Úvod  > 

Nejtvrdší hasič na světě Michal Brousil slouží v Písku a miluje jízdu na motorce

Jak dlouho pracujete jako hasič?

U hasičů jsem deset let. Vystudoval jsem střední školu Strojní požární techniky v Příbrami, která je přímo pro hasiče. Po škole jsem šel na půl roku pracovat do fabriky, protože u hasičů byly plné stavy. Pak jsem se dostal k hasičům do Písku, kde pracuji až doteď.

Jste v Písku dobrá parta?

Máme suprový kolektiv. Kolegové jsou skvělí kluci.

Co se vám na povolání líbí?

Nejvíce se mi líbí, že každá služba je jiná. Není nic stejného, každý výjezd je jiný. Je to pestrá práce a nenudím se.

Nepřemýšlel jste o jiné práci?

Já už jsem byl rozhodnutý, když jsem šel na střední školu do Příbrami. Byl jsem moc rád, že se mi podařilo tam dostat. O ničem jiném jsem ani nikdy nepřemýšlel. A zároveň mě baví, že si v práci mohu zasportovat a zatrénovat. Hodně mě baví závody TFA, na které jezdím.

Ne všichni vědí, co to TFA je. Můžete soutěž přiblížit?

TFA jsou závody, které k nám přišly z Ameriky. Volný překlad je nejtvrdší hasič přežívá. Závod je simulace práce hasičů u zásahu. Motají se hadice, bouchá se palicí, tahá figurína, překonává se bariéra a na závěr je vždy výběh na nějakou výškovou budovu. Je to nejextrémnější závod pro hasiče. Každá disciplína je hodnocená zvlášť. Na konci se sečtou všechny časy a nejrychlejší vyhrává. Když nějakou disciplínu nestihneme do pěti minut, tak je diskvalifikace.

Jak závod vypadá?

Závod je rozdělený do čtyř úseků. Každý úsek startuje po deseti minutách. To znamená, že když někdo zvládne první úsek za dvě minuty, tak má osm minut na odpočinek. Ale je to tak moc fyzicky náročné, že těch osm minut uteče jako voda a začíná další úsek. První úsek je roztahování a motání hadic. To je hodně technické. Tam se většinou rozhoduje celý závod. Jakmile se špatně smotá hadice, tak je po závodu. To jsem hodně trénoval. Druhá disciplína je bouchání palicí. Většinou je to osmdesát až sto úderů v hammer boxu s osmikilovou palicí. Potom se nese dvacetikilový kanystr tam a zpět tunelem. Následuje tažení osmdesátikilové figuríny na vzdálenost přibližně osmdesáti metrů. Na závěr tohoto úseku je třímetrová bariéra, kterou přelezeme, a tam je cíl úseku. Tenhle druhý úsek je hodně silový a to já mám raději, protože jsem spíš silově založený. Třetí úsek je zase techničtější. Musíme opřít dva do sebe spojené nastavovací žebříky o lešení, potom je výstup na lešení, kam vytáhneme dvacetikilové závaží, slezeme dolů a zapojíme proudnici na čerpadlo. Čtvrtý úsek je vždycky výběh na výškovou budovu nebo rozhlednu. To je pro mě nejtěžší úsek, protože jsem jeden z nejtěžších závodníků. Třeba v Olomouci se vybíhá osmnáct pater.

Kolika závodů TFA už jste se zúčastnil?

Deset let jsem u hasičů. Před sedmi lety jsem si zkusil první závod. To byla krajská soutěž v Táboře. Potom jsem se tomu moc nevěnoval, protože jsem ještě do toho dělal bojové sporty. Ty byly pro mě na prvním místě. Pak se to ve mně nějak zlomilo a začal jsem se víc věnovat TFA. Od té doby mám za sebou určitě více než třicet závodů.

Jaké máte v TFA za sebou úspěchy?

