace o prověření transakce v Československé obchodní bance v Praze pro společnost TEP Praha požádal, a to jako diplomata. 

K tomu, proč ho o pomoc žádal ruský honorární konzul, když se jednalo o peníze, které přišly z Německa do České republiky, uvedl, že předpokládá, že původ peněz byl v Ruské federaci. „Jinak si to neumím vysvětlit. Nemohl to být jiný důvod, pokud někdo z Ruské federace přes ministerstvo zahraničí v Moskvě požádal mého kolegu, aby prověřil tuto transakci,“ sdělil.

Dany Rottiers byl až do loňského roku na Slovensku třináct let belgickým honorárním konzulem. V Belgii sídlí mateřská společnost ČSOB, banka KBC. Ruský konzul Ladislav Štefko, který letos v lednu zemřel, jej kontaktoval právě proto – žádal, aby přes kontakty ve své zemi Rottiers zjistil, co je potřeba udělat pro uvolnění peněz. Rottiersovi přitom údajně řekl, že šlo o přípravu investice v rámci Evropské unie.

O tom, že peníze do Česka přišly, Rottiers nepochybuje. Zdůvodňuje to tím, že viděl kopii výpisu z účtu, kterou mu honorární konzul Ruska ukázal. Podle ruského konzula mohla být více než miliarda korun, údajně zadržovaná na účtech pražské firmy, investována do nadnárodního projektu vybudování nového železničního překladiště u Košic na východním Slovensku. To podle Rottierse odpovídá tomu, že Ladislav Štefko měl velmi dobré vztahy se železnicemi Ruské federace RŽD.

Předseda košického kraje o české firmě TEP neslyšel

Košický kraj skutečně hodlá na východě země s pomocí slovenské vlády postavit na více než 600 hektarech nový železniční terminál. Měl by propojit širokorozchodnou železnici z Ruska a Číny se zeměmi Evropské unie.

„V zásadě jde o vybudování terminálu, my tomu říkáme překladiště ze širokorozchodné na úzkorozchodní trať. Jednoduše chceme propojit víc Evropskou unii s Asií. Je to příležitost pro obě dvě strany,“ potvrdil předseda Košického samosprávného kraje Rastislav Trnka (nezávislý).

Na terminálu se má ročně překládat až milion kontejnerů zboží. V současnosti se kontejnery překládají v Polsku, Slovensko by si ale z tohoto lukrativního byznysu rádo ukrojilo svůj díl. Překladiště, které do dvou let hodlá začít stavět, má v budoucnu zaměstnat až deset tisíc lidí. Jen první etapa výstavby si vyžádá investici v řádech stovek milionů eur.

„První fáze je odhadovaná někde mezi 100 až 200 miliony eur. Samozřejmě záleží na tom, co přesně bude ta první fáze a kolik investic spadne do první fáze. Co se týká zdrojů, tak by to mělo jít přes akciovou společnost, která byla založena Košickým samosprávním krajem,“ vysvětluje Trnka.

Právě účastí na tomto obřím projektu firma TEP Praha zdůvodňuje příjem peněz na bankovní účet v ČSOB. Předseda košického kraje o české firmě, ani jejím německém partnerovi ale vůbec neslyšel. „O těchto společnostech slyším poprvé. Takže jsem je nezaregistroval,“ uvedl Trnka. 

Sídlo TEP Praha? Polorozpadlá ruina

TEP Praha uvádí jako své oficiální sídlo polorozpadlou ruinu v obci Mečeříž nedaleko hlavního města. Nemá žádné zaměstnance ani webovou prezentaci. O firmě neví nic ani místní obyvatelé.

Z obchodního rejstříku vyplývá, že firma v posledních letech nevykonávala žádnou činnost a žádného podobného projektu se nezúčastnila. Zanedbaný dům, v němž má své sídlo, byl kvůli dluhům nedávno vydražen. „Barák šel do aukce, takže kdo je teď majitelem, nevím,“ potvrdila obyvatelka obce Mečeříž.

