Trestní oznámení na vládu. Ať víme, kdo může za to, že jsme best in covid

Když jsem se o svém nápadu poprvé veřejně zmínil, spousta kolegů mi psala, že to je nesmysl a že nelze stíhat vládu za politická rozhodnutí. Podle mě je to ale nepochopení toho, co většina ministrů ve své práci dělá. Většinu času dělají běžnou úřednickou agendu a úřední rozhodnutí. Ne politická. Samotný trestný zákoník dává ministrům status úřední osoby, takže i ministři můžou spáchat trestný čin úřední osoby.

Respektuji, že i při řešení epidemie vláda dělá politická rozhodnutí. Je politickým rozhodnutím, jakou strategii si vláda ke zvládnutí epidemie zvolí, ale dílčí pochybení při realizaci strategie jsou už pochybeními manažerskými a úředními. A za ta musí nést někdo odpovědnost. Pokud jsme si vybrali strategii, že v létě všechno rozvolníme, a až poroste počet nakažených, zase prudce dupneme na brzdu, je to OK. Pokud ale při volbě této strategie vláda nebyla schopna zajistit trasování, testování a na brzdu odmítla včas dupnout, nese už plně odpovědnost. A to i trestní.

Když z vašeho domu spadne někomu na hlavu omítka, vyšetřuje to policie, jestli nemohl být spáchán trestný čin. Když se na plovárně utopí člověk, vyšetřuje to policie, jestli nemohl být spáchán trestný čin. Když nedáte přednost a někoho přizabijete, vyšetřuje to policie, jestli nemohl být spáchán trestný čin. Pokud se vám doma opaří horkou vodou dítě, vyšetřuje to policie, jestli nemohl být spáchán trestný čin. A když umře šest tisíc lidí na koronavirus, tak se tváříme, že se nic nestalo? Jistě, je to epidemie, budou mrtví, ale to neznamená, že chybná rozhodnutí některých úředníků, a tedy i ministrů, nemohla vést k zbytečnému prohloubení krize.

Co jsem viděl

Pokud Česká republika v počtu nově nakažených na sto tisíc obyvatel vystřelila na pomyslný vrchol celoplanetárního žebříčku – ano, je to zavádějící, diktatury zřejmě skutečné počty tají a chudé země přehled vůbec nemají – a na to atakovala stejnou pozici i v počtu mrtvých, je zcela na místě, aby věc prošetřovala i policie.

A já se domnívám, že můžu ukázat na několik konkrétních pochybení, která vedla k tomu, že se situace vyvíjela hůř, než mohla. Neříkám, že to jsou ty hlavní problémy, ale mi stačí ukázat i jen na dílčí pochybení. I ta stačí k tomu, aby mohly být odpovědné osoby potrestány. Mnohdy to tak i bývá, že se u velkých tragédií nepodaří zjistit, kdo může za celý průšvih, ale jde ukázat aspoň na drobnější pochybení a soudit aspoň ta. Navíc jako občan se nemůžu nikdy dostat k důkazům, ke kterým se může dostat policie, můžu poukázat jen na to, co vidím. Osobně se domnívám, že se lze domáhat policejního vyšetřování minimálně ve dvou věcech.

Případ jedna: (ne)zavedení roušek

Tou první je případ, kdy se dne 17. 8. 2020 sešla Rada vlády pro zdravotní rizika a na následné tiskové konferenci oznámila nová opatření, včetně roušek v obchodech a ve školách. Dané bylo provedeno mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 8. 2020. V jeho odůvodnění se dočteme, jak se koronavirus šíří v uzavřených prostorech, že ve školách se vždycky šíří respirační nemoci a jak jsou roušky účinné.