Za těch sedm let, co závodím, se mi podařilo vyhrát několik závodů hlavně v republikovém Českém poháru. Největší úspěchy, kterých si nejvíc cením, pak začaly v roce 2017, kdy jsem vyhrál mistra republiky ve své věkové kategorii. Následovalo vítězství na mistrovství Evropy v roce 2018 také ve své kategorii, celkově jsem byl druhý. Nejvíce se mi pak dařilo v roce 2019. To jsem vyhrál celkově mistrovství republiky, celý seriál závodů Českého poháru, mistrovství Evropy i mistrovství světa. TFA je především individuální sport, ale závodíme také v týmech. S reprezentací máme zlaté medaile z mistrovství Evropy a světa. Mistrovství republiky jsme jako Jihočeši loni vyhráli potřetí za sebou. To se zatím žádnému kraji ještě nepodařilo.

Které vítězství je pro vás nejcennější?

Nejcennější je pro mě asi loňské vítězství na mistrovství světa v Číně. Na to jsem asi nejvíce trénoval.

Jak se vám v Číně líbilo?

V Číně byli všichni moc vstřícní a pokorní. Chovali se ke mně moc hezky. Navíc jak jsem blonďák, mám modré oči a jsem docela vysoký, tak jsem byl nepřehlédnutelný. A udělal jsem tady snad nejvíce fotek ve svém životě, protože se se mnou chtěli všichni fotit. Organizačně závody šlapaly. Všechny časy se dodržovaly a bylo o nás luxusně postaráno. Měli jsme i možnost cestovat, mohli jsme Čínu poznat a moc se mi tam líbilo. Jsem rád, že jsem se tam mohl podívat.

Jak probíhá kvalifikace na mezinárodní soutěže?

V České republice máme v TFA reprezentaci, kde trenér podle výsledků z Českého poháru vybírá lidi, kteří se zúčastní mistrovství Evropy a světa. Mistrovství Evropy je každý rok. Mistrovství světa je také každý rok, ale jeden rok je pouze pro hasiče a další rok pro hasiče i policisty. Mistrovství, které jsem vyhrál v roce 2019 v Číně, bylo pro hasiče i policisty. Takže tam byla ještě větší konkurence.

Kdo vás k TFA přivedl?

Na první závod mě vzal kolega z práce David Kubiš. Díky němu závodím. David je hodně šikovný závodník, je také v reprezentaci. Absolvovali jsme spolu hodně závodů a byli jsme spolu i v Číně na mistrovství světa, kde David vyhrál svou věkovou kategorii. Jinak první kategorie je od 18 do 30, to je ta nejrozšířenější. Pak je to po pěti letech.

Čím to je, že v Písku jsou ti nejlepší hasiči z celého světa?

To už se nás ptalo hodně lidí. Nevím, čím to je, že jsme se tady takhle sešli.

Jak vypadá vaše příprava před soutěží?

Příprava probíhá hodně přes zimu. Nejdříve začnu trénovat silově. To mě hodně baví. Potom čím víc se blíží závody, tak začínám více běhat. Musím do sebe dostat vytrvalost. Běhám do kopce, do schodů, se zátěží. Když už je skoro před závodem, tak příprava přechází do rychlosti. To znamená dynamické tréninky a sprinty.

Máte nějakého trenéra, nebo se připravujete sám?

S trénováním mi hrozně pomáhá brácha, který je profesionální voják a navíc také závodí v TFA za dobrovolné hasiče v Lomu u Blatné, protože odtud pocházíme. Brácha je top trenér. Ví, co obnáší tréninky i samotný závod, ví, co je potřeba. Má skvěle zvládnutou techniku každého typu tréninku, hodně s ním řeším výživu a stravu. Spoustu toho sdílíme i na facebooku a instagramu na našich profilech MJ BRO, kam dáváme fotky a videa z tréninků i ze závodů. Pokud nás tam budete chtít podpořit, budeme moc rádi.

 Jak to s TFA vypadalo v letošním roce, který byl poznamenaný koronavirem?

Letos se úplně všechny závody zrušily. Akorát dobrovolní hasiči pořádali závody, ti se toho nějak nebáli. Takže jsem byl závodit v Salaši na Moravě, kam se kromě jiných přihlásil i polský závodník, který byl mým největším soupeřem na posledních dvou mistrovstvích Evropy. Byl to skvělý závod. A ještě jsem byl letos na závodech v Týně nad Vltavou, kde jsem taky vyhrál.

