„Dlouhodobý zájem o Kupku plyne jistě z jeho proslulosti a postavení v dějinách umění, které je v rámci českých tvůrců jedinečné,“ myslí si Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd. Dodává, že vlastnit Kupkův obraz je poměrně vzácností, protože se na trhu objevuje méně jeho olejomaleb než například děl Emila Filly.
  |
„František Kupka byl i uměleckým pionýrem. Je pravděpodobně i autorem prvního abstraktního obrazu. A prvenství v umění, které stejně jako věda stojí na představě neustálého posouvání lidského poznání prostřednictvím nových a nových unikátních objevů, platí za mnoho,“ vysvětluje Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Své vrcholné abstrakce dosáhl Kupka ve třicátých letech.
Nové české rekordy na aukci obrazů. Kupkovo dílo se prodalo za 90 milionů korun, Pištěkovo za více než 25 |
„František Kupka vedle Kandinského, Mondriana a Maleviče patří k zakladatelům abstraktního umění,“ vidí umělcův význam Marie Rakušanová z Ústavu pro dějiny umění. Kupka navíc prožil většinu života ve Francii a tam ho zase považují za svého malíře.
Zájem o díla Františka Kupky je setrvalý. „Kupka téměř neustále drží rekord, jen přechodně bývá vystřídán nějakým jiným umělcem, který si uzme prvenství,“ dodává Rakušanová Připomíná, že naposledy se to podařilo loni Oskaru Kokoschkovi a jeho obrazu Praha - pohled z křižovnického kláštera z roku 1934. Ten se vydražil za téměř 78,5 milionu korun. Nedělní aukcí je ale na vrcholu znovu Kupka.
Malíř s Oscarem
Obraz Adieu, Guy Moll dnes již 88letého malíře a kostýmního návrháře Theodora Pištěka se v nedělní aukci vydražil za více než 25 milionů korun. To je absolutní rekord tuzemské dražby pro dosud žijícího českého malíře.
Historik umění Jiří Machalický zdůrazňuje, že Theodor Pištěk se celosvětově proslavil nikoliv primárně jako malíř, ale jako kostýmní tvůrce u úspěšných filmů. Za kostýmy k Formanově Amadeovi (1985) získal Oscara a za ty k filmu Valmont (1990) byl na dalšího nominován.
Je to ale přirozeně i samotná výtvarná stránka díla, které potenciálního kupce/sběratele musí oslovit. „U Pištěka je to dokonalý hyperrealistický styl, který je srozumitelný širokým vrstvám,“ připouští Winter.
Ceně Pištěkových obrazů nahrává i fakt, že jich mnoho není. Historička umění Alice Vítková tuší, že jich v prodeji během let mohlo být zhruba jen kolem dvaceti. S tím souhlasí i Tomáš Winter, podle kterého se do oběhu dostalo Pištěkových děl ještě méně než těch Kupkových.
Působivost realistického zobrazení červeného závodního auta na obrazu Adieu, Guy Moll ještě podtrhává fakt, že Pištěk na obrazu s přestávkami pracoval téměř čtvrt stoletý. „Je jisté, že Pištěk již žádný takový obraz nenamaluje. I v tom je jeho hodnota,“ dodává Vítková.
„Snobský aspekt“
Na hodnotě uměleckého díla v aukci se ale pochopitelně podepisuje i mnoho jiných faktorů, které se samotnými umělci a jejich výtvarným stylem nemusí úplně souviset. Jde spíše o materiální záležitosti.
„Trh s uměním zohledňuje kvality, na kterých dějepisu umění nemusí zas tolik záležet: reprezentativnost obrazu (tj. jeho velké rozměry), dostupnost pro trh, ale i snobský aspekt známky statusu pro kupujícího nebo momentální atmosféra ve společnosti, nutící k ukládání finančních prostředků do perspektivních investic a šroubující ceny žádoucích děl směrem vzhůru,“ vysvětluje Marie Rakušanová.