Jenže pak se ozval premiér Andrej Babiš, že se to lidem nelíbí, a najednou Ministerstvo zdravotnictví vydalo dne 24. 8. 2020 nové mimořádné opatření, kterým se povinnost roušek v obchodech a školách vypustila. Důvod? V odůvodnění nového opatření se dočteme přesně to samé, jako v odůvodnění opatření původního: vnitřní prostory jsou větší riziko, ve školách se šíří respirační nemoci, roušky mají smysl. Ministerstvo nemělo novou studii, že vnitřní prostory nejsou takové riziko nebo že roušky nemají dostatečný efekt. Prostě se někdo podíval z okna a řekl si, že roušky ano, a za týden se podíval z okna a řekl si, že roušky ne.

Je to politické, nebo úřední rozhodnutí? Podle mě jde především o rozhodnutí protiepidemické. A pokud někdo během týdne otočí, aniž pro to měl pádný argument, nebo když dokonce zrušení roušek odůvodní argumenty, které ho vedly k jejich zavedení o týden dřív, musí za to rozhodnutí nést odpovědnost. Zvlášť když se ukázalo, že otočka byla chyba, a to i ve spojitosti s tím, že se řádně netestovalo a netrasovalo.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Případ dvě: časování nouze

Druhý případ je vyhlášení nouzového stavu. Nouzový stav sám o sobě je zcela mimořádná skutečnost. Jeho vyhlášení předpokládá, že existuje krize, kterou je potřeba urgentně řešit. Jenže jak si vyložit, když se nouzový stav vyhlásí 30. září s tím, že bude účinný až od 5. října, respektive že omezení s ním spojená budou rovněž účinná až od tohoto data? Vláda vyhlášením nouzového stavu de facto deklarovala, že je tady katastrofa, která se musí okamžitě řešit, a že k tomu potřebuje mimořádné pravomoci. A pak dala na pět dní nohy na stůl. Proč nezavedla opatření okamžitě, respektive od 1. října?

Vyhlášení nouzového stavu, to je, jako když se u hasičů spustí požární poplach, protože na druhé straně města hoří dům. Můžou hasiči pět dní počkat, než začnou hasit, když už prokazatelně vědí, že dům hoří a spustili poplach? To by brzy seděli ve vězení. S odpovědností vlády se to má stejně. Pokud byla situace tak vážná, že se musel vyhlásit nouzový stav, pak je pětidenní prodleva skandální nezodpovědnost, která stála zbytečné lidské životy a ekonomické škody. tohle bude vláda muset vysvětlit a nebude se jí to dělat lehce. Protože volby rozhodně nebyly překážkou. Ostatně druhé kolo senátních voleb proběhlo během nouzového stavu.

Řídit stát jako tábor

Myslím, že si občané zaslouží, aby policie (ne)zavedení roušek i vyhlášení budoucího nouzového stavu prověřila. Že popsané okolnosti nasvědčují, že mohl být spáchán trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti nebo šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. V úvahu připadá i trestný čin vydírání, protože otočka, kterou v srpnu provedlo Ministerstvo zdravotnictví, je… zvláštní, věřím, že ministr Adam Vojtěch ani jeho další podřízení své týden staré rozhodnutí měnit nechtěli.

Je už jen na policii a státním zástupci, jak věc posoudí a jaké důkazy si zajistí. Ministři pochopitelně nejsou epidemiologové a vycházejí z toho, co jim dají podřízení a jiné orgány. Třeba se ukáže, že chyba byla tam. A že se chyby staly, o tom nepochybuji, nelze takovou krizi projít bez chyb. Ale jsou chyby, které jsou omluvitelné a ze kterých se můžeme poučit, a chyby, které se neměly a nesměly stát.

Babiš chtěl řídit stát jako firmu. Stačilo, kdyby ho řídil jako dětský tábor. Kdyby se na táboře někomu něco stalo, policie by okamžitě vyšetřovala. Teď má víc než šest tisíc důvodů, proč se ptát, jestli se nedalo neštěstí aspoň z části předejít.

Víc Němce!

Sucharův sloupek – komentáře Petra Němce vycházejí v každém čísle magazínu Finmag. Proti proudu. Kde selský rozum naráží na hranice práva.

Nezapomeňte, s digitálním předplatným získáváte přístup ke kompletnímu archivu Finmagu.