Čína se Světovou zdravotní organizací (WHO) diskutují o výpravě expertů, kteří mají do Číny přijet, aby vyšetřovali původ COVID-19. (Foto: Pixabay)

23. listopadu řekl ředitel nouzových záležitostí WHO Michael Ryan, že od Pekingu obdrželi nové ujištění, že mezinárodní experti budou moci brzy přicestovat do Číny, aby pomohli prozkoumat zvířecí původ COVID-19.

Vznikla ta choroba v Číně? Pravdou je, že to nikdo s jistotou neví. Ve skutečnosti existují studie naznačující, že COVID-19 se šířil mimo Čínu už měsíce, než byl zjištěn ve Wuhanu. Např. v Evropě byly první případy tohoto viru objeveny v únoru v Lombardii v Itálii. V důsledku toho je pravděpodobné, že v Itálii se mohl šířit už před tím.

Nedávná vědecká zpráva vydaná v listopadu v žurnálu SAGE dokumentuje odběry vzorků krve 959 asymptomatickým lidem, kteří byli mezi zářím 2019 a březnem 2020 zapsáni do programu skríningu perspektivní rakoviny plic. U 111 z 959 lidí (11,6 procenta) byly zjištěny protilátky na COVID-19. 14 procent z těchto vzorků s protilátkami bylo ze září 2019.

Co lze z těchto dokladů odvodit? Západní pravicová média si myslí, že to znamená, že COVID-19 se z Číny do Evropy rozšířil už dříve, než se před tím myslelo, a že kvůli tomu přichází s otázkou, zda Peking COVID-19 nezakrýval už řadu měsíců před lednem.

Tento závěr je však založen na rigidní víře, že ta infekce nemůže pocházet odnikud z jiného místa než z Číny.

Pokud ten virus byl v Evropě už tak brzy jako v září 2019, jak naznačují poslední vědecké důkazy, tak ve skutečnosti vznikají dvě další matoucí otázky, které poskytují materiál pro ty, kdo rádi spřádají konspirační teorie.

Zaprvé nám říkají, že COVID-19 je nesmírně smrtonosný a rychle se šíří. Člověk se ale musí ptát, jak je to závažné, když mohl celé měsíce nepozorovaně odcházet do Evropy, když se ti lidé volně pochybovali?

Druhou otázkou je, aniž bychom popírali závažnost COVID-19, proč ta infekce nebyla vynikajícím italským zdravotním systémem zachycena už dříve? Kdyby člověk spřádal ty samé konspirační předpoklady, jako hlavní proud Západního pravicového tisku, tak by se ptal, zda evropské vlády COVID-19 účelově nezakrývaly.

To, co COVID-19 jasně ukazuje, je, jak je věda „ohebná.“ Netvrdím, že je falešná samotná vědecká metoda, ale že tu bezpochyby působí institucionální síly, zaujatost kvůli financování a politickým zájmům, které mohou vědecké výsledky překroutit. Navíc to, co vypadalo jako správný postup, se může změnit v důsledku nových informací vzniklých z dobré vědy, což ale může být následně kvůli rozmanitým agendám všelijak překrouceno.

V důsledku toho si myslím, že ti na Západě, kteří nemají důvěru ve vědu kolem COVID-19 reagují nikoliv na nelogickou nedůvěru ve vědu, nýbrž mají logickou nedůvěru v její instituce, politiky a v mediální přístupy k informacím. Ta základní skepse ukotvená v mysli Západu, kterou přiživuje bitva o vědeckou pravdu, je vlastně střetem mezi ideologií a realitou.

Například liberální demokracie, od kterých by se mělo čekat, že budou jednat za své občany, se místo toho pouští do rozbíjení vzdálených zemí, a to vše pro dobrou věc, jak to Západňákům tvrdí jejich „svobodný tisk.“ A pak v USA i přes jejich bohatství a obrovské drahé ozbrojené síly hrozně chybí adekvátní sociální zdravotní péče.

Když je tomu tak, potom Trumpovo politizování COVID-19 jako „Čínského viru,“ bezpochyby podnícené jeho anti-čínským guru Peterem Navarrem, který už dlouho píše o zdravotní hrozbě Číny pro svět, je také jen symptomem tohoto pokleslého systému Západu, v němž se pravda překrucuje a kde se i konspirační teorie až příliš často nakonec ukazují být konspiračními fakty.

Ve skutečnosti, pokud jde o COVID-19, tak to byla Čína, kdo tu infekci první identifikoval. Včasné zjištění v Číně, nahlášení a rychle jednání ve vztahu k Západním státům odporuje všem pokusům o politizaci čínské role v krizi COVID-19 jako nezodpovědné nebo nedbalé.

Ale i čínská rychlá reakce vedla k fámám, že tato země nějak věděla, co má dělat, a tak svou znalost skrývala před světem. Ve skutečnosti čínská účinnost a efektivita spočívá v její zkušenosti se SARS, která zocelila její zdravotní a vládní systém.

Čínská zkušenost se SARS byla budíčkem k rozhýbání čínského vedení. Vláda začala se zdravotními reformami, se zařizováním zdravotní péče na venkově a s realizací opatření k řešení zdravotních nouzových situací, jaká jsme pak viděli u COVIS-19 fungovat.

Bez ohledu na to, zda COVID-19 začal v Číně či jinde, tak by se tato skutečnost neměla politizovat za účelem rozkolu v jednotě globálního občanstva. Samozřejmě, pokud došlo k chybám, tak ty je třeba přezkoumat, aby se zabránilo budoucí katastrofě. Je třeba, aby si lidé po celém světě uvědomovali, že infekční choroby, stejně jako globální oteplování, války, terorismus a chudoba, jsou nadnárodními problémy, které musí řešit celé lidstvo celostně a bez předsudků.

Keith Lamb