Z dostupných dokumentů plyne, že objekt v minulosti vlastnila bývalá majitelka firmy TEP Praha Eva Šorelová. Právě ona společnost ovládala v době, kdy na její účet mělo přijít přes 1,3 miliardy korun. I Šorelová přitom skončila v exekuci. Bývalá jednatelka společnosti TEP Praha má trvalé bydliště zapsáno v budově městského úřadu, a jak potvrdila sekretářka starosty, nikdo tam reálně nebydlí.

Bývalý honorární konzul Belgie na Slovensku Rottiers souhlasí s tím, že to není standardní. „Pokud je to člověk s exekucí nebo má jakkoli nestandardní renomé ve své zemi, vypadá to dost nestandardně, řekněme to tak,“ uvedl.

Vloni na jaře Eva Šorelová převedla firmu na nového majitele, jistého Milana Vedrala. Ani jeho nelze kontaktovat. V domě, kde má nahlášené bydliště, bydlí jeho syn. A ten kontakt odmítl poskytnout.

Vedle TEPu má Vedral podnikat ještě v jiné pražské společnosti Bourbonpark. Ani zde se s ním ale není možné spojit. Podle správce budovy zde sídlí asi 90 firem, kancelář má tři na tři metry. „Nikdy jsem tam nikoho neviděl,“ dodává.

Nekomunikuje ani advokát firmy TEP Praha Filip Soják. Případ odmítl komentovat s odůvodněním, že si to majitel, tedy Milan Vedral, nepřeje.

Nereaguje ani německá společnost, od níž mělo na účet firmy TEP přijít přes 49 milionů eur. Jmenuje se BARYS, což je běloruský ekvivalent jména Boris. Na internetu se prezentuje jako investiční společnost s dceřinými firmami v Evropě, Rusku, Severní Americe, Africe i Asii. Přesto ve firmě nikdo nezvedal telefony a nereagoval na dotazy zaslané e-mailem.

Dohodu o zaslání sumy podepsal za německou společnost BARYS muž jménem Ruppert Heinrich. Tomu se podařilo do místa bydliště dovolat. Ačkoliv se má jednat o investora mezinárodního rozměru, nehovoří anglicky, ale pouze německy a rusky. E-mail má zaregistrovaný rovněž v Rusku, nicméně na dotazy tam zaslané neodpověděl.

„Neznám žádného přímého zahraničního investora minimálně na Západě, který by poslal peníze přímo do banky ve střední Evropě bez toho, aby měl minimálně podíl na společnosti, které peníze posílá,“ dodává k tomu Rottiers. O tom, že ruská strana kontrolovala obě firmy, které peníze posílaly, tedy německou společnost BARYS i českou firmu TEP Praha, nepochybuje. „Stoprocentně, jinak nevím, proč by mě o to žádal honorární konzul Ruské federace,“ uvedl.

Sumu peněz měla společnost BARYS převést české firmě TEP prostřednictvím německé Deutsche Bank. Ovšem banka čelí už několik let vyšetřování, že přes své účty umožnila v jiných případech vyprání desítek miliard dolarů původem ze států někdejšího Sovětského svazu. Jen letos za to dostala pokuty přes 160 milionů dolarů.

Proč byl převod uskutečněn přes Deutsche Bank, Rottiers neví. „Když belgičtí investoři investují své peníze, činí tak přímo,“ říká s tím, že tohle je podle něho důkaz nestandardní procedury.

Miliarda korun měla být jen první transakcí z mnoha

Kdo byl skutečným majitelem peněz, o které se chce TEP soudit, a jak je měl vydělat, zjistit nelze. O případu nechce hovořit žádná z firem transakce, mlčí o něm i banka a nekomentuje ho ani Finanční analytický útvar, který problematické bankovní transakce vyšetřuje. „Finanční analytický úřad se nikdy nevyjadřuje k žádným konkrétním případům. Pro nás by to bylo porušení mlčenlivosti, jestli jsme se s tím setkali, nebo nikoliv,“ vysvětluje Kazda.

Více než miliarda korun, o kterou se firma TEP Praha chce s ČSOB soudit, byla podle bývalého belgického diplomata jen první transakcí z mnoha dalších. Ruský konzul jej informoval, že peněz bylo připraveno daleko více. „Řekl mi, že to je jen první část větší investice v rámci EU. Mělo to být dvacet tranší po 50 milionech eur, což znamená miliardu eur,“ doplnil Rottiers.