Návrat žáků prvního stupně do škol je podle opozice priorita, nový systém PES vítá

Podle ministra školství Plagy byli žáci prvního stupně základních škol jedni z nejméně zasažených covidem-19. „Návrat je velmi důležitý ze vzdělávacího hlediska a jsem velmi rád, že si ho můžeme dovolit teď na stupni pět za tím vrcholem,“ říká Plaga. Myslí si, že kdyby firmy opět více zavedly home office, nemuselo se školství tolik omezovat, protože by bylo méně kontaktů.

Žáci se dle Plagy mohou takto brzy vrátit do škol i díky většímu využívání roušek nebo častějšímu větrání. „První a druhé třídy neberu jako rozvolňování, to je návrat dětí tam, kam patří,“ myslí si poslanec Bartoň. U nejmladších dětí je distanční výuka často obtížná, nevyžadoval by také za těchto podmínek povinnou docházku.

Bude se to ale podle něj týkat jen pár dětí, které mají třeba horší imunitu nebo žijí s někým z rizikové skupiny. „Ač se ředitelé tváří, že budou individuální výuku u takových dětí povolovat, tak by asi od ministerstva potřebovali mustr, podle čeho vzdělávat,“ myslí si Bartoň.

„Sám mám doma prvňáka, takže vím, že případná další distanční výuka by byla problém a znamenala by prohloubení sociálních rozdílů mezi žáky,“ říká Petr Gazdík. Za příklad by si vzal třeba Německo, kde vyučování probíhá. Ministerstvo by mělo podle něj zvýšit možnosti ředitelského volna pro školu až na 20 dní v roce. Povolit individuální vzdělávání by mělo podle Gazdíka být pravomocí ředitele.

Podle ministra Plagy je i na základě německých studií škola jedno z nejbezpečnějších prostředí, co se týče šíření koronaviru. Pomohou tomu i ochranné pomůcky, které stát školám věnoval.

Lukáš Bartoň kvituje nový systém PES, podle kterého je vyhlašování opatření transparentní. Není tak potřeba říkat, kdy se otevřou další třídy ve školách. „Nechme odborníky, ať stanovují tento systém rizika, vidíme, že to dělají podle údajů, které jsou veřejně známé, a ať se uvolňuje podle těchto hodnot,“ myslí si Bartoň. Rodiče a učitelé by o otevření měli vědět týden dopředu.

To přijde dost i Petru Gazdíkovi. Je rád, že po dle něj nefunkční Chytré karanténě funguje alespoň systém PES.

Testování ve školství

„Určitě by měli být pravidelně testováni učitelé a určitě by měly testy přijít na středních školách, kde byla nejvyšší nemocnost,“ myslí si Gazdík. Vládu pak kritizuje za nezveřejňování dat souvisejících s nákazou na školách.

„Dovedl bych si představit testování učitelů, ale zároveň je jich 172 tisíc, což je velký počet pro pravidelné testování jednou týdně,“ myslí si ministr Plaga. Dovedl by si představit i testování středoškoláků.

Z pohledu Lukáše Bartoně je důležité testování zaměřit na místa, kde se onemocnění covid-19 vyskytlo. „Je potřeba otestovat ostatní, abychom zjistili, jestli se to šíří po škole, jestli to ti žáci nezanesou domů,“ říká poslanec. Nechtěl by ale, aby testování dětí bylo povinné, když s ním rodiče nebudou souhlasit.

Prodloužení nouzového stavu

„Jsme připraveni prodlužovat nouzový stav o 15 dnů, nevidím problém v tom, proč by se každých patnáct dnů nemohli sejít poslanci,“ říká poslanec Gazdík. Vláda podle něj musí odůvodnit, proč chce nouzový stav prodlužovat. Za hlavní důvody považuje možnost povolávat studenty na pomoc nemocnicím nebo rychlejší zadávání veřejných zakázek.

O době prodloužení se podle ministra Roberta Plagy ve sněmovně povede debata. Nouzový stav by dle něj vláda potřebovala například pro omezení shromažďování. „Pevně věřím, že až ve čtvrtek ministr Blatný vystoupí ve sněmovně a představí ty důvody, tak se shodneme na prodloužení nouzového stavu,“ uvádí Plaga. Byl by pro prodloužení o 30 dnů.

Podle Lukáše Bartoně je vláda musí přesvědčit o tom, že nouzový stav nezneužívá a je skutečně nutný. I Piráti jsou teď podle něj rozděleni na dva tábory.