Nominální hodnota na československé bankovce z roku 1919 sice hlásá pět tisíc korun, skutečná cena téhle krasavice je ale výrazně vyšší. V pátek ji vydražil nový majitel v internetové aukci za 12,1 milionu korun. Vyvolávací cena byla milion korun.
Bankovka šla do aukce po 26 letech. V roce 1994 se vydražila za 280 tisíc korun. Příběh vzácné pětitisícovky se začal psát 15. dubna 1919 při první emisi československých bankovek.
„Národní banka tehdy ještě neexistovala, platidla tak vydával stát, jde tedy o takzvanou státovku. Celá emise byla velmi problematická. Republika byla mladá, nebyly dostupné kvalitní technologie a bankovky se hodně padělaly,“ popisuje Aleš Kohout, spolumajitel aukční společnosti Bankovky.com, která sběratelský kousek dražila pro svého klienta.
První československá pětitisícovka měla platnost do roku 1921, ale už v roce 1920 ji stát začal stahovat a nahrazovat novou, kvalitnější bankovkou tištěnou ve Spojených státech.
Autorem kreseb na většině státovek z roku 1919 byl malíř Alfons Mucha. Mezi sběrateli jsou proto známé také jako muchovky. Pětitisícovka mezi ně ale nepatří. Na červené bankovce je secesní portrét převzatý z rakousko-uherské tisícikoruny z roku 1902.
„Ta vypadala úplně stejně jako její česká kopie, akorát měla nižší hodnotu, německé nápisy a byla modrá. Malíř Heinrich Lefler na ní vyobrazil svou nastávající manželku – operní pěvkyni Minu Wiesmüller,“ přibližuje Kohout.
Na draženém kousku je zajímavé, že se s ním nikdy neplatilo. Hned po vytištění byl perforovaný, aby se nemohl dostat do oběhu. A putoval do některé z národních bank v zahraničí jako vzor československého platidla. Podobný osud ostatně měla většina dosud dochovaných exemplářů téhle bankovky. Existující pětitisícikoruna z roku 1919 bez perforace je známá jen jedna jediná.
Celkem se v soukromých a veřejných sbírkách na území Česka nachází šestatřicet těchto bankovek. Mezi samotnými sběrateli je jich ale pouze třináct. Zbylé exempláře vlastní instituce jako Česká národní banka, Národní muzeum nebo třeba Zemské muzeum Olomouc.
„Díky malému počtu dochovaných kusů jde o nesmírně vzácnou bankovku. V Česku i na Slovensku existuje řada sbírek, kterým k úplnosti chybí už jen tahle pětitisícikoruna. Posledních šestadvacet let se nikde nenabízela. I to přispělo k vysoké částce, za kterou se nakonec vydražila,“ říká Kohout.
V aukci bylo na prodej celkem 570 papírových platidel z území českých zemí z let 1762 až 2019, jejichž vyvolávací cena překročila tři miliony korun. V nabídce byla kompletní emise československých bankovek 20. století, která šla v takto ucelené podobě do dražby vůbec poprvé.
Vedle vzácné pětitisícovky patří mezi zajímavé vydražené kousky například pětistovka z roku 1919, jejíž cena se vyšplhala na 1,5 milionu korun. Její perforovaný exemplář se prodal za 1,4 milionu korun.
„Zájem o historické bankovky stoupá, a to nejen z řad sběratelů, ale i investorů. Od roku 1993 se růst ceny bankovek nezastavil. Jen za poslední rok se cena některých exemplářů zvýšila až o 100 procent. Největší hodnotu ale mají stejně pro sběratele, pro které jsou celoživotní vášní,“ říká Kohout.
20. 11. 20203 min
Jana Mertová
redaktorka Forbes Česko
Vypráví příběhy malých i velkých podnikatelů. Baví ji témata jako udržitelnost, technologie a inovace. Má na starosti projekt TOP CEO, který představuje nejinspirativnější šéfy Česka. Před nástupem do Forbesu pracovala pro Hospodářské noviny.
