„Školáci nadále zůstávají doma a postupně ztrácejí vědomosti – to je hořká realita – při distanční výuce, která bohužel někdy ani výukou není, a budou čelit, nebo už dokonce čelí potenciálním patologickým změnám v rodinách a třídních kolektivech,“ tvrdí Ivan Langr. Za šokující a neuvěřitelný má školský náměstek libereckého primátora Ivan Langr postup státu po uzavření škol. Jak tvrdí, v Libereckém kraji školy rozhodně ohnisky nebyly, navíc od státu dosud nedostal žádná data. Informuje Seznam Zprávy.
 |
| Ivan Langr (liberec.cz) |
Proti jejich uzavření dlouhodobě bojuje. Tvrdí, že školy nejsou rizikové. Opírá se ovšem pouze o údaje, které má z libereckých škol. O srovnávací celostátní data požádal stát v den uzavření základních škol, dodnes je ovšem nemá. Považuje to za neuvěřitelné a šokující.
„Existují skutečně reálná fakta, že naše školy byly rizikovými ohnisky epidemie? V Libereckém kraji určitě ne, k datu uzavření všech škol jsme tu měli 0,25 % nakažených dětí ze všech stupňů škol, vyjma vysokých škol. A od stejného data také čekám, zda mi Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předloží konkrétní statistiku růstu počtu nakažených dětí v každém ze čtrnácti českých krajů vždy v týdenních cyklech v období od 18. září do 9. října. Výsledek je zatím tristní,“ dodal Langr.
Celý text naleznete zde
14 komentářů:
No jo, když se od poloviny září přestaly testovat bezpříznakově nakažené děti. Stačí si spočítat jejich nakažené rodiče a prarodiče. A protože trasování nefunguje, tak se to svede na to, že se nakazili v práci. To je opravdu supergeniální.
Proč se v září přestaly školy testovat? Proto aby se mohlo lhát, že jsou závažnými zdroji infekce?
Když náměstek pro školství stotisícového města řekne, že školy nebyly hlavními středisky šíření, tak to zřejmě ví bez ohledu na to, jestli se ve školách měřilo nebo ne.
Pane Týři, z kterých údajů vycházíte? Nyní jsem sledoval situaci ve Francii (58 000 nakažených denně) a USA (120 000 nakažených denně) a jako jeden z hlavních zdrojů šíření jsou zde zmiňovány školská zařízení všech stupňů. Konkrétně ve Francii se chystá obrovská stávka středoškoláků ohledně řešení pandemické situace na školách. A začalo se mluvit o střídavé výuce (ráno a odpoledne) a o distančním způsobu výuky. To jen tak pro přehled. Ono hlavním problémem jsou zdravotnické systémy všech zemí. Ty jsou naprosto zahlceny. A nikdo v západním světě nechce ukázat prstem na lidi na plicní ventilaci a mimotělním oběhu: "Ty jsi už starý a ty máš 20 let a ještě máš šanci". O to jde, o nic jiného. Školství je vůči tomuto naprosto "bezvýznamnou" (druhotnou) věcí.
Francie školy nezavírá. Jen chce udělat určitá opatření v části SŠ. Turnusová prezenční výuka je podle mne účinnější než neúčinná a bezduchá distanční výuka.
Cyril Höschl:
Z psychiatrického hlediska jsme se především zajímali o to, jaký tato situace měla dopad na duševní zdraví populace, v našem případě české populace. A abychom nemluvili jen tak do větru, snažili jsme se o tom nasbírat nějaká tvrdá data, podívat do terénu a na to, jestli se různé příznaky, jako je třeba úzkost nebo deprese, pod vlivem této situace vyskytují ve změněné míře oproti nějakému referenčnímu období. A skupina kolem doktora Winklera měla to štěstí, že před lety shodou okolností založila studii, která zjišťovala duševní zdraví obyvatelstva ne na základě statistik, které vždy podléhají různým zkreslením a chybám...
skutečně došlo k dramatickému nárůstu úzkosti a deprese. A to s největší pravděpodobností vinou vzniklé situace, vinou mediálního obrazu koronavirové pandemie, a v důsledku restriktivních opatření, jež negativní pocity, úzkosti a obavy u lidí spíše ještě posilovaly, než aby je umenšovaly, než jako následek vlastní koronavirové infekce...
