Jan Růžička: Všechno zlé je k něčemu dobré. Začneme si víc vážit samozřejmostí

Jak hodnotíte pondělní utkání proti Českým Budějovicím? Jaké bylo hrát po tak dlouhé době?

Bylo to náročné dostat se do zápasového tempa, protože jsme dlouho nehráli a museli jsme si na to zvykat. Myslím si, že jsme začali výborně a v první třetině jsme byli jasně lepší. Škoda, že nám tam nepadl nějaký gól z přesilovek, které si myslím, že jsme sehráli výborně. Řekl bych, že byl zápas hodně urputný, Budějovice hrály důrazně, výborně bruslily. Neměli jsme to jednoduché, ale naší bojovností a houževnatostí jsme dokázali vyrovnat a poté v prodloužení vyhrát. Zlaté dva body.

Byla pauza na týmech a tempu hry znát?

Řekl bych, že jenom v detailech. Co se týká nasazení a bruslení, tak to znát nebylo. Ale bylo to znát na detailech, jako jsou přesilovky, přihrávky a podobně. Vzhledem k tomu, že se teď hraje obden, tak si myslím, že na to rychle najedeme a bude to v pohodě.

Proti Motoru jste sice jednu početní výhodu zužitkovali, ale stále tam nějaký impulz chybí. Jsou přesilovky něco, na čem se musí dál pracovat?

Určitě. Pro tým jsou důležité jak přesilovky, tak oslabení, protože rozhodují zápasy. Musíme na tom pracovat celou sezónu. Potřebujeme, abychom si tím pomohli a ne, abychom se dostávali psychicky dolů. Určitě na tom budeme pracovat, věřím tomu, že trenéři nás na to připraví a my budeme jenom lepší a lepší.

Jaké jsou vaše pocity po pauze? Cítíte se připravený?

Ano. Zaplaťpánbůh, že nám vedení umožnilo trénovat alespoň v Dobříši, kde jsme měli kontakt s ledem. Podmínky byly takové, jaké byly, ale jsme za to rádi. Já se cítím výborně, neskutečně jsem se těšil, až to zase vypukne a že budeme zase moci hrát. Sice bez lidí, ale zaplaťpánbůh, že můžeme hrát.

Jaká byla Dobříš? Byl to pro vás nový zážitek?

Skvělá! Určitě to byl zážitek, převlékání se v autobuse jsem hodně dlouho nezažil. Zavzpomínal jsem trochu na přípravku, kdy mě táta vozil v betonech v autě. Trocha nostalgie, ale jak říkám, zaplaťpánbůh za to. Některé týmy nemohly být na ledě. Myslím si, že to může být naše veliká výhoda.

Takže všechno zlé, je pro něco dobré?

Určitě. Věřím, že díky pauze, která nám vládními opatřeními nastala, si budeme zase o trochu více vážit, že můžeme sportovat a dělat to, co nás baví. Dělat radost sobě, ale i spoluhráčům tím, že můžeme hrát. Já věřím tomu, že všechno zlé, je pro něco dobré a doufám, že už toho zlého moc nebude a bude jenom to dobré.

Hodně se řešila psychika hráčů. Jak jste se cítil v době, kdy se nemohlo hrát?

Upřímně, moc dobře jsem to nesnášel. Nejsem člověk, který má rád dlouhé pauzy. Myslím si, že za poslední dva roky jsem si těch dlouhých přestávek zažil dost, takže to pro mě nebylo úplně ideální. Rok a půl jsem se lanařil se zraněním a teď se mi, když můžu konečně hrát, stane tohle. Moc dobře jsem to nesnášel, ale pomohla mi s tím rodina, jezdili jsme na výlety, nebyl jsem zavřený doma, čímž to bylo jednodušší. Kdybych měl být zavřený čtyřiadvacet hodin doma, tak by mě asi hráblo.

Ve středu vás čeká Kometa Brno a v pátek znovu. Je to jeden z celků, který se na led nedostal. Myslíte si, že budete mít výhodu?

Myslím si, že teď už ne. Oproti nám mají výhodu v tom, že odehráli o jeden utkání víc, takže už jsou v zápasovém tempu. Teď jsou podmínky pro všechny stejné. Mohla to být výhoda v prvním duelu, ale myslím si, že nyní už ne. Všichni jsou na ledě, všichni mohou trénovat, všichni hrají zápasy, notabene Kometa hrála už v sobotu. Mají o zápas v nohách víc, může to být výhoda, že budou rozehranější nebo naopak budou unavenější, ale těžko říct. Na to bych se úplně nekoukal, řešil bych spíš to, co můžeme ovlivnit my – podat výborný týmový výkon, sbírat bod po bodu a stoupat tabulkou výš.

Program se v následujícím období zhustí, čekají vás pravidelně tři zápasy týdně. Jak to vnímáte? Těšíte se?

Já se opravdu moc těším. Extraligové týdny, když se hraje pouze pátek a neděle, mi přijdou dlouhé. Mám rád, když je ten týden „nabušený“ a má hodně zápasů. Teď to bude až do konce sezóny týden, co týden. Moc se těším a myslím si, když se nějaký zápas nepovede, tak není moc dlouhá doba na to, aby se v tom člověk babral. Občas bývá, když je dlouhá doba, že to člověk má v hlavě a přemýšlí o tom. Takhle se odehraje zápas a druhý den se připravuje na další. Bude to fyzicky i psychicky náročné, ale neskutečně se těším.

Není tato situace pro gólmany specifická? Když jsou zápasy často po sobě, nemají trenéři tendenci brankáře střídat?

Tohle je spíše otázka na trenéry. Myslím si, ať už já, nebo Gašpi (Gašper Krošelj, pozn. redakce), potažmo Mára (Marek Schwarz, pozn. redakce), jsme tady od toho, abychom pomohli týmu urvat nějaké body. Možná to bude znít jako klišé, ale řekl bych, že se tady setkala taková parta, že je jedno, jestli jsem v bráně já nebo Gašpi. Když je v bráně ten druhý, tak si to přejeme navzájem. Troufám si tvrdit, že v týmovém sportu je základ úspěchu, aby se drželo za jeden provaz. Je to samozřejmě klišé, ale řekl bych, že vedení udělalo takový tým, že se jeden za druhého můžeme postavit.

Extraliga se sice rozjela, ale bez účasti diváků. Jak moc vám fanoušci budou chybět?

Nebudou chybět jenom mně, budou chybět všem. Myslím si, že diváci dokážou tým vyburcovat. Bohužel situace je taková, že na zimák nemohou. Věřím tomu, že to nebude trvat do konce sezóny a v průběhu ročníku se ještě na zimák dostaví. Kdyby se tak stát nemělo, budeme dělat maximum, aby, alespoň v televizi nebo na jiných přenosech, měli z naší hry radost.

Děkujeme za rozhovor.