Úvod  > 

Spravování hřbitova inspirovalo Zdeňka Kunta k přípravě publikace o pohřebnictví

Správce hřbitova Zdeněk Kunt.     Autor: Martin Petřík

Prozraďte, co vás přimělo stát se správcem místního hřbitova?

Pracuji u obce už devátým rokem a v náplni zaměstnance obce je také péče o místní hřbitov, protože ten je obecní. Je to asi dva roky, co mě zastupitelstvo jmenovalo správcem hřbitova.

Jak jste se na to před dvěma lety díval? Měl jste nějakou zkušenost?

Byl jsem se podívat na Lesním hřbitově v Písku. Přímo se správcováním hřbitova nebo s pohřebnictvím jsem neměl téměř žádné zkušenosti. Snad jen tu, že hraji občas s dechovkou na pohřbech, když je třeba. Jinak už od mala se mi hřbitov líbil, protože je to takové magické místo, zvlášť takhle večer, když jsou svíčky a lucerničky na památku zesnulých rozsvícené. Je to prostě takové pěkné.

Co práce správce hřbitova obnáší?

Během letního období se nejvíce věnuji údržbě zeleně, hlavně tedy sečení. Letos jsem trávu ve zdejším areálu sekal celkem sedmkrát. Začínám koncem dubna a končím někdy v říjnu. V letošním roce jsme na hřbitově zavedli třídění odpadů. Už tu není kontejner, kam se házelo všechno. Na to máme popelnice. Z těch musím také odpad nějakým způsobem likvidovat. Popelnice, kde je směsný odpad, vysypávám do kontejneru, který se pak vyváží na skládku. Sklo, plast a kov třídím a pak odvážím na sběrná místa v obci. Letos jsem tu taky betonoval místo pod popelnice. Dělal jsem i hrobařskou práci, tím myslím ukládání uren. Dále jsem zhotovil nové zavírání na bránu. Jinak tu máme také novinku v podobě nástěnky. V roce 2017 proběhla novela zákona o pohřebnictví. Musely být nové hřbitovní řády. Ty jsem udělal vloni v lednu. V podstatě jsem se držel toho starého, jen jsem zakotvil menší úpravy. Následně jsem návrh poslal na krajský úřad, který hřbitovní řád schválil a pak ho schválilo i místní obecní zastupitelstvo. Takže už ho máme vyvěšený tady na nové nástěnce, kterou obec zakoupila. Dále se například starám o hrob faráře Karla Čermáka, který je zde od roku 1944 pohřbený. Letos jsme tu měli mít slavnost 120 let od vysvěcení kostela. Mimo jiné byl naplánovaný program, že se sem na hřbitov dojde v průvodu položit věnec panu faráři, protože to je jediný farář, který tady působil a je zde pohřbený. Působil tady v letech 1938 až 1944. Tenkrát sem přišel jako penzista a i tady zemřel. Údajně zemřel při mši, byl raněn mrtvicí. K úmrtí došlo 13. listopadu 1944. Tak to uvádí obecní kronika.

Kdo se o hrob duchovního před vámi staral?

Před mnou? Řekl bych, že občas nějaká ta stará babička nebo obecně starší lidé, kteří ho tady pamatují. A zřejmě i kostelní sbor. Já jsem se o tomto hrobu dozvěděl od mého dědy až v momentě, když jsem tady začal pracovat. Děda faráře Karla Čermáka ještě ho pamatoval, byl ročník 1932. Takže se o ten hrob teď starám, provedl jsem renovaci křížku, udělal jsem na něm také nový nápis. Nyní jsme objednali u kamenické firmy, že nám udělají rám.

Ten kříž jste vyrobil sám?

Ano, dělal jsem to kompletně sám. Tohle byl úplně první kříž, co jsem renovoval od doby, co tady pracuji. Samozřejmě postupem času jsem renovoval i další a pořád ještě renovuji. Chtěl bych to takhle udělat v celém katastru obce. Kříže očistím, natřu a udělám nápisovou tabulku. Když je tam starý nápis, tak se ho snažím obnovit a nebo tam napíšu třeba Chvála Kristu, Pochválen buď Ježíš Kristus a podobně. Tabulku natřu na černo, okolí je stříbrné. Pak vezmu fixu, s kterou se popisuje kov a napíšu tam nápis. Takhle se mi to dělá nejlépe. Je to lepší do ruky, než kdybych to dělal štětečkem. Ten nemám ještě tak v ruce.

Jak dlouho trvá takhle renovovat kříž?

To nedokážu říct, protože jsem to dělal po chvilkách. Než jsem kříže a nápis očistil a připravil pro nátěr, tak to mi trvalo zhruba dvě hodiny. Pak přichází několik nátěrů. Opravdu netuším, kolik to celkem zabere času.

Jaký program byl připravený k výročí vysvěcení kostela, které se nemohlo oslavit?