Když se na to podíváme důsledně, tak vidíme, že infekce jako taková, ten koronavirus, má přímý vliv, v biologickém slova smyslu, na mozek. Může způsobit otok a různé změny, které se mohou projevit křečemi, různými záchvaty a deliriem. Ale je to nesmírně vzácné, asi tak jako je vzácná třeba herpetická encefalitida. Ale daleko přijatelnější vysvětlení je, že na naši psychiku nepřímo působí tím, že mění situaci, ve které se ocitáme, a že působí psychogenně, nikoliv biologicky...
„Víte, proč koronavirus nejezdí na trase Praha – Ostrava po železnici? Protože to nechce riskovat.“ ... Loni na silnicích zemřelo přes 500 lidí. To, co se teď děje s touto infekcí, ano dobře, je to nakažlivá choroba, ale to herpes taky, připomíná stav, který by nastal, kdyby si politici řekli: „To je strašný, každý rok u nás zahyne 500–600 lidí na silnicích, tak bychom se měli podívat, kdo tyto nehody způsobuje.“ A zjistili by, že nejčastěji mladiství řidiči kolem 20 až 25 let. A tak by řekli: „Tak jim zakážeme jezdit. Ale když jim zakážeme jezdit, kdo nám zůstane? Staří, ale ti už nedávají pozor, často u nich začíná demence, poruchy pozornosti a paměti. Tak těm to radši také nedovolíme, protože jsou také nebezpeční... A tak by se zakázalo jezdit, celá doprava by se zastavila, takže by se zastavila ekonomika, hospodářství by šlo dolů. Propouštělo by se, protože zboží by nebylo možné vozit, když by nikdo nesměl jezdit po silnici...
Čili některá mediální sdělení jsou formulována tak, že zvyšují naše nadhodnocování, a jiná naopak vedou k otupění, ke znecitlivění vůči agregovaným datům... Kdo někdy vyřezával po autonehodě mrtvé dítě z plechu, nebude toto číslo nikdy podhodnocovat, zatímco my, v rámci své ochrany duševního zdraví, to vlastně ani moc nechceme vědět. Čili první věc je otupění, další věc pak anonymizace, kdy nesmíte znát konkrétní případy, protože to vás pak dojímá. A třetí faktor, který vede ke zkreslení, je vzdálenost. Když se totéž, co se stane v naší, nebo v sousední vesnici, stane ve vesnici někde v subsaharské Africe, tak to tady nikoho nezajímá. Kdybychom si toto utrpení nezvětšovali, a přenesli se do dané situace, jak to činí třeba Lékaři bez hranic, nebo charitativní pracovníci různých svépomocných a pomocných organizací, získali bychom v plné síle příslušnou emoci, jako kdyby se to dělo tady. Ale takových lidí je jenom pár, a tato zkušenost je nepřenosná. My jsme chránění tím, že co je daleko, nás vlastně nezajímá...
https://www.kupredudominulosti.cz/hoschl-cyril-1d-restrikce-kvuli-koronaviru-jsou-podobne-jako-by-politici-proto-ze-lide-umiraji-na-silnicich-jim-zakazali-jezdit-auty/
Pane Týři, mám dotaz, kolik hodin online výuky např. v aplikaci Teams máte odučeno? Já už docela dost na to, abych mohla konstatovat, že ono to jde, když se chce. Od čtvrté třídy nahoru úplně v pohodě.
Takže, ano, první dva ročníky jsou skutečně problém, tyto děti zkusme do škol pustit co nejdříve, ale proč by se mělo kvaltovat s deváťáky? Kvůli přijímačkám, o kterých ještě ani nevíme, zda budou?
