Nárazové testy ve zkušebnách probíhají za ideálních podmínek. Experti vše za pomoci superpočítačů spočítají, auto se rozjezde proti bariéře a deformační zóny odvedou své.
Jedním z nejtěžších laboratorních testů je náraz na sloup, který prověřuje tuhost boční části. Auta přitom ale naráží proti překážce stále ideálním způsobem, aniž by brzdila nebo provedla vyhýbací manévr. Realita bývá mnohem komplikovanější.
Nároky na bezpečnost stále rostou
U Volva toto vědí, a tak dlouhodobě provozují vlastní, mnohem náročnější testy. I proto vozy této značky uspěly ve zřejmě vůbec nejtěžším typu čelní nárazové zkoušky s malým přesahem, kterou v roce 2012 zavedla americká asociace IIHS.
Během zkoušky vozy nenarážejí „ideálně“ alespoň polovinou přídě, kdy může energii nárazu zachytit nejméně jeden z nosníků v motorovém prostoru.
Tvrdý střet v relativně vysoké rychlosti 40 mil za hodinu (64 kilometrů v hodině) probíhá pouze 25 procenty přídě, takže vůz mine deformační členy a dochází k extrémnímu tlaku na prostor nohou, rám dveří a samotné dveře.
Volvo má komplexněji řešenou bezpečnost, a tak zčásti energii tohoto nárazu přijme příď, většinu práce ale odvede tuhá karoserie a naopak deformovatelná náprava, které společně odkloní náraz, takže k tvrdému střetu struktury chránící interiér s bariérou prakticky nedojde.
Tento typ nehody přitom patří mezi nejčastější, protože řidiči se často snaží kolizi zabránit a auta nenarazí ani polovinou přídě, ale právě jen malou částí.
Výsledkem takových testů a tlaku nezávislých zkušeben jsou velmi bezpečné vozy. Nezávislé zkoušky opakovaně prokázaly, že i moderní malé rodinné hatchbacky chrání při střetu svoji posádku mnohem lépe než těžší, ale starší vozy, včetně off-roadů.
Ochranné „klece“ kolem cestujících se vyrábějí s vysokým podílem vysokopevnostních ocelí, výkonné počítače optimalizují konstrukci jednotlivých nosných prvků.
Tuhé karoserie komplikují záchranu posádky
Čím dál přísnější požadavky na bezpečnost a pevnost karoserií však s sebou přinášejí komplikaci pro záchranáře. Zvláště u těžkých nehod je náročné dostat se k posádce a zajistit jí první pomoc.
Proto Volvo uspořádalo ojedinělý test, při němž pustilo různé nové modely z jeřábu na zem z výšky třiceti metrů. A protože i tak razantní náraz moderní automobily zvládnou relativně dobře, nárazy experti opakovali několikrát za sebou.
Testy automobilky Volvo jsou drsnější než jiné. Proto patří také její auta mezi nejbezpečnější.
Výsledkem byla skutečná hromada šrotu: luxusní SUV XC90 je po několikerém střetu doslova napadrť, nejmenší SUV XC40 se s prvním pádem ještě vyrovnává se ctí, při druhém však zdeformovaná příď nemá šanci pojmout energii nárazu a veškerá síla se přenáší na kabinu.
Demoliční „četa“ připravila několik vozů včetně luxusního kombi V90 na drastický boční náraz: z výšky jej pouští na betonový podstavec dveřmi napřed. Doslova drtivý je také výsledek, když se V90 Cross Country pustí z výšky pozadu.
Extrémní síla není daná jen výškou, z níž vozy padaly, ale také skutečností, že na rozdíl od běžného střetu nedochází k rozložení síly nárazu zpětným pohybem vozu nebo jeho rotací. Z jeřábu bylo několikrát shozeno celkem deset vozů a před každým z pádů provedli odborníci na bezpečnost přesné výpočty, aby věděli, jak velký tlak a jak velké síly je nutné vyvinout pro dosažení požadované úrovně poškození.
Jenže tentokrát nebylo smyslem sledovat efekt deformačních zón a chování figurín. Prázdné automobily se měly co nejvíce zkroutit a poničit tak, aby dokonale simulovaly nejtěžší dopravní nehody. Mezi ně patří například kolize jednoho vozu jedoucího ve velmi vysoké rychlosti, dopravní nehody, kdy automobil narazí ve vysoké rychlosti do nákladního vozu, nebo situace, kdy dojde k velmi silnému bočnímu nárazu.
