Až polovina prádelen a čistíren možná kvůli koronaviru skončí. Doplatily na odliv turistů a studentů
Svaz obchodu a cestovního ruchu společně s Hospodářskou komorou žádají o větší podporu druhotně zasažených oborů pandemií koronaviru v Česku. Tedy pro ty závislé na odvětvích, která musela svůj byznys přerušit. Jde třeba o prádelny a čistírny, servisní firmy pro restaurace a kavárny nebo velkoobchody s potravinami pro pohostinské provozy.
Martin Blažek má čtyři prádelny – dvě v Praze a dvě v Plzni. Vyprat si prádlo do samoobslužných prádelen k němu chodili hlavně cizinci, lidé na služebních cestách nebo třeba studenti. Jenže zahraniční turisté v Česku chybí a zákazníků tak výrazně ubylo. „Když to řeknu v číslech, tak z 20 praní jsme spadli na nějakých 5 denně, což je razantní pokles a to znamená nějakých 600 praní za měsíc. A pak nějakých 150, co se týká běžných zákazníků,“ popisuje aktuální stav.
Poslechněte si celou reportáž Barbory Kladivové o tom, jak vypadají nepřímé ekonomické dopady epidemie covid-19.
Šetří, kde může, aby svoje provozy udržel. Na pokrytí nákladů tak dává peníze, které chtěl investovat v letošním roce do zlepšení technologií. Jenže úspory se týkají i jeho pracovníků. „Jako řádný hospodář musíme reagovat na tu situaci. Tak, jak se ty tržby snižovaly, tak jsme krájeli, nejdřív jsme osekali brigádníky nebo částečkáře a dohodáře, kteří si chodí spíš přivydělávat. Když už se zavřelo víceméně všechno, tak už jsme museli sáhnout i do kmenových zaměstnanců a děvčata jsou víceméně na překážkách, protože není víceméně co dělat,“ mluví o současných zaměstnancích majitel prádelen Blažek.
Musí se tak spoléhat na státní programy. „Máme samozřejmě v tomto případě nárok na Antivirus B, což ovšem znamená, že děvčata jsou na 60 procentech doma. Osobně si neumím představit fungovat s platem 60 procent dlouhodobě,“ dodává o nedostatečné podpoře ze strany státu.
A podobně jsou na tom i další provozy. Podle Asociace prádelen a čistíren je existenčně ohroženo až 70 procent z nich. Tržby se jim propadly o 80 až 100 procent. Zbylou část podniků drží nad vodou velcí zákazníci, třeba nemocnice nebo potravinářské provozy.
Podnikatelé žádají o 185 milionů korun v programu COVID kultura, OSVČ o 174 milionů korun
Číst článek
Podle prezidentky asociace Jany Puškáčové by pandemii koronaviru nemusela přežít až polovina prádelen a čistíren. „Černý scénář říká, že až 50 procent firem v oboru, tím pádem by se jednalo o více než 200 subjektů, zaměstnávajících zhruba čtyři tisíce zaměstnanců. Jsou to zejména malé a střední podniky bez významné podpory velkých matek nebo podniky, které jsou jako živnostníci,“ vykresluje možnou budoucnost.
Masivní propouštění
„K masivnímu propouštění už došlo v první vlně a týkalo se to hlavně oblasti cestovního ruchu – tedy těch, co praly hlavně pro hotely, restaurace a ubytovací zařízení. Tam se mnohdy propouštělo až 50 procent lidí,“ mluví o nuceném propouštění Puškáčová.
Prádelny a čistírny tak patří mezi nepřímo zasažené obory. Stejné jako třeba velkoobchody s potravinami, které dodávaly do restaurací, provozovatelé EET nebo servisy kávovarů v kavárnách. Takové podniky sice můžou požádat o státní podporu Antivirus, získají ale pro své pracovníky jen 60 procent z jejich mzdy – na rozdíl o těch, které jsou kvůli vládním nařízením zavřené a získají 100 procent.
Svaz obchodu a cestovního ruchu tak chce větší podporu i pro tyto obory. „My jsme opakovaně žádali vládu, aby se i na tyto provozy vztahovaly všechny druhy pomoci jako pro ty uzavřené, protože je stát de facto také uzavřel, protože zakázal podnikat jejich zákazníkům, jednáme o tom opakovaně s ministerstvem průmyslu, pokračujeme příští týden a doufám, že vláda nastaví opravdu férové podmínky,“ říká jeho prezident Tomáš Prouza.
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by měly mít i tyto provozy nárok na odklad plateb daní. Jenže resort průmyslu a obchodu přiznává, že v tuto chvíli není jednoduché vyjít vstříc všem.
„Nejsme schopni stoprocentně zasaturovat živnostenský stav tak, aby všichni dostali celou výši svých nákladů. Jsou živnosti, které fungují špatně, a na ně se musíme zaměřit a těm musíme pomoc, zejména těm, které jsou v obchodním sektoru a ve službovém sektoru, který byl zavřený,“ oponuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček.
Nejvíc by takovým firmám pomohl dlouhodobý kurzarbeit. Ten by měl podle plánů začít platit od ledna příštího roku. Zatím ale prošel pouze prvním čtením ve sněmovně a ministerstvo práce připravilo pozměňovací návrh.
