Nenáviděný Hoffenheim? Byla to pohádka, vzpomíná Špiláček

Ač po postupu zamířil do FSV Frankfurt a top soutěž si nezahrál, štace mu změnila život. U západních sousedů se Špiláček s rodinou usadil, založil si hráčskou agenturu, má německé občanství a před čtvrtečním špílem Evropské ligy mezi Hoffenheimem a Libercem má o čem vyprávět.

Jak na vás tenkrát v roce 2006 Hoffenheim zapůsobil?
Tehdy to byla ještě regionální liga, třetí liga vznikla až později. Přestoupil jsem z Olomouce a moc lidí to v té době nechápalo. Ale já jsem věděl, jaký mají koncept. A za dva roky jsme postoupili do bundesligy. Byl to správný krok.

Kdo za rychlými postupy stál především?
V té době to převzal trenér Ralf Rangnick, vedl mě dva roky. Ten koncept se mu povedl i v Lipsku, které zvedl taky.

Jaký na vás udělal dojem?
V mých očích nejlepší trenér. Říká se mu Profesor. Pořád jsme cvičili presink, ve druhé bundeslize jsme ho měli jeden z nejlepších. Hrál jsem také se Sebastianem Hoenessem, který teď Hoffenheim trénuje. Ralf Rangnick si ho vytáhl do Lipska. Má jeho školu. Basti vyhrál minulý rok třetí ligu s béčkem Bayernu a převzal Hoffenheim. Pan Hopp si vybral správné lidi do vedení klubu.

Dietmar Hopp, majitel klubu, softwarový inženýr, miliardář.
Je mecenáš, sportovní stránku mají na starosti jiní. Ale pod sebou tam má všechno. I bundesligový klub v házené, golfový klub. Je to skvělý člověk, který přispívá i na nemocnice. Vede to dobře.

Už v regionální lize jste poznal, že bundesliga je cíl?
Bundesliga nevím. Postup hned za dva roky asi nastavený takhle neměli, spíš to byla pohádka. Ale bylo cítit, že finanční zázemí je. Měli jsme i hodně nepřátel, teď diváckou nevraživost převzalo Lipsko. Že tam není tradice - ale já nemám žádný problém s tím, když hraje někdo bez tradice, pokud má dobrý koncept od mládeže. Oni prostě vědí, co chtějí.

Nevraživost fanoušků napříč Německem vůči Hoffenheimu byla veliká?
Ale už nenávist fanoušků převzalo Lipsko. Hoffenheim je v bundeslize dvanáctým rokem, už se etabloval. I když musím říct, že vůči Dietmaru Hoppovi ta nenávist je pořád, ačkoli to nechápu. Byly tam skandály, nenávist vůči jeho osobě začal Dortmund. Lidsky to nemůžete pochopit, on dává strašné peníze na charitu.

Jak se v Hoffenheimu, na předměstí, žilo?
No předměstí, je to vesnice. První větší město je Sinsheim, tam stojí stadion. My jsme dělali symbolický výkop základů, v mé době to ještě nestálo. Žil jsem v Zuzenhausenu čtyři roky, tam kde teď stojí moderní tréninkové centrum A-mužstva. Zázemí mají vynikající. Tím, že mám německou agenturu, byli tam minulý rok na stáži kluci z Baníku Ostrava, třeba Richard Kovárník, který zanechal dobrý dojem. A byli nadšení ze zázemí. Footbonaut (tréninkový stroj, jenž střílí míče různými rychlostmi a trajektoriemi na hráče, kteří musí míč ovládat a předávat na zvýrazněný čtverec, pozn. autora) mají jen oni a Dortmund. Je to tam fakt na špičkové úrovni.

Může pohádka Hoffenheimu skončit i titulem?
Je tam Bayern Mnichov a přes něj se asi těžko někdo dostane. Sice mají bohatého mecenáše, ale Bayern, Dortmund, Leverkusen jsou kluby s ještě většími rozpočty. Hoffenheim je pořád provinční klub, který se s nimi nedá srovnat.

