Tři stanoviště obsluhují lidé v respirátorech, štítech, rukavicích a pláštích. U prvního dostane testovaný identifikační číslo a zkumavku. S ní postoupí k sestře, která do ní nalije roztok a provede stěr z nosohltanu. Špejli se vzorkem vloží dovnitř a zašroubuje. U třetího stanoviště se roztok nakape na indikační destičku.

„Párkrát se s tím musí zatřepat, udělá se pět kapek a za patnáct minut máte výsledek,“ říká ředitel zlínského Domova pro seniory na Burešově Vlastimil Zaydlar.

Obsluhuje poslední stanoviště. S testováním pracovníků domova začali v pátek, v pondělí před polednem jich měli většinu odbavenou.

„Zatím byli všichni negativní,“ upozornil ředitel. „Výsledek by ukázal i to, kdyby byl test vadný, ale to se nám zatím nestalo. Všechny byly v pořádku.“

Stejnou cestou se v tomto týdnu vydají všechny domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a další vybraná zařízení sociální péče v celé zemi. Antigenní testy, které vláda pořídila pro účely plošného testování, začal dodavatel distribuovat v pondělí. V ten den přitom měla celá akce vypuknout. Bude tedy mít mírné zpoždění.

„Nikdo nemusí mít obavy, testy budou dodány,“ ujistil během víkendu ministr zdravotnictví Jan Blatný.

„Pokud se bude klient bránit, nemůžeme se s ním rvát“

Na Burešově ale nečekali a ještě před tím, než vláda o plošném testování rozhodla, nakoupili antigenní testy pro své zaměstnance. Mají nulovou nemocnost klientů a chtějí ji udržet co možná nejdéle.

„Z pracovníků máme nemocné dva, ti ale velmi správně vyhodnotili situaci a rovnou zůstali doma,“ popisuje Zaydlar.

Testy pořídili pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, že jsou domovy pro návštěvy uzavřené, jsou pracovníci jedinou branou, kterou se nákaza může do zařízení dostat.

„Testovat personál mi připadá dostačující,“ myslí si Zaydlar. „Ostatně testování klientů si příliš neumím představit, především v domově se zvláštním režimem.“

Tam žijí lidé s různými formami demence a komunikace s nimi bývá obtížná. Stává se, že odmítají i běžné léky nebo třeba jídlo. Teď mají podstoupit odběr z nosohltanu, navíc opakovaně každých pět dnů.

Ředitelé domovů, které MF DNES oslovila, se shodují, že to bude problém.

Technicky jsou schopní odběry zajistit, už dopředu si připravili podmínky a počítají také se zvýšenou administrativou, která s testy souvisí. Jenomže pokud bude klient odběr odmítat, nebude možné ho udělat.

„Bude to pro ně hodně zatěžující,“ potvrzuje například ředitelka Diakonie ve Valašském Meziříčí Květoslava Othová.

Z toho, že budou klienti testování odmítat, má obavy. „Jediné, co můžeme dělat, je vysvětlovat,“ podotkla. „Komunikovat s klienty a jejich rodinami při každém opakování.“

Testy se totiž mají dělat každých pět dnů. „Pokud se klient bude odběru bránit, nemůžeme se s ním prát,“ doplnil Zaydlar.

V domově se zvláštním režimem má momentálně 136 klientů. Domov pro seniory čítá 34 lidí.

Běžná nachlazení vystřídal stesk po blízkých

Testování je povinné ze zákona. V případě, že někdo odmítne, musí ho zařízení nahlásit krajské hygieně. Ta ho pak může v přestupkovém řízení pokutovat. Pro lidi pracující v sociálních službách je takový vývoj situace lidsky naprosto nepřijatelný. Otázka je, jaké procento klientů v domovech nakonec zůstane bez testu a jestli pak testování splní účel.

„Alespoň klienti v terminálním stavu dostali výjimku,“ podotýká Othová.

Diakonie totiž provozuje také hospic, i toho se má plošné testování týkat. Stejně jako lidí, kteří jsou, byť krátkodobě, v pobytové odlehčovací službě.

Ředitelé domovů se obávají také toho, že testy pošlou v jeden okamžik do karantény větší množství personálu. Na Burešově se takový předpoklad nenaplnil, pravděpodobně to však bude spíš výjimka. Většina zařízení se už nyní potýká s kritickým nedostatkem pracovníků.

„Ani my na tom nejsme moc dobře,“ popisuje Othová. „Naštěstí se nám lidé průběžně vracejí z karantény, máme brigádníky a studenty, bez nich bychom to nezvládli.“

Také tady se ale daří udržet nákazu mimo klienty. Jejich zdravotní stav je dokonce lepší, než v tomto ročním období bývá. Protože jsou zařízení uzavřená už řadu měsíců, netrápí je ani běžná nechlazení. Zato se steskem je to horší.

Domovy zprostředkovávají kontakt s rodinou pomocí počítačové techniky, zajišťují telefonáty. Doba, kdy se budou smět s rodinou setkat osobně, je ale v nedohlednu.

Ve Zlínském kraji jde přibližně o pět tisíc klientů a tři tisíce pracovníků včetně třeba brigádníků. V celé zemi se má testovat na sto tisíc seniorů a stejný počet personálu. Nákaza je aktuálně zhruba ve dvou stovkách domovů.