Záchranář: rozhodující je hodina od nehody
Je až s podivem, co soudobé automobily vydrží. Kabiny jsou po téhle tortuře stále relativně pevné a posádka má šanci na přežití. Lidé uvnitř však v takových situacích bývají v kritickém stavu. Z toho důvodu je prioritou dostat posádku s pomocí hydraulických vyprošťovacích nástrojů z vozu a co nejrychleji ji dopravit do nemocnice.
Specialisté na vyprošťování často hovoří o tzv. zlaté hodině: „To je čas, za který potřebujeme pacienta vyprostit a dostat do nemocnice: do hodiny od momentu, kdy došlo k dopravní nehodě,“ vysvětluje specialista na vyproštění osob po nehodě Jens Molin, který byl s týmem záchranářů přítomen unikátní zkoušce.
Záchranáři na takové situace čas od času také trénují: zjišťují, jak co nejrychleji odstřihnout střechu, kde přeštípnout tuhý střešní sloupek, jak karoserii roztáhnout a stabilizovat.
Testy automobilky Volvo jsou drsnější než jiné. Proto patří také její auta mezi nejbezpečnější.
Ovšem zkouška obvykle probíhá na vyřazených vozech, které jsou dvacet třicet let staré, jejich struktura nebyla tak tuhá, ani když byly nové, natož nyní, když jsou na konci své životnosti a koroze jejich konstrukci oslabila. Jak připomínají experti Volva, nové vozy švédské značky jsou navíc vyrobeny z nejtvrdší oceli, která se u moderních vozů používá.
Molin potvrzuje, jak cenná je pro ně taková možnost vyzkoušet různé metody na nových, extrémně poničených vozech: „Využili jsme toho k nácviku nových postupů, jak v takové situaci postupovat a spolupracovat. Snažíme se použít i přesné vědecké metody, vše pečlivě dokumentujeme – kolik času nám jednotlivé postupy zaberou, kolik je třeba osob a energie na vyproštění posádky.“
„Se švédskými záchrannými složkami úzce spolupracujeme již mnoho let,“ doplňuje Håkan Gustafson, vedoucí vyšetřovatel automobilky Volvo pro výzkum dopravních nehod. „Máme stejný cíl: zajistit všem lidem na silnici vyšší bezpečnost. Ne všem autohaváriím je možné se vyhnout. Je tedy nesmírně důležité, aby existovaly metody, které v rámci těch nejzávažnějších nehod pomohou zachránit lidské životy.“
Veškerá zjištění získaná ze simulací těchto autohavárií budou včetně informací o následných vyprošťovacích pracích uvedena v rozsáhlé zprávě o provedeném výzkumu. Tato zpráva bude zdarma k dispozici všem záchranným složkám z celého světa, aby mohly na základě výsledných zjištění dále rozvíjet své schopnosti v oblasti záchrany lidských životů.
19. dubna 2018 |
Padesát let výzkumu dopravních nehod
Volvo si letos také připomíná výročí 50 let od zahájení výzkumu reálných dopravních nehod ve Švédsku. Automobilka má k dispozici tým specialistů, kteří vyjíždějí ke všem dopravním nehodám vozů značky Volvo, ke kterým dojde v okolí Göteborgu. Specialisté fungují ve dne i v noci a pečlivě dokumentují následky nehody na automobilu i zdraví posádky. Své poznatky pak předávají do vývoje, kde se promítají v konstrukci nových modelů.
Příkladem takového zdokonalení karoserie na základě praktických poznatků je systém integrované boční ochrany SIPS, který Volvo zavedlo do svých vozů poprvé v roce 1991 a stále jej zdokonaluje.
Legendární „švédské tanky“ řad 700 a 900 a vůz střední třídy 850 byly první modely, které měly zesílené boky, prahy i boční výztuhy tak, aby co nejúčinněji roznesly účinky nárazu do zbytku vozu a omezily deformaci v této nejzranitelnější části ochranné klece kolem kabiny.
Podobné týmy mají i další značky, dlouhou tradicí se může pochlubit například Mercedes-Benz, výzkumu následků havárií se věnuje i Škoda.
Databáze reálných nehod Volva ovšem v současnosti obsahuje data o 40 tisíc nabouraných vozech značky Volvo a následcích na zdraví u 70 tisíc cestujících. Automobilka Volvo navíc již vloni v rámci své iniciativy EVA (Equal Vehicles for All, tedy volně přeloženo Srovnatelně bezpečná vozidla všem) zpřístupnila celou databázi včetně dalších dokumentů z oblasti vývoje bezpečnosti zdarma všem automobilkám.