Chodíte na jeho zápasy?
Celkem často. Mám tam i kamarády, bývalé spoluhráče, co teď trénují nejen áčko, ale řídí i mládež. Teď byly domluvené stáže pro trenéry Slavie a Opavy do akademie Hoffenheimu, ale kvůli covidu to padlo. Musím říct, že pořád mám v Hoffenheimu dobré vztahy.

Radek Špiláček (vlevo) s trenérem bundesligového Hoffenheimu Sebastianem Hoenessem.

Hlavně s koučem Hoenessem?
Je to bývalý spoluhráč, byl jsem tam minulý měsíc a bavili jsme se, ale on toho má spoustu. Že bychom chodili na kávu, to ne. Víc vztahů mám v akademii. Ale když se vidíme, tak se pobavíme.

Co říkáte na výkony českého reprezentanta Pavla Kadeřábka?
S Pavlem mám dobrý vztah. Pomáhal jsem mu v začátcích, co se týče administrativy. Pořád jsme v kontaktu. Chytl se. Systém 3-5-2 mu strašně vyhovuje. Ve čtyřobráncovém systému to není jeho post.

Pozice halfbeka mu sedí víc?
Přesně tak. Trenér Nagelsmann ho strašně zvedl. Za Schreudera hráli divný systém. Chtěl pořád držet balon, takový nizozemský styl fotbalu. Jak přišel Basti Hoeness, šlo to zase nahoru - presink, velmi rychle hrají dopředu. Mají to zmáknuté.

Liberec bude mít co dělat, což?
Nemyslím si, že by tam něco uhrál. Realita je taková, že Liberec nemůže, co se týče kádru a peněz, konkurovat, je to obrovský rozdíl.

Ale ve fotbale to nemusí vždycky stačit.
Samozřejmě fandím Liberci, aby něco udělal, protože český fotbal momentálně nemá dobré jméno ve světě, co si budeme nalhávat. Ale spíš bych se přikláněl k tomu, že Hoffenheim vyhraje.

V Německu jste se usadil trvale?
Jsem tady už čtrnáct let. Mám i německé občanství, chci tady zůstat, i co se týče rodiny, dětí. Usadil jsem se v Oldenburgu, kde hrál Drulák. Jsem na vesnici. Mám osobní kontakty, bývalí spoluhráči či soupeři jsou v trenérských postech nebo dělají na klubech. Třeba Jaissle je trenér osmnáctky Salcburku, Per Nilsson je ředitel mládeže Lipska. Není problém mluvit s německými kluby.

Práce fotbalového agenta vás chytla?
Baví mě to hrozně. Jak tady žiju, není problém mít stáže v bundesligových klubech. Bohužel teď je doba taková, jaká je. A pro mladé kluky z Česka je motivace i stáž v Hoffenheimu, i když některé kluby v Česku to vidí asi jinak.

Radek Špiláček

Nechtějí své talenty pouštět?
Tak.

Nejvíc zápasů jste odehrál za Olomouc. S ní nespolupracujete?
Abych řekl pravdu, tím, že pocházím z Opavy a blízko je Baník, tak spíš s nimi jsem v kontaktu. Nikdy ale neříkej nikdy. Bohužel ale kluků, kteří na to mají, aby to dávalo smysl, není moc.

Když se ohlídnete za svou hráčskou kariérou, jaká byla? V Sigmě jste zvládl 130 zápasů, byl jste spolehlivý defenzivní záložník, sedm startů jste měl v reprezentační jedenadvacítce.
Čím je člověk starší, říká si: Udělal bych něco líp. Vím, že jsem udělal chyby, tak se teď snažím hráčům poradit, aby se jim vyvarovali. Co je v dnešní době hlavní? Práce. Dát fotbalu sto procent. A ještě k tomu, co se bavím s kluby v Německu, tak první otázka zní: Je rychlý? Rychlost je zásadní. Podívejte se na práci klubů v Česku, jestli na rychlosti dělají. Já to tam zase tak nevidím. Všechno záleží na financích. Když trenéři nebudou od mládeže profesionálové, pak se fotbal v Česku neposune.