Feranec (ANO): Jsme menšinová vláda, u rozpočtu i daňového balíčku hledáme podporu ve sněmovně

Finanční výpadek by silně zasáhl rozpočty obcí a krajů. Proto premiér Andrej Babiš (ANO) hejtmanům a starostům slibuje 20 miliard.

Čtěte také

Zamrazilová: Snížit daně na dva roky? Nedovedu si představit, že je potom budou chtít občané zvýšit

„To, že Babiš prostě přijde a řekne ‚tady bude 20 miliard pro obce‘, to jen ukazuje, v jakém průšvihu už celá ta debata o rozpočtu je. To nejsou žádné drobné, je to šílené číslo,“ upozorňuje Čaban.

Podle něho je záruka kompenzace správná, ale v tomto případě jen dokazuje, jak chaoticky a bez kontextu je celý návrh připravován a protlačován legislativním procesem. „Tohle je prostě neštěstí.“

Současný stav vládní koalice přirovnává novinář k manželství těsně před rozvodem: „Vláda je v krizi a jen vyhlídky na horší scénáře, které by mohly nastat, brání tomu, aby se nerozpadla.“

Dolejš: Rozpočet je virtuální

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) v otázce rozpočtu ztrácí i podporu komunistů. „Schvalovaný rozpočet je z velké části virtuální, protože ta čísla z prvního čtení se budou v reálu zásadně lišit,“ předpokládá místopředseda KSČM a člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš.

Čtěte také

Dolejš (KSČM): Raději pomoci lidem a ekonomice než kupovat kanóny a vrtulníky. Závazky ať řeší příští vláda

„Novelizace zákona se stejně nevyhneme,“ tvrdí a připomíná, že ještě není jasné, jak nakonec dopadne již zmiňovaný daňový balíček.

To, že je potřeba najít shodu ve sněmovně, si místopředseda rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO) uvědomuje: „Konečný výsledek bude nějaký kompromis. Potřebujeme daňový balíček i rozpočet schválit. A schválí se takový, který najde většinovou podporu, to je politická realita,“ tvrdí.

A dodává: „My jsme menšinová vláda. A musíme hledat podporu ve sněmovně.“

Najde se kompromis?

Feranec má ale za to, že rozpočet už je de facto schválený od 4. listopadu. V dalších čteních se projednávají pouze pozměňovací návrhy, tvrdí.

Čtěte také

Ekonom Hampl: Schillerová nemá hmatatelnou představu o makroekonomickém vývoji, čísla ji nezajímají a ještě to přiznává

S tím ale nesouhlasí další místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti), mimo jiné autor návrhu na zvýšení slevy na poplatníka, který se poslancům podařilo schválit souběžně se zrušením superhrubé mzdy.

„Není pravda, že rozpočet v prvním čtení prošel a je to vyřízené. Ten proces funguje tak, že v prvním čtení se schválí základní parametry, potom proběhnou nějaké pozměňovací návrhy a pak to musí sněmovna znovu schválit jako celek. Pokud to neschválí, bude rozpočtové provizorium,“ tvrdí poslanec Pirátů.

Ferjenčík od Senátu očekává kompromis: „Doporučujeme, aby byly zapracovány i požadavky obcí a krajů. Pro nás je přijatelná kompromisní sazba daně na 17 procent a sleva na poplatníka mezi 27 a 30 tisíci korun měsíčně.“

Na střední vrstvu myslí i vládní poslanec Feranec: „Ta je tahounem tohoto státu, daňovým soumarem. Oni na daňových změnách nejvíc vydělají. Víc než někdo, kdo má nízký příjem a odvádí nízké daně. A kdo neodvádí žádné daně, na tom logicky nevydělá.“

Komu daňové změny nejvíc prospějí a jak to hodnotí různé sněmovní strany? Co poslanci očekávají od Senátu? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.