Měla být mše v kostele a poté průvod na hřbitov a položení věnce. Věnec měl být pro všechny obyvatele, kteří už nejsou mezi námi a zároveň panu faráři. Až to situace dovolí, rádi bychom tuto slavnost určitě uskutečnili.

Máte tušení, od kdy tu vlastně zdejší hřbitov je?

To vám řeknu naprosto přesně. Žádost na vybudování hřbitova byla podána v roce 1914. Zároveň přišel z okresního hejtmanství v Písku dokument ke zřízení hřbitova. To znamenalo, že to povolují. Už tenkrát byly samozřejmě nějaké předpisy. Například šlo o hřbitovní zeď. Ta musela být minimálně dva metry vysoká. Brána musela být široká tři metry. Márnice musela být o dvou místnostech. Zároveň musela mít strop. Márnice sloužila pro hrobníka a také se v ní uchovávali zemřelí do pohřbu. Tehdy jich tu muselo být ale málo, protože lidé většinou umírali doma. Pohřeb pak byl druhý nebo třetí den. Jelikož byla první světová válka, tak se zřízení hřbitova protahovalo a první pohřeb se konal v roce 1918. Jednalo se o dvojpohřeb manželů Švecových. Umřeli den po sobě, takže měli pohřeb společný. Evidence uvádí, že jim tenkrát bylo přes osmdesát let.

Kolik se tu nachází hrobů?

Momentálně tu je 196 hrobů.

Kolik hrobů se na hřbitov ještě vejde?

To jste mě dost zaskočil. Ono je to sporné, protože jsou různé možnosti. Jednohrob, dvojhrob, trojhrob, hrobka nebo urnový hrob. Do roku 1960 byl hřbitov o něco užší. Končil na rohu márnice. Pak byl rozšířený, protože kapacita už nestačila a také proto, že se postavila Orlická přehrada. Z Olešné se potom převáželi zemřelí přes řeku do Chřešťovic. To už ale bylo dost daleko a tak se rozhodlo, že lidé z Olešné se budou pohřbívat sem do Slabčic.

Chystá se na hřbitově něco nového?

Možná se tu nabízí možnost zavedení určitých služeb. Víme, že starší lidi to sem mají poměrně daleko. Třeba by chtěli rozsvítit svíčku, dát věneček nebo kytičku. Uvidíme, zatím je to hudba budoucnosti. Toto není zas tak velký hřbitov, aby se to nedalo zvládnout. Devadesát procent lidí je v dosahu hřbitova. Ty lidi sem občas zajdou. Najdou se ovšem i takoví, kteří jsou zdaleka a přijedou jsem jednou nebo dvakrát za rok.

Byl tu někdy problém se zloději?

Za dva roky, co tu dělám správce, nemám nahlášeno, že by tady někdo něco ukradl nebo se něco ztratilo. Ani za těch devět let, co dělám u obce, nevím o ničem takovém. Jsem tedy moc rád, že se nám to vyhýbá a budu šťastný, když to tak i zůstane. O Dušičkách jsem dělal namátkové kontroly i večer.

Prý vás tato práce inspirovala i pro publikaci. Je to tak?

Plánuji publikaci Pohřebnictví ve Slabčicích a okolí. Myslím tím Slabčice, Píseckou Smoleč, Nemějice a Březí. Kniha bude o tom, jak to chodilo v minulosti i jak to chodí teď. Zatím sbírám materiály a podklady od lidí. Jsem rád, za každou fotku nebo i parte, které mi lidé půjčí. Dneska se mi do ruky dostal například úmrtní list z roku 1966, za to jsem byl hodně rád. V knize bude opravdu hodně střípků a zajímavostí z pohřebnictví tady u nás. Myslím, že je se na co těšit. Mohu prozradit, že tam bude například seznam farářů, kteří tady působili. Hodně také mluvím s pamětníky, na které dost spoléhám při získávání informací. Nedokážu ale říct, kdy by mohla publikace vyjít. Čeká mě ještě dost práce.

Autor: Martin Petřík

Další zprávy z regionu

• Volejbal: Jihostroj České Budějovice na sobotu chystá historickou premiéru

  

  před 3 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE – Vůbec poprvé spojí volejbalový klub VK Jihostroj České Budějovice utkání mužů a žen v jednu velkou událost. V sobotu 20.…

  0 komentářů Více info

• Jáchym Kondelík si splnil sen: Zahrál si za reprezentaci doma v Českých Budějovicích

  

  před 4 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE – Byl jednou z nejvýraznějších postav letošního extraligového play off, nyní si prodlužuje sezonu zaslouženě v národním…

  0 komentářů Více info

• Češi v budějovické Budvar aréně rozstříleli Rakousko. Bodovali Kubík i Kondelík

  

  před 4 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE – Vyprodaná Budvar aréna, hladká výhra nad Rakouskem a bodující útočníci Motoru! Po necelých dvou letech se dnes do…

  0 komentářů Více info a fotek (36)
•