Z deníku řemeslníka

10. 11. 2020 10:16:52
... prohlížím ten zázrak techniky a chci si o něm popovídat s panem Tupým. Zkušeným pohybem zašátral v jakémsi tmavém koutě a již si přihýbal z láhve tuzemáku. Podal mi flašku: „Chcete? Ten kotel je svině, furt kouří."

„Tady pan Tupý. Něco se nám přihodilo s komínem. Přijedete se podívat? Všude samej kouř a nemůžeme topit."

Z evidentně rozrušeného muže jsem po telefonu dostal informaci, že bydlí v domku na kraji jisté vesnice. Abyste rozuměli, jsem odborník na stavby a opravy komínů. Lidé mi zpravidla telefonují, až když je nejhůř. Například vyhoří saze nebo dehet a kouř proniká zdmi do bytu. Jako právě teď.

Zastavil jsem autem u rodinného domku a nějaký mladík menšího vzrůstu na mne mával. Volal:

„Pane, pojďte blíž! Pane, radši počkejte, než zavřu psa do boudy. Kdyby vás, pane, kousnul, dostal bych padesát tisíc pokuty a na to bych, pane, neměl!" Zavřel do kotce statného vlčáka a opět halasil.

„Pane, pojďte dovnitř, zavolám tátu. Kdybyste potřeboval s něčím pomoct, jsem tady a mám, pane, strašnou sílu! To byste nevěřil!"

K brance přišel starší muž v teplácích a podal mi ruku.

„Jsem pan Tupý a to je náš kluk Láďa. A sílu má, pane. Tak honem do baráku, strašně se nám kouří z kotle." Na prahu domku mne uvítala malá kulatá žena. Paní Tupá. Vnitřkem chodby se táhnul hustý dým.

S majitelem jsme nahlédli do kotelny. Stařičký spotřebič na uhlí byl zahalen oblakem čmoudu. Musím jít blíž, prohlížím ten zázrak techniky a chci si o něm popovídat s panem Tupým. Zkušeným pohybem zašátral v jakémsi tmavém koutě a již si přihýbal z láhve tuzemáku. Podal mi flašku:

„Chcete? Ten kotel je svině, furt kouří." Odmítl jsem alkohol, neboť řídím, a tázal se po dvířkách do komína. Vystoupali jsme o patro výš. Na dveřích pokoje visí cedule: PRASEČÍ CHLÍVEK.

Mladý Tupý se rozhovořil:

„Pane, to je moje cimra, pěkně pod schody. Ty dvířka od komína se mi vůbec nelíbí. Kamarád říkal, že saze se dostanou do prádla raz dva a máma se, pane, na mne bude zlobit!"

„Neboj, Láďo, to zvládneme."

„Nevím, nevím - peřina je taky strašně drahá. Až budete mít čas, pane, vylovíte mi šneka?" Ukázal na akvárium pod oknem svého pokoje.

„Když ho vylovíte, uvařím vám kafe, mám modrou Jihlavanku..." Nabídka pití kávy v hutném ovzduší místnosti mne příliš nelákala, ale nechtěl jsem urazit. Ptal jsem se, kde mají půdu, abych komín viděl v plné kráse.

„Pane, ještě nechoďte, ukážu vám z okna naší králíčárnu. A ty chleby s máslem, co vidíte na stříšce, tam hážu já, abych je nemusel jíst. Nemám rád máslo, pane."

„Neotravuj pana mistra. Pojďte, na půdu musíme přes ložnici," pravil netrpělivě jeho otec. Sundal si z krku klíč a odemknul další místnost. V kleci na zemi se hýbalo cosi jako potkani, z voliéry řvali papoušci. Sotva jsem prolezl ke dveřím na půdu. Dým pronikal spárami v komínu celým domem.

Jsem z práce v terénu zvyklý na ledacos. Desítek koček jsem si nevšímal. Spatřil jsem v poslední dosud neobjevené místnosti paní Tupou. Seděla v obývacím pokoji na gauči zakrytém igelitem, ze svetru jí čouhala stébla slámy a chutě obědvala. Pokoj byl do poloviny své výšky zakryt mlhovinou z kouře.

„Paní, vždyť se otrávíte, tady se nedá vydržet, v tom vzduchu," zvolal jsem zneklidněn pohledem na kuckající ženu.

„Večer vyvětráme, my jsme zvyklí, pane. Táto, pojď se taky najíst. Chcete taky?"

Táta hnípnul na igelit vedle mámy a pustil se s velkým apetitem do jídla v druhém kastrolku. Vtom stanul mezi dveřmi Láďa s králíkem v náručí.

„Tak jsem přinesl z králíčárny Ferdu, abyste ho viděl. Až budete spravovat ten komín, nesmíte se dotknout satelitu. Pane, víte to, že začala válka? Říkali to v televizi."

„Ten komín nepůjde spravit, asi budeme stavět nový. Záleží, co na to tatínek, Ládíku." Ten přikyvoval. „Tak budeš nosit na půdu tvárnice, když máš takovou sílu."

„Já pomáhám strašně rád, pane. Vyučil jsem se kuchařem, ale nedělám to. Ale to kafe vám uvařím." A kulatá tvář se rozsvítila naprosto bezelstným úsměvem.

S hlavou rodiny jsem domluvil termín bourání starého komínu. Vypil jsem kávu a odjel nalokaný kouře. Přátelsky mi mávali, jako by se nenaprášilo!

Autor: Irena Mondeková | úterý 10.11.2020 10:16 | karma článku: 16.04 | přečteno: 699x

Další články blogera

Irena Mondeková

Veterán

Soustředím se na svoje dílo. Přemílám v hlavě parametry, vyhledané na internetu. Celková výška je 80 cm, maximální šířka houpadel 80 cm. Výška ložné plochy nad zemí 40 cm.

9.4.2022 v 8:35 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 192 | Diskuse

Irena Mondeková

Za závorou

Otevřel závoru a zacouval k dílně. Kde to vázne, mrzel se v duchu Lubor na nedochvilnost řemeslníka Čambaly. Ještě že už je pátek odpoledne, povzdechnul si. Zip péřové bundy dopnul až ke krku.

12.2.2022 v 7:59 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 311 | Diskuse

Irena Mondeková

Bezejmenná

Když zaslechla křupání bot ve sněhu blízko mřížky, blízko jejího úkrytu, naježila srst a zasyčela. Co když ji i odtud jde správcová s koštětem vyhnat? Někdo tam venku promluvil klidným, ale naléhavým hlasem.

25.1.2022 v 9:43 | Karma článku: 21.89 | Přečteno: 401 | Diskuse

Irena Mondeková

Smečka

Štěkot psů postupně umlkal. Muž s klíčem se přidržoval pevných kari sítí. Kašlal tak, že připomínal štěkající srnu. Sípal jako zadřené ložisko. Psy v klecích neznámé zvuky natolik zaujaly, že po jejich směru natáčeli slechy.

21.7.2021 v 9:38 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 307 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 82 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 197 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 129 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 191 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 361

Irena Mondeková, zdravotní sestra a farmářka žijící v Českém Krumlově. Zajímám se o vše a také ráda (téměř o všem) diskutuji.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...