InzerujTEĎ
Fyzioterapeut/ka
Hledáme fyzioterapeuta/fyzioterapeutku pro ambulantní zařízení v Táboře. Požadujeme plnou kvalifikaci /DiS., Bc., Mgr./
Nabízíme nástupní plat podle úvazku, kvalifikace a délky praxe 25.000-45.000 Kč. Odměny, benefity, dodatková dovolená - celkem 6…
dohodou
Kdy a kam
-
Ivana Říhová: Muzeum v proměnách času (1967-2024) – historická přednáška
Úterý 21.5 17:00 - Strakonice, Šmidingerova knihovna
-
Klub deskových her
Úterý 21.5 18:00 - Čajovna Na Půdě, Strakonice
Letní a zimní čas
V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?
Eliška Kotlínová z Vodňan má na kontě diváckou Portu
12.11.2020 12:29
VODŇANY – Přesto, že jí je teprve sedmnáct, má Eliška Kotlínová z Vodňan už řádku úspěchů za sebou. Vydala první cédečko, natočila klip, vystupuje se svou kapelou a zúčastňuje se různých pěveckých soutěží. A o zpívání se rozpovídala v rozhovoru.
V kolika letech si vybavíte sama sebe, jak zpíváte?
Myslím si, že zpívám odjakživa. Od mala jsem poslouchala taťku, jak doma hrál na basu a cvičil s kapelou. Rodiče mi vždycky říkali, že jsem jako dítě byla hrozně uřvaná, takže jsem zřejmě trénovala už od mala. Vážněji jsem se tomu začala věnovat někdy v devíti letech, když jsem začala chodit do Základní umělecké škole ve Vodňanech. S kapelou jsem pak začala vystupovat ve třinácti.
Takže geny po tatínkovi?
Můj táta, ačkoli neumí ani jednu notu, se sám naučil hrát na kontrabas, což opravdu není lehký nástroj. Je to takový multižánrový muzikant jako já, baví ho všechno. Nejvíc se ale směřuje do folku a teď hraje hlavně v mojí kapele doprovod. Často spolu doma probíráme hudbu a vymýšlíme nová aranžmá k písničkám.
Vždycky vás muzika bavila?
Jednoznačně. Miluji hudbu a nedokážu si představit život bez toho, aniž bych mohla zpívat. Ze začátku jsem samozřejmě neměla nějak vysoké ambice a stačilo mi, že jsem si jednou týdne šla zazpívat do hudebky. Postupně jsem se ale hudbě začala věnovat víc, ke zpěvu jsem přidala jako samouk i několik nástrojů, dali jsme dohromady doprovodnou kapelu a teď už si i píšu sama písničky.
Co jste jako malá poslouchala?
Všechno. Jak jsem říkala, od mala jsem takový multižánrový posluchač. Kdybych ale měla vyzdvihnout jednu zpěvačku, tak je to určitě Ewa Farna. Tu jsem jako mladší milovala a doteď obdivuji její krásný hlas.
Měla jste v zušce štěstí na učitele?
Určitě musím zmínit učitelku zpěvu Romanu Rédlovou. Kdo mi ale dával inspiraci v Zušce a pomáhá mi i teď, je Johnny Vavruška. Spolu jsme vlastně už v hudebce začali tvořit prvotní autorské písničky a teď se mnou občas vystupuje. Je to úžasně kreativní člověk, který mi dává obrovskou inspiraci.
Kdy jste poprvé zpívala na jevišti?
To už je hodně dávno. Snad od první třídy jsem zpívala ve sboru, takže moje pěvecké poprvé bylo určitě na nějakém sborovém koncertu. A co jsem zpívala? Zřejmě nějakou veselou dětskou písničku. O pár let později bylo první vystoupení za doprovodu mé kapely a to už si pamatuji lépe. Bylo mi třináct a hráli jsme na krajském kole Porty v Českých Budějovicích.
Do jaké doby se datuje vaše první nahrávka?
Vůbec první profesionální nahrávka vznikla v rámci pěvecké soutěže v roce 2017. Líbilo se mi to tak moc, že jsem o rok později natočila své první CD Tak to zní. Na něm jsou ale ještě písničky které jsem nenapsala já. S tvorbu jsou začala asi před dvěma lety a témata mých písní jsou vesměs podobná. Píšu o tom, co prožívám a jak se cítím. Co byste taky čekali od sedmnáctileté holky? V písničkách se často objevuje motiv, jak si přijdu na tomhle světě trochu mimo. Když skládám, snažím se být co nejvíce autentická a svá.