Jaké závody plánujete v příštím roce?

Uvidíme, jak to se závody bude v téhle situaci. Vůbec nevím, jestli se uskuteční. Všechny závody, které se zrušily letos, se přesunuly na příští rok. Takže by mělo být v květnu mistrovství světa v Dánsku. To je pro mě vrchol, na který bych se chtěl dobře připravit. Bude to jeden z prvních závodů v příštím roce. Dánsko mě láká strašně moc jako země, chtěl bych se tam podívat. Bude se konat i mistrovství republiky a Evropy. Mistrovství Evropy se pokaždé koná na tom samém místě, to znamená v německém Mönchengladbachu. Dá se říct, že jste vyhrál, co se dalo.

Máte ještě v TFA nějaký nesplněný cíl?

Chtěl bych se co nejdéle udržet na vrcholu. Baví mě cestovat a poznávat nové země. To je můj cíl.

Zbývá vám také nějaký volný čas? Jak ho trávíte?

Je pravda, že moc volného času nemám. Věnuji se přítelkyni. Od malička s bráchou jezdíme na motorce, protože nás k tomu vedl taťka. On dřív závodil, takže nás od malička učil jezdit. To je pro mě život a miluju to. O dovolené vždycky vyrazíme na cestu na motocyklech. Jinak se snažím být s rodinou, mám rád pěkné filmy a občas si něco přečtu. Začal jsem dělat i osobního trenéra. Od patnácti let trénuji a už toho mám za sebou hrozně moc. Mám základy v bojových sportech a při TFA se dělají všechny druhy tréninků. Takže vím, jak vést trénink. Zaměřuju se na individuální trénink spíš než na celé sportovní týmy, ale třeba časem.

Co už jste na motorce stihl procestovat?

Jezdíme s bráchou, tátou a strejdou většinou ve čtyřech. Byli jsme v Rumunsku, Chorvatsku, Slovensku a Bosně. Tam to bylo krásné. Letos jsme měli v plánu jet do Černé Hory, ale to bohužel nevyšlo. Lákají nás země, kde je krásná příroda. Chtěli bychom se na motocyklech podívat i do Španělska.

Zmínil jste se, že jste se věnoval bojovým sportům. Jak to s nimi máte teď?

Dělal jsem kickbox a thajský box v amatérské lize. Mám za sebou i nějaké zápasy, ale teď už se tomu věnuji jen v rámci přípravy na závody. K TFA je potřeba trénovat opravdu všechno, to mě na tom moc baví a díky tomu jsem hodně komplexní. Nejsem zaměřený jen na jednu věc.

Jak se vaše práce změnila v době pandemie? Je víc náročná?

Práce máme tak nějak stejně. Je to obtížnější v tom, že musíme dodržovat všechna hygienická opatření. Žádný rozdíl nepociťuji.

Autor: Lucie Mužíková

Další zprávy z regionu

• Legální graffiti u autobusového nádraží v Písku se líbí. Město už přemýšlí, kde nechá udělat další

  

  před 12 minutami
  PÍSEK - Na protihlukových zdech u autobusového nádraží v Písku vznikly první oficiálně povolené graffiti, jejichž autory jsou umělci…

  0 komentářů Více info

• Co se dočtete v novém vydání Týdeníku Strakonicko?

  

  před 44 minutami
  ■ Jak se střední školy popasovaly s novým modelem přijímaček? ■ V Blatné loni drogově závislým vyměnili 13 tisíc stříkaček ■ Seniorský kvíz…

  0 komentářů Více info

• Vážná nehoda uzavřela na několik hodin silnici u Kardašovy Řečice

  

  AKTUALIZOVÁNO - před hodinou
  KARDAŠOVA ŘEČICE - Vážná nehoda se stala v úterý 21. května po 13. hodině u Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku. Střetla se při ní…

  0 komentářů Více info
•