Pro čištění vody od hormonálních látek se nyní využívají stacionární či průtokové separátory a filtrační systémy. Publikovaný koncept přináší podle vědců na problém nový pohled. "Naše strategie by mohla být v budoucnu doplňkovou metodou pro vylepšení separačních technologií při čištění zdrojů vody nebo pro řešení havárií a potencionálního ohrožení vodních zdrojů nebezpečnými látkami," řekl první autor studie Lukáš Děkanovský.

Mikroroboti pracují na bázi vodivých polymerů polypyrrolů (PPy), s pomocí pH, světla či elektrického pole je odborníci mohou programovat, a tím měnit jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. Robot se tak dokáže autonomně pohybovat ve vodním prostředí, vázat na sebe steroidní molekuly z roztoku a tkát na povrchu hormonální sítě, které se pak z vody snadno odstraní. Aby po vzniku sítě mikroroboti neztratili schopnost pohybu, jsou vybaveni magnetickými nanočásticemi.

Nature Machine Intelligence je on-line vědecký časopis. Věnuje se pouze umělé inteligenci, strojovému učení a robotice. Časopis byl vytvořen společností Nature Research v reakci na explozi strojového učení v roce 2010, vychází od ledna 2019.

Státní zdravotní ústav loni upozornil, že Česko patří v kvalitě pitné vody v Evropě k průměru, nikoli ke špičce. Je třeba zvýšit odbornost provozovatelů vodovodů a zlepšit mikrobiální kvalitu vody, tedy omezit vedlejší produkty z dezinfekce vody, uvedl tehdy František Kožíšek z ústavu.

Zdroj: ČTK