Jak si vyrobit rivala
Byla to jedna z nejbizarnějších scén v historii samostatné ligy. Sparta doma prohrála, ostudně klopýtla s týmem, který byl do té doby zralý na sestup. Ale fanoušci nenadávali, naopak se radovali a oslavovali.
Plzeň vs. SpartaOnline reportáž v neděli od 18:15 |
A spolu s nimi i chlapík v tmavém obleku s červenou kravatou, který sice seděl na lavičce soupeře, ale přišel děkovat pod letenský kotel.
Pamatujete? Polovina května 2006, Sparta - Plzeň 1:3 a na lavičce Viktorie František Straka - tehdy ještě pro sparťanské fans bůh, kterého z Letné vystrnadilo nečekané rozhodnutí majitele Daniela Křetínského.
Pod tribunou se bil do prsou a domácí ultras ho vyvolávali, trapný výsledek jim nijak nevadil. Naopak, celý zápas skandovali: „Chceme Plzeň v lize!“
Katastrofálním výkonem plným fatálních chyb si ovšem sparťané nevědomky vyrobili velkého rivala. Plzeň se díky vítězství zachránila na úkor Jihlavy, kterou v souběžně hraném zápase porazila Slavia.
Jako ozvěna v uších musí sparťanům dodnes znít slova slávistického útočníka Stanislava Vlčka: „Je mi za Spartu hanba. Jestli existuje ten nahoře, doufám, že se jí to vrátí.“
Vrátilo. Plzeň místo sestupu vylétla a spolu se Slavií Spartě v posledních deseti letech dovolila jediný titul.
Sparťanské béčko
Předchozí bod ještě spíš než rivalitu připomínal přátelskou výpomoc, vyhrocený vztah se začal rodit o dva roky později. Ve chvíli, kdy Sparta budovala nový tým a s klidem pustila na západ Čech šest hráčů: Horvátha, Koláře, Petrželu, Poštulku, Limberského a Rezka.
Odcházeli jako nepotřební a od pochybovačů slyšeli, jestli nejdou do Viktorie zakládat sparťanské béčko. O to víc toužili bývalému zaměstnavateli dokázat, že se spletl.
Horvátha, který brzy navlékl kapitánskou pásku, hnětlo, že se s ním Sparta rozloučila předčasně a nedůstojně. Rezek s Kolářem si pamatovali, kolikrát to od fanoušků na Letné schytali po zahozených šancích. Limberský s Petrželou se zase chtěli pomstít za to, že ve Spartě nedostali pořádnou šanci.
Pavel Horváth se brzy stal kapitánem a duší plzeňského tým.
Jakmile tedy došlo na první vzájemný zápas, hromadně na Letnou vzkazovali: „Smlsneme si na vás!“
V říjnu 2008 do historických statistik zapsal výsledek 1:1 a řevnivost se uchytila. Ještě ji umocňovalo, že do Plzně časem mířili další sparťané, třeba stoper Hejda, který ve středu obrany vydržel dodnes. Viktoria i díky posilám od rivala stoupala tabulkou a v roce 2011 získala historicky první titul. Ale nemusela ho mít, kdyby jí nepomohl další zásadní moment.
Gól-negól
Dodnes se neví, kam vlastně míč dopadl. Televizní záznam to neodhalil, nikdo pořádně neviděl. Na čáru? Za ní? Před ní?
„Ani já nevím, kam se balon odrazil,“ říkal sparťanský gólman Jaromír Blažek, který snad jako jediný mohl rébus rozseknout, protože byl nejblíž.
Plzeň tak premiérový titul získala i díky gólu-nególu. Ten rozhodl klíčový březnový zápas se Spartou, který ještě mohl sezonu, v níž Viktoria dlouho kralovala, zvrátit.
Kapitán Horváth se rozeběhl, přímý kop zakroutil podél zdi, míč se odrazil od břevna a... Gól! Tak rozhodl sudí Zelinka s pomocí asistenta Pelikána - a moment ze 16. minuty byl jedinou brankou utkání.
Gólman Sparty Jaromír Blažek letí vzduchem, zatímco míč z kopačky Pavla Horvátha dopadá (zřejmě) těsně za brankovou čáru. Plzeňský šéf mohl slavit gól a nakonec i nesmírně cenné vítězství.
