Polsko tvrdí, že nemá žádné problémy s právním státem, a tak odmítá nový mechanismus jeho kontroly. Vetuje proto evropský rozpočet, jehož je hlavním příjemcem. Dává to smysl? Nahlédneme-li do kuchyně polské politiky, tak ano. Jedině při pochopení dějů v polské koalici totiž EU najde cestu ven ze současné rozpočtové krize.
Polsko spolu s Maďarskem v minulém týdnu odmítlo dlouhodobý evropský rozpočet kvůli tomu, že podmiňuje čerpání peněz funkčním právním státem. O obou zemích se mnohdy hovoří jako o hnízdištích neliberální demokracie, ovšem jejich povaha i možnosti se různí. Ačkoli je Polsko větším a v EU důležitějším státem, není v tomto tandemu hráčem uvažujícím strategicky. Polské veto je výsledkem špatného managementu hned několika krizí, které předseda hlavní politické síly a od nedávna také vicepremiér Jarosław Kaczyński nezvládá. Jak se tedy Varšava k vetu propracovala a můžeme při porozumění problému najít nějakou cestu ven?
Náhlé veto
Když Mateusz Morawiecki nastupoval v roce 2017 na pozici premiéra, do které ho vytáhl jeho politický guru Kaczyński, bylo jedním z jeho úkolů zlepšit vztahy vůči EU. Polsku v té době čelilo řízení kvůli porušování unijních hodnot, vztahy s Německem byly na bodu mrazu, sázka na spojenectví s Británií se kvůli brexitu ukázala být chybnou a Poláky čekala klíčová vyjednávání o budoucnosti unijního rozpočtu. Země je od roku 2004 největším příjemcem evropských prostředků a cílem pragmatiků v polské vládě bylo, aby to tak zůstalo minimálně do roku 2027.
