Nikdy necvičil stupnice. Na Pražském jaru vystoupí houslista, který hraje koním

Frank Kuznik Frank Kuznik
15. 11. 2020 12:30
Publikum si o něm myslí, že klasickou hudbu nebere dost vážně, a Ray Chen to ví. Vůbec mu to ale nevadí. Prý je to v zásadě pravda. "Hudebníků, kteří se berou vážně, máme až až," říká. "Já na to jdu jinak."
Ray Chen se do Prahy vrátí po šesti letech. A těší se, jak s houslistou České filharmonie Josefem Špačkem bude hrát… videohry.
Ray Chen se do Prahy vrátí po šesti letech. A těší se, jak s houslistou České filharmonie Josefem Špačkem bude hrát… videohry. | Foto: John Mac

Tchajwansko-australský houslista, kterého na příštím ročníku festivalu Pražské jaro doprovodí Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, se vymyká ve všech ohledech.

Proslul husarskými kousky, jako když vedle svých stradivárek v hodnotě 10 milionů dolarů hrál na levné housle a zkoušel, jestli publikum pozná rozdíl. Jindy si vymyslel alter ego Jack Chang a pod tímto jménem udílel on-line lekce. Na Facebooku koluje video, jak hraje koním na pastvě. "Snažím se odčinit všechny ty zlomené smyčce, a tím pádem koňské žíně, které přišly nazmar," vysvětlil.

"Tenhle kůň by mohl být lepší cit pro rytmus než většina lidí, včetně některých muzikantů," připsal Ray Chen k videu. | Video: Ray Chen

Když jej před šesti lety v Praze doprovázela Česká filharmonie, s jejím houslistou Josefem Špačkem a dirigentem Christophem Eschenbachem natočili virální video, jak všichni tři hrají na jedny housle. A vloni 10 tisíci dolary zasponzoroval soutěž Hrejte s Rayem, jejíž vítěze pozval na jeviště při svém vystoupení v kalifornském amfiteátru Hollywood Bowl.

Právě na koncertech však každý pochopí, že Ray Chen není jen šprýmař, ale především špičkový interpret. Na housle hraje od čtyř, v šestnácti již studoval na prestižním Curtisově institutu v americké Filadelfii.

Profesionální dráhu odstartoval poté, co vyhrál dvě patrně nejobtížnější klání v oboru − roku 2008 Soutěž Yehudiho Menuhina a rok nato Soutěž královny Alžběty. Od té doby účinkuje po celém světě s předními orchestry, dostává pozvání na sledované akce jako francouzský státní svátek Den pádu Bastily nebo udílení Nobelových cen ve Stockholmu. Kdyby nebylo koronaviru, v těchto dnech je na turné s Londýnskou filharmonií.

Jedenatřicetiletý Chen je zároveň z generace uvyklé sociálním sítím, a tak jej spousta posluchačů sleduje na Facebooku, Instagramu či YouTube. Začínajícím hudebníkům poskytuje rady na webech jako Fiverr či Discord. A často se účastní benefičních koncertů, hraje pro školy nebo pořádá master class určené širokému publiku, jako to učiní 18. května v Sukově síni Rudolfina, dva dny před svým vystoupením v Obecním domě.

"Když jsem jako dítě začal chodit na koncerty, přišlo mi, že tam nepatřím, že si to nějak musím zasloužit," vysvětluje pro Aktuálně.cz. "Zkraje jsem se tedy rozhodl, že chci hrát tak, aby se na mě lidi mohli okamžitě napojit na té nejzákladnější pocitové úrovni. Abych udělal dojem, i kdyby to byl jejich první koncert v životě."

Jako hudebník nemá zrovna typické CV. Narodil se na Tchaj-wanu, avšak již čtyři měsíce nato se rodina stěhovala do australského Brisbane, kde Ray Chen dospíval. Housle měl zprvu jako hobby, učil se pomocí takzvané Suzukiho metody a řídil se spíš intuicí než radami profesionálů. "Nikdy jsem necvičil stupnice nebo etudy," přiznává. "V hudebním vzdělání jsem měl spoustu mezer. Když mě přijali na Curtisův institut, musel jsem hodně dohánět."

Od té doby žije ve Filadelfii, kde také strávil prvních pět měsíců letošní pandemie. V létě odcestoval do tchajwanské metropole Tchaj-peje, kde vlastní byt a která toho času neměla jediného nakaženého koronavirem, díky čemuž mohl Ray Chen hrát i učit. Pak se rozhodl streamovat. Postavil si v bytě nahrávací studio a nakonec v něm natočil album šesti Bachových skladeb, které mu pod názvem Solace (Útěcha) vydala prestižní firma Decca. Houslista si sám nafotil i obal a celý proces nahrávání zdokumentoval na YouTube.

Součástí Chenovy nahrávky Solace je Bachova sónata pro sólové housle č. 3. Foto: John Mac. | Video: Decca Classics

Chen byl v Tchaj-peji také koncem srpna, kdy sem přicestovala česká delegace vedená předsedou Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. "Přiletělo asi 80 nebo 90 lidí. Myslím, že tam byl nějaký tlak z čínské strany," vybavuje si Chen matně, jak českou návštěvu možná vnímali běžní Tchaj­wanci.

Byť jednání české delegace blíže nesledoval, napětí mezi demokratickým Tchaj-wanem a komunistickou Čínou, která tento ostrov považuje za svou separatistickou provincii, samozřejmě vnímá.

"Někteří lidé jsou přesvědčeni, že Čína nás obklíčí a zahájí invazi. Že bychom se tím ale sužovali dennodenně, také říct nemohu. Většina lidí tady žije dost spokojeně," vypráví. "Tchaj-wan je taková bublina sama pro sebe. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale když udeří pandemie, je docela příjemné uvíznout v takové bublině."

Na Pražském jaru bude Ray Chen debutovat. Doprovodí jej Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK pod taktovkou šedesátiletého dirigenta Iona Marina. Na programu mají Španělskou symfonii romantického skladatele Édouarda Laloa, jenž žil v letech 1823 až 1892.

"Je to úžasná věc, kterou hraji moc rád. Velmi vášnivá, skoro napěchovaná testosteronem, plná kontrastů a krásy. Má pět vět, z nichž tu třetí některé orchestry vynechávají. Ale pro mě je právě ta třetí nejvíce sexy, takže tu v Praze rozhodně zahrajeme," avizuje.

Do české metropole, kam se vrátí po šesti letech, se těší. Ostatně tu má kamaráda, někdejšího spolužáka z Curtisova institutu a houslistu České filharmonie Josefa Špačka. "Tentokrát si spolu na koncertě nezahrajeme, ale určitě ho chci navštívit. Nejspíš si u něj v obýváku zapaříme nějaké videohry," dodává Ray Chen.

Koncert

(Pořádá festival Pražské jaro)
Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK
Ion Marin - dirigent
Ray Chen - housle
Obecní dům, 20. května 2021.

 

Právě se děje

Další zprávy