Český stát si prvně od oznámení daňového balíčku šel pro peníze na finanční trhy. Výměnou za své dluhopisy získal devět miliard korun, avšak investoři si řekli o nejvyšší úrok od letošního května. Vyšší požadované úroky jsou podle ekonomů odrazem obecně klesající popularity státních dluhopisů mezi investory. V jisté míře však mohla do rostoucích výnosů promluvit obava o rozpočtovou odpovědnost české vlády.
„Růst výnosů státních dluhopisů je především důsledkem reakce na možnost utažení měnové politiky ČNB ve druhé polovině příštího roku a vstřícnějšího postoje finančních trhů k rizikovým aktivům v souvislosti s nadějí na brzkou distribuci vakcíny proti nemoci COVID-19,“ uvádí analytik Komerční banky František Táborský.
Oznámení balíčku ovšem dopad tohoto trendu posílilo. „Český fiskální výhled každopádně tomuto vývoji dále přispívá. Je zřejmé, že výpůjční potřeba státu, a tedy i jeho emisní aktivita, půjdou v dalších letech dramaticky nahoru,“ zdůrazňuje předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč.
Ministerstvo financí podle statistik agentury Bloomberg ve středu prodalo investorům dluhopisy za devět miliard korun. Za devítiletou půjčku stát zaplatí roční úrok 1,16 procenta, nejvíce od počátku letošního května. Za půjčku na stejnou dobu zaplatil ještě před dvěma týdny jen 1,08 procenta.
Za třicetileté bondy stát ročně zaplatí 1,5 procenta, ještě před dvěma týdny investoři žádali roční úrok jen 1,37 procenta. Například ve srovnání s Německem tak Česko platí nejvyšší úrokovou „prémii“ od letošního března.
„Je to ale primárně důsledek rozdílných měnových politik centrálních bank v eurozóně a Česku reagujících na dramaticky odlišné míry inflace v obou regionech,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Ratingové agentury jsou nicméně připraveny v případě zhoršení stavu veřejných financí jednat. Například agentura Moody’s v uplynulých dnech oznámila, že daňová reforma představuje „určité riziko pro fiskální výhled“.
Jako poslední zatím aktualizovala hodnocení Česka agentura Standard & Poor’s, a to na konci října, tedy několik týdnů před oznámením balíčku. Rating ponechala beze změny na úrovni AA-, stabilní zůstal tehdy i výhled. „Zveřejněný daňový balíček s dodatečným drastickým dopadem do zadlužení je dalším hřebíkem do fiskální rakve,“ varuje přesto Řezáč.
Ekonomové připomínají, že růst výnosů státních dluhopisů, a tedy i nákladů na dluh, se projevuje napříč finančními trhy. Investoři totiž ve světle rostoucího optimismu na trzích jeví větší zájem kupříkladu o akcie. I přes mírné zvýšení výnosů se české státní dluhopisy navíc stále obchodují s nižšími výnosy než před rokem. „To je zapříčiněno hlavně snížením úrokových sazeb v ekonomice,“ připomíná ekonom BH Securites Štěpán Křeček.
Analytici: Je to moc velká zátěž pro rozpočet Sněmovna 19. listopadu schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun. • „Obecně je rozpočtová expanze v krizových dobách v pořádku a přínosná, současná daňová změna je však z pohledu vývoje veřejných financí až příliš extrémní a povede k velmi negativnímu vývoji veřejných financí v příštích letech,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. • Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že Česko bude v EU pravděpodobně jedinou zemí, která po obrovském rozpočtovém impulzu v roce 2020 hodlá dodat ekonomice další impulz i v roce následujícím. „Výsledkem bude rychlejší tempo zadlužování země oproti srovnatelným zemím v roce 2021 a zřejmě i pokračování zadlužování v roce 2022,“ varoval. • „Státní rozpočet 2021 a jeho dopady na ostatní veřejné finance a domácí ekonomiku by se dal nazvat také jako ‚po nás potopa‘. Makroekonomicky lze rozpočet a daňový balíček komentovat jako maximum špatného. Politologicky by to šlo komentovat, že ve volebním roce přidáme všem,“ uvedl analytik serveru Capitalinked.com a člen skupiny KoroNERV-20 Radim Dohnal. |
