Kleopatra se nejprve stala milenkou všemocného Caesara, a když jí ho zavraždili, promptně svedla i jeho aspirujícího nástupce Marka Antonia. Podle legendy za ním připlula na lodi plné růžových lístků, oděna jako bohyně lásky Venuše, doprovázena dívkami v kostýmech mořských nymf. Antonius ztratil hlavu a už ji nikdy neměl najít.
Původně chtěl Kleopatře ukázat, kdo je ve Středomoří pánem. Jakmile ji ale spatřil, zapomněl na celý Řím a odjel po jejím boku do Egypta, kde s ní strávil půlroční líbánky. Teprve potom se vrátil ke svému vojsku a odplul do Itálie, aby si vyřídil účty se spoluvládcem Oktaviánem, jehož moc v té době slábla.
Markus Antonius se domníval, že ho bude možné svrhnout. Vojákům se ale do občanské války nechtělo, na opačné straně barikády měli vlastní příbuzné, a do toho Antoniovi zemřela manželka. Mezi triumviry došlo k usmíření, zpečetěnému sňatkem Antonia s Oktaviánovou sestrou Oktávií.
Manželství ale nefungovalo tak, jak si Římané představovali. Antonius neustále utíkal za Kleopatrou a novou ženu zanedbával. To vedlo k tomu, že římští básníci začali šířit o egyptské královně nehezké drby. Nazývali ji "smrtící nestvůrou", a dokonce i "nevěstkou". Všichni se shodovali v mínění, že Kleopatra musí oplývat neskutečnou krásou a přitažlivostí, když se jí podařilo uhranout Římana tak cnostného, jako byl Antonius.
Mince s podobiznou královny Kleopatry
Řecký spisovatel Plútarchos oproti tomu neměl žádný důvod Kleopatru nenávidět, a tak o ní střízlivě napsal, že žádnou krasavicí nebyla. Její síla podle něj spočívala ve sladkém tónu hlasu a inteligenci. Egyptská královna si získávala obdiv schopností hovořit plynně devíti jazyky a platila za obratnou diplomatku. Dokázala mluvit tak, že s ní každý souhlasil. Antoniova římská manželka Oktávia však prý byla fyzicky mnohem přitažlivější.
Archeologické nálezy dobových mincí potvrzují domněnku, že Kleopatra soudobý ideál ženské krásy moc neslpňovala. Obličeji dominoval příliš velký a ostrý nos, rty měla královna úzké a oči zapadlé pod výrazným srostlým obočím. Torza jejích soch zase ukazují na nízký vzrůst a baculatou postavu. S výškou pouhých 150 cm a hlavou nepoměrně velkou vůči tělu mohla Kleopatra trpět lehkou formou trpaslictví. Žádný z těchto tělesných nedostatků ji však neomezil v její pompézní cestě za láskou a mocí.