Sparťané se vztekali, nelíbilo se jim, že utkání rozhodla těsná situace, kterou nikdo nedokázal objektivně posoudit. Rozhodovat musel odhad, možná spíš intuice. Což je ve chvíli, kdy se láme osud ligy, trochu málo. Dnes už by pomohlo video, ale tehdy se rozjely nekonečné debaty, jestli branka měla nebo neměla platit.
Výsledek už nemohlo nic smazat, stejně jako fakt, že Plzeň šokovala a titul si zasloužila. Po dvanácti kolech vedla tabulku o dvanáct bodů, hrála si vlastní ligu. Pak ovšem body ztrácela a Sparta se zmátořila, vyhrála sedmkrát za sebou.
Právě proto se čekalo, že vzájemný zápas rozhodne, soupeře před ním dělily v tabulce jen dva body. Sparta ale stíhací jízdu nedotáhla, Plzeň se jí utrhla na pět bodů, titul už si vzít nenechala. A řevnivost zase o něco stoupla.
Limberského (ú)let
Dokud koronavirus nevyhnal z tribun diváky, platilo to celých osm let: když plzeňský rebel David Limberský dorazí na Spartu, vždycky ozývá se pískot a skandování „Limberský, ty jsi hovado!“
Jasná penalta, nepochyboval Limberský o rozhodujícím okamžiku |
Čím si čiperný obránce nenávist vysloužil, je dobře známo. V září 2012 ve vzájemném zápase po souboji s Hušbauerem okatě nafilmoval penaltu, což mu sudí Matějek - světe div se - zbaštil.
Nakonec se dohrálo, ale na Limberského let se dodnes nezapomnělo. Zřejmě i proto, že ho doprovázela svérázná obhajoba.Horváth proměnil a Plzeň znovu vyhrála 1:0, což ji pomohlo rozjet další mistrovskou sezonu. Sparťany moment z prvního poločasu tak rozlítil, že tehdy v kabině přemýšleli i o tom, že utkání na protest vůbec nedohrají. „Zvažovali jsme to kvůli tendenčnímu vedení zápasu,“ prozradil poté tiskový mluvčí Ondřej Kasík.
„Jasná penalta,“ prohodil Limberský v televizním rozhovoru. A později před novináři ostře pálil po soupeři: „Sparta získala dvacet titulů tím, že jí pomáhali rozhodčí. Myslím si, že by neměli brečet.“
Sparta požaduje exemplární trest pro Matějka a omluvu po Limberském |
Zvláštní, když uvážíte, že i Limberský za Spartu rok hrál a krátce po přestupu na Letnou prohlašoval: „Sparta mě úplně pohltila!“
Plzeň nakonec kvůli jeho pozápasovým výrokům poslala na Spartu omluvný dopis a sám Limberský platil pokutu 40 tisíc. Ani jedno nemohlo vyžehlit vroubek, který má plzeňská legenda na Letné dodnes.
Už nejsme kamarádi!
Býval jedním ze symbolů nové, silné Plzně. V době, kdy se Viktoria měnila z outsidera měnil na českého lídra, stoupala i kariéra Petra Jiráčka.
Zprvu nenápadný záložník, který v tichosti přišel z druholigového Sokolova, se vypracoval na osobnost, která góly a energií táhla mistrovský tým a časem i reprezentaci.
O to víc šokovalo, že když se na podzim 2015 v devětadvaceti vracel do Česka z angažmá v německém Hamburku, vybral si místo Plzně... Spartu!
Od fanoušků, kteří ho dřív velebili, slyšel nadávky, zavrhli ho i bývalí spoluhráči.
„Vůbec jsme se s ním nebavili, nemáme si s ním co říct,“ odsoudil Jiráčkovu volbu plzeňský záložník Milan Petržela. „Plzeň ho poslala do velkého fotbalu a on spálil všechny mosty. To není ani dobrý příklad pro malé kluky. Bývali jsme kamarádi, už nejsme.“
Přesun k rivalovi Jiráčkovi moc štěstí nepřinesl. V dresu Sparty oba zápasy proti Viktorii prohrál, ani při následujících angažmá v Jablonci a Zlíně ji nikdy neporazil.
A co Plzeň - Sparta, další díl do nekonečné skládanky emocí?
Uvidí se v neděli večer.