Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Kraji Vysočina
Kraj Vysočina se dlouhodobě potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí, zejména do Prahy a do Brna. O kvalifikované zaměstnance je totiž zájem v celé zemi a v metropolích panují lepší platové podmínky. Kraj se přesto nevzdává a snaží se odborníky přilákat.
Pracovní trh na Vysočině vypadá na první pohled zdravě. Stejně jako většina českých krajů nemá téměř žádný problém s nezaměstnaností.
„Počty volných pracovních míst převyšují počty uchazečů o zaměstnání,“ potvrdila ředitelka krajské pobočky Úřadu práce ČR Šárka Kubátová. Mezi poptávanými profesemi jsou zejména montážní či manipulační dělníci nebo řidiči. Chybí ale také kuchaři nebo prodavači. „Pořád je tu hlad po pomocné a nekvalifikované síle,“ doplnila Kubátová při příležitosti debaty uspořádané serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Statistiky úřadu práce však mohou situaci na místním trhu práce zkreslovat. Účastníci debaty upozornili, že Vysočinu trápí nedostatek vysoce vzdělaných lidí, o které je v regionu velký zájem.
„Vysokoškoláci po studiu zůstávají ve velkých městech, kde je větší kulturní i společenské vyžití. Ani přes kampaně se firmám nedaří je přilákat zpět,“ podotkl Roman Bence, předseda Regionální rady Českomoravské konfederace odborových svazů.
Nedostatek vysokoškoláků v kraji potvrzuje i vedoucí odboru regionální rozvoje Kraje Vysočina Iveta Fryšová. „Podíl vysokoškoláků v obyvatelstvu je v mezikrajském porovnání čtvrtý nejnižší,“ uvedla. Vysoce kvalifikovaní lidé se totiž raději rozhodnou pro Prahu či Brno, a to nejen kvůli atraktivitě života ve velkém městě, ale také kvůli vyššímu finančnímu ohodnocení.
Jedním z cílů kraje je proto nabídnout vzdělaným lidem zajímavé pracovní příležitosti přímo na Vysočině. Pomoci by mohla například výzkumná centra nebo inovativní podniky, které by nabízely uplatnění nejen pro odborníky, ale i pro další pracovníky.
V současné době pracují lidé na Vysočině zejména v zemědělství a průmyslu, především v automobilovém. Oba dva sektory ale procházejí modernizací. Klasické dělníky začínají nahrazovat stroje, které musí někdo ovládat, programovat, řídit či udržovat. Místní pracovní síla by se tak měla začít na tuto změnu připravovat.
Vzdělání je základ
Se změnami a přípravami mohou kraji pomoci fondy Evropské unie. Část z nich je totiž vyhrazena právě na modernizaci, ať už ve firmách nebo ve veřejných institucích, a na vzdělávání. Kraj se snaží této příležitosti využít. Peníze z EU proto využívá na dotování potřebné infrastruktury. „Nemůžeme do kraje přilákat odborníky, pokud zde nebude technické zázemí,“ podotkla Fryšová.
Jednou z priorit jsou místní školy, které si mohou z dotací pořizovat moderní vybavení, včetně laboratoří nebo různých simulátorů. Další finance směřují i do tzv. měkkých projektů. „U měkkých aktivit jsou to například motivační stipendia pro žáky vybraných technických oborů středních škol,“ vysvětlila Fryšová. Projekty se zaměřují nejen na studenty, ale také na učitele. Kvalitní odborníci jsou totiž zapotřebí jak ve firmách či výzkumných institucích, tak i za školními katedrami.
Kraj se dále snaží navazovat spolupráci s ostatními regiony, a to nejen českými. Studenti mohou například jezdit na studijní cesty do zahraničí. Místní organizace také spolupracují s partnerskými institucemi například v Rakousku nebo Německu. Mohou si tak vzájemně sdílet své zkušenosti, osvědčené postupy, znalosti i dovednosti.
Firmy spolupracují se školami
Kraj ale není jedinou institucí, která se snaží situaci na Vysočině obrátit k lepšímu. Významným hráčem je Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, která je jedinou svého druhu na Vysočině. Vysoká škola poskytuje vzdělání ve třech hlavních směrech – technice, ekonomice a zdravotnictví.
„Snažíme se reagovat na poptávku po technicky vzdělaných lidech, ale také po absolventech nelékařských zdravotnických oborů,“ doplnil Václav Báča, rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.
Škola vyprodukovala za posledních 5 let zhruba 1 500 absolventů, o které je na Vysočině velký zájem. „Spolupracujeme nejen s krajem, ale i s firmami. Snažíme se, aby nás firmy považovaly za důvěryhodného partnera s vysokou mírou odbornosti,“ dodal rektor.
Pomoci mohou i odborníci ze zahraničí
Právě firmy trpí nedostatkem odborníků nejvíce, a to nejen na Vysočině, ale v celé České republice. „Není nic horšího, než když má firma zakázky, ale nemůže je splnit z důvodu nedostatku zaměstnanců,“ uvedl Ivo Běhan, předseda dozorčí rady Asociace malých a středních podniků, který je také regionálním zástupcem asociace pro Kraj Vysočina.
Běhan vidí řešení hned v několika způsobech. Jeden z nich spočívá v již zmíněné spolupráci firem a škol. Podniky si zkrátka vytipují školy, které produkují vhodné absolventy. Vybraným studentům pak nabídnou finanční podporu při studiu na oplátku za to, že k nim nastoupí do pracovního úvazku. Dalším lákadlem pro odborníky a vysokoškolsky vzdělané absolventy může být nabídka dostupného bydlení. „Je to řešitelné také zajištěním pracovníků ze zahraničí,“ podotkl Běhan.
Zapomínat by se podle něj nemělo ani na odborníky, kteří jsou důchodového věku. I ti by se totiž mohli do pracovního trhu opět zapojit. „Jsou to lidé, kteří hodně umí, hodně znají a mohou být zaměstnáni na menší úvazky. Mohou být pro firmy velkým přínosem,“ uzavřel.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.