Jakých soutěží jste se zúčastnila?
Bylo jich víc, ale nejznámější z nich byly Česko-Slovensko má talent a Porta, na které jsem minulý rok vyhrála první místo u diváků napříč všemi kategoriemi. Byl to pro mě docela úspěch, když vezmu v potaz, že jsme tam byli jenom ve dvou a soutěžili jsme proti profi kapelám.
Takže na Portu vzpomínáte nejraději?
Z každé věci se snažím brát si nějaké zkušenosti. I když nějaké věci nevyjdou podle mých představ, snažím se myslet pozitivně a brát si nějaké ponaučení. Účast v Česko-Slovensko má talent byla velmi zajímavá hlavně tím, že jsem nakoukla do zákulisí takhle velkých pořadů, které každý zná z televize. Výhra divácké Porty je pro mě ale srdcovka hlavně tím, že právě na Portě jsem poprvé hrála s kapelou před lidmi. Byla tam výborná atmosféra, lidem se moje tvorba očividně líbila a celkově z toho mám příjemné zážitky.
Jaké plány máte teď?
Situace bohužel nepřeje koncertování, proto využívám čas na vymýšlení nových písniček. Mám v pokoji takové malé amatérské nahrávací studio, takže tam teď trávím večery. Letos jsem si dala předsevzetí, že do konce roku složím tolik použitelných písniček, aby se z toho dalo udělat další cédečko. Tak na tom teď makám.
Na koncertech hrajete na ukulele. Proč zrovna na tento nástroj?
Je to takový malý a roztomilý. A hlavně svým zvukem skvěle doplňuje ostatní nástroje členů kapely. Máme kontrabas, kytaru, klavír a bubny. K tomu mi přijde ukulele ideální doplněk.
Kdo působí ve vaší kapele?
Asi bych měla říct, že se počet členů mění podle toho, na jaké akci hrajeme. Nejvíce nás hraje pět, ale zvládneme zahrát i ve dvou. Když jsme v plné sestavě, tak jsem to já, Vít Kotlín, Michal Novák, Johnny Vavruška a Martin Kurz.
Společně jste natočili klip, kdy a kde vznikl?
Natáčeli jsme v nádherném Českém Krumlově před dvěma lety. Myslím, že si natáčení užili hlavně můj taťka s Petrem Novákem, kteří tam mají nejhlavnější roli. Museli se chudáci ráno v zimě plavit po Vltavě na jednorožci nebo se u kašny svléknout do půl těla a před lidmi se polévat kropáčem. Dělali jsme tam zábavu turistům celý den a myslím, že jsme na spoustě fotek japonských turistů.
Kde si vás mohou lidé poslechnout teď?
Koncerty asi ještě dlouhou dobu nebudou. Živě teď hrajeme jenom za příznivého počasí z balkonu. Děláme vystoupení aspoň sousedům. Najít si nás ale lze na Youtube, Facebooku nebo Instagramu jednoduše pod jménem Eliška Kotlínová. Třeba někomu zpříjemníme karanténu. A pokud se někomu písničky zalíbí a chtěl by nás vozit sebou třeba na cestách nebo naší tvorbou obohatit někoho blízkého, můžete si na webu Eliška Kotlínová objednat za 200 korun cédečko a my mu ho rádi pošleme.
Jakou máte představu o své budoucnosti?
Mé kroky teď budou směřovat hlavně k úspěšnému složení maturity a pak přijímaček na vysokou školu. Písničky chci skládat dál, snad se podaří vydat i další cédečko a pak už si jenom počkám, co budoucnost přinese.
Autor: Martin Petřík
Diskuse k článku - napište váš názorDalší zprávy z regionu
-
Temelín a Lipno se opět otevírají veřejnosti
TEMELÍN/ LIPNO - Hned dvě elektrárny na jihu Čech budou od června zpřístupněné veřejnosti. Na prohlídku Jaderné elektrárny Temelín ČEZ od… -
Zásahovka zadržela známé českobudějovické podnikatele. Zásobovali bohaté kokainem
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Několikaměsíční práce českobudějovických kriminalistů předcházela rozsáhlé policejní akci, která se odehrála 13. května… -
Služební pes Connor vyčenichal 170 tisíc uschovaných cigaret, celníci nalezli i pyrotechniku
JIŽNÍ ČECHY - Jihočeští celníci při květnových kontrolách zaměřených na dodržování podmínek a pravidel pro nakládání s tabákovými výrobky a…