Navržený premiér Černé Hory přirovnal situaci v zemi k převratu

Navržený premiér nové černohorské vlády Zdravko Krivokapić označil nynější situaci ve své zemi za "zvláštní státní převrat". Toto přirovnání použil v prohlášení k připravenému programu svého budoucího kabinetu, s nímž ve středu seznámí parlament a požádá o vyslovení důvěry.

V srpnových volbách sice v Černé Hoře opět zvítězila Demokratická strana socialistů (DPS) prezidenta Mila Djukanoviče, nicméně nenašla žádného partnera do vlády. Místo toho se tři dosud opoziční strany dohodly na vytvoření vládní koalice, která má v parlamentu 41 z 81 poslaneckých mandátů. DPS tak přišla o moc po téměř třech desítkách let vládnutí.

Krivokapić v prohlášení obvinil končící vládu ze snah uplatnit "scénář spálené země" s cílem co nejvíce ztížit práci novému kabinetu. Způsobenou krizi lze podle designovaného premiéra překonat výlučně "reformami, spravedlivým a zodpovědným řízením, posilováním ekonomiky a právního státu".

Za priority své vlády Krivokapić podle listu Vijesti označil "boj proti korupci a zločinnosti, spravedlnost a rovnoprávnost, dobré sousedské vztahy s okolními zeměmi, zajištění čestných podmínek ve volbách, snížení nákladů na veřejné výdaje, ale také vytváření důvěry veřejnosti a transparentnost práce státní správy".

Známa jsou už i jména 12 členů budoucí vlády, o jejíž schválení Krivokapić ve středu požádá poslance. Mezi navrženými ministry jsou čtyři ženy, z nichž jedna, Olivera Injacová, má být pověřena vedením ministerstva obrany.

Výsledek voleb vyvolal obavy, zda nová vláda neodkloní Černou Horu od dosavadního prozápadního kurzu. Nová vládní koalice totiž zahrnuje i uskupení, která se zasazovalo o bližší vztahy s tradičními spojenci, Srbskem a Ruskem. Vůdci koaličních stran ale slíbili posílit vztahy s NATO a urychlit reformy vyžadované Evropskou unií.

Černá Hora je od června 2017 členem Severoatlantické aliance. V prosinci 2010 země získala status kandidáta EU a o dva roky později byla otevřena první kapitola přístupových rozhovorů.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

Černá Hora Zdravko Krivokapić Milo Djukanović

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 5 minutami

před 21 minutami

před 44 minutami

před 49 minutami

Aktualizováno před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá

Ruská armáda tvrdí, že její jednotky převzaly plnou kontrolu nad obcí Novomychajlivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle ruského ministerstva obrany si tak ruské jednotky zlepšily taktickou situaci podél frontové linie. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy