Úvod  >  Táborsko  > 

Cyklistika na ústupu? V módě je běh a chůze

Loni byl Jiří Fišer na kole v Berlíně, letos se přizpůsobil situaci a vydal se kolem České republiky. Neušlo mu ale, že přibývá pěšáků.

Kde jste načerpal dojem, že běh a chůze válcují cyklistiku? 

Tak třeba na česko - slovenském přechodu Javorníků, kterého jsem se několikrát zúčastnil. Je tam v posledních letech vidět podstatně víc pěších s batůžky. Stejný poznatek jsem měl i ve slovenských horách. Taky mnohem víc lidí běhá. Běh a chůzi vnímám jako nejjednodušší pohyb, člověku stačí kraťasy, triko a boty. Před pár lety, když si člověk šel zaběhat, byl skoro za exota. Dneska potkáte na běžeckých trasách i nevysportované lidi, je to momentálně cool.

Máte pro odklon od masové cyklistiky nějaké vysvětlení?

Kolo je jednak fyzicky náročnější, ale taky se o něj musí člověk starat.

I vy se tedy od cyklistiky odkláníte?

Ne, pořád jsem fanoušek cyklistiky, nadchl jsem se pro kolo jako rekreační prostředek a fandím tomu, aby se stalo i altrenativou městské dopravy. Kdyby se dosáhlo deseti procent, byl by to úspěch. Ale elektrokola ve městech vnímám jako problém.

Tábor tedy bude pokračovat v rozvoji cyklostezek?

Město Tábor se snaží o propojení svých příměstských částí. Se Zárybničnou Lhotou už se to podařilo, teď se řeší cyklostezka Horky - Větrovy - Radimovice u Želče, vyprojektované je spojení do Záluží a Hlinice. Problémem zůstává trasa do Všechova. Ježdění v přírodě, to si každý nějak zařídí, ale větší podíl cyklistiky jako dopravní alternativy se musí ještě odpracovat.

Byl jste od malička zapálený cyklista?

Nebyl. Do šestnácti let jsem se věnoval plavání. V roce 1993, kdy začali Češi podnikat autobusové výlety do západní Evropy, jsem na takovém zájezdu poprvé uviděl cykloturisty s brašnami na kolech a dalších několik let mě to lákalo. V roce 1998 jsem se odvážil. Kolo jsem složil do krabice, rozjel jsem se do francouzského Nice, tam jsem kolo složil a zpátky se vydal na něm. Bylo to pro mě poučné, jak to chodí v městech západní Evropy s cyklodopravou, jak vypadají cyklostezky i jak tam fungují lidé. Žasl jsem nad vzájemnou ohleduplností, nebyly tam potřeba zákazy ani sankce. Od té doby jsem se vydával na další expedice.

Kde všude jste s kolem byl?

V celé Evropě, asi by se našlo málo hlavních evropských měst, kde jsem nebyl. Taky v Severní Americe a v Africe. Dohromady to dělá 48 tisíc kilometrů.

Neshody cyklistů a chodců jsou tedy českou specialitou?

Tak třeba v Oslu jezdí cyklisté po chodníku, ale chodce neohrožují. Naopak, když cyklista vidí paní s nákupem, tak raději sleze z kola. Ale i v západní Evropě se situace mění a jezdci na elektrokoloběžkách nebo elektrokolech už ohrožením jsou i tam. Ne každý si uvědomuje, že se pohybují velkou rychlostí. Nedávno jsem seděl v Budějovicích na náměstí na kafi v předzahrádce a kolem po chodníku projela paní na elektrokoloběžce s dítětem takovou rychlostí, že jsem se nestačil divit. A v Rakousku v Grazu jsem viděl dědečka, který vystřelil jako blesk a rozboural stánek se zeleninou. To pak vede ke zlobě a zášti mezi běžci, bruslaři, pejskaři a cyklisty. Největší přednost by měl mít vždycky ten neohroženější. U nás si ale naopak dokazují ti nejsilnější svoji výkonnost. Sportovní nabubřelost, která se projevuje třeba už tím, že si v hospodě opřu kolo o stůl, mi fakt vadí.

Myslíte si, že odklon od cyklistiky k pěším túrám je věc finanční dostupnosti?

To si vůbec nemyslím. V bazaru koupíte slušné kolo docela levně, zatímco když potkávám mladé lidi v horách, mají kvalitní boty a batohy, určitě to nejsou žádní lůzři. Je to změna pohledu na život, prostě si jen tak svobodně jít krajinou a nemuset se starat o nic, ani o kolo.

To mi připomíná nabídku firmy Rekola na zavedení sdílených kol v Táboře. Proč ji město odmítlo?

Musím říct, že k tomu jsem byl i já skeptický. Negeneruje to žádné prostředky, město to musí platit a Tábor je na to malý, aby se tato služba víc využívala.

Byla tu i nabídka firmy na vybudování parkovací cyklověže u nádraží pro kolaře, kteří by pak pokračovali do práce vlakem. Ani ta tam nestojí...

Ani parkovací věž by se v Táboře neuživila. Její kapacita je velká a není to levná záležitost.

Máte poznatky, jestli zaměstnavatelé vytvářejí podmínky lidem, kteří chtějí jezdit do práce na kole? Musí si někam dát kolo, převléct se, případně vysprchovat...

Já pracuji v táborském Slovanu a tam nám vycházejí vstříc, pro cyklisty je tam místnost, kde si mohou zaparkovat kolo. Na táborské radnici jsme to taky různě zkoušeli, ale výsledek nic moc. Nejsou tam vhodné prostory. Takže velitel strážníků Petr Svoboda si svou koloběžku někam strčí stejně jako vedoucí odboru investic Karel Hotový své kolo. Kolárna tam ale není.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Gynekologicko-porodnické oddělení táborské nemocnice má nového primáře

  

  před 5 hodinami
  TÁBOR - Gynekologicko-porodnické oddělení táborské nemocnice vede od 1. dubna nový primář Štěpán Hájek. Vystřídal dosavadního primáře…

  0 komentářů Více info

• Kam za sportem na Táborsku

  

  před 7 hodinami
  TÁBORSKO - Nadcházející víkend nabízí sportovním fanouškům bohaté fotbalové vyžití. V sobotu 20. dubna se na domácím trávníku představí jak…

  0 komentářů Více info

• Řidiči, pozor. Na silnicích je dnes velká policejní akce. Víme, kde měří

  

  před 7 hodinami
  JIŽNÍ ČECHY - Velká policejní akce s názvem Speed Marathon zaměřená na dodržování rychlosti se koná dnes po celé České republice. Výjimkou…

  8 komentářů Více info
•