No a pokud to na některých školách učitelé nezvládají, tak to řešme a přinuťme je, ať na sobě zapracují, ale necpěme kvůli desítkám či i stovkám neschopných do toho šíleného frmolu ve školách, který je obrovským semeništěm nákazy, všechny.
Ano, budeme mít řadu žáků, kteří to nezvládnou, ale upřímně, nejsou to náhodou titíž žáci, kteří to nezvládají ani za normálního chodu, a nejsou mezi nimi hlavně žáci, kteří mají tak obrovské absence, že jejich "docházka" do školy je jen Potěmkinovou vesnicí?
Paní Adamová - správně. Jenže , jak vyvíjíme my učitelé tlak na ty, kteří toto mohou rozhodnout? Stále jen čekáme, kdo nám co dovolí...
Nebo mě poučte, existuje platforma, kde se někdo nahoře zajímá a učitelé tam píší?
Jo, jo, čš....ale to je jak hospodě, si to tady řekneme a co dál?
Pane Komárku nechci tím samozřejmě dehonestovat toto prostředí, doufám, že se nade mnou slitujete:-)
existuje platforma, kde se někdo nahoře zajímá
Považuji za zřejmé, že žádný "někdo nahoře", který by se o názory učitelů zajímal, NEEXISTUJE. Kdyby existoval, byla by brnkačka použít k tomu například existující a solidně fungující portál RVP.CZ. A kdyby se "někdo nahoře" zajímal, stačilo by tento (nyní pouze fiktivní) kanál propagovat.
kolik hodin online výuky např. v aplikaci Teams máte odučeno? Já už docela dost na to, abych mohla konstatovat, že ono to jde, když se chce. Od čtvrté třídy nahoru úplně v pohodě.
Opravdu "v pohodě"? V čí a jaké "pohodě"? V "pohodě" lidí, kteří by se s klidem dali "očipovat" nebo oroubíkovat a budou všem ostatním, kteří se dovolávají zdravého rozumu a svých základních práv, arogantně tvrdit, že s tím čipem nebo roubíkem lze být "v pohodě"?
Pane Týři nezlobte se na mne, ale ve svém posledním komentáři pletete koše s baňama.
Fakt nevím, kdo je tady na štíru se zdravým rozumem, ale domnívám se, že lidi, kteří se snaží vidět situaci reálně, to narozdíl od těch, kteří křičí cosi o lidkých právech, nejsou.
kolik hodin online výuky např. v aplikaci Teams máte odučeno? Já už docela dost na to, abych mohla konstatovat, že ono to jde, když se chce. Od čtvrté třídy nahoru úplně v pohodě... Napsala Eva Adamová.
Žijte si ve svých bludech a plácejte v České škole hlouposti, paní Adamová. Všichni soudní lidé, nyní nově už i ministr školství a ČŠI vědí, že v reálné vzdělávací pohodě to distanční v vzdělávání z mnoha zásadních/principálních hledisek není a nemůže být.
Váš "reálný distanční (anti)socialismus" je mi k smíchu. Bavím se tím, co říkáte vcelku dobře a i jinak jsem v pohodě. :)))
Cyril Hoschl
https://www.kupredudominulosti.cz/hoschl-cyril-1d-restrikce-kvuli-koronaviru-jsou-podobne-jako-by-politici-proto-ze-lide-umiraji-na-silnicich-jim-zakazali-jezdit-auty/
Prof. H. je problematický člověk, V tomto případě to dkládá už tím, že vystupuje na webu Kupředu do minulosti.
Stačí se malinko zamyslet: Nikoho nenapadá zakazovat ježdění auty, ale silniční provoz je silně omezen celou řadou pravidel, která s e mnohdy tvrdě prosazují - čili jde o restrikce a další restrikce jiatě časem přijdou.
DÁ MINISTR PLAGA ŽÁKŮM, RODIČŮM, ZAMĚSTNAVATELŮM A NÁM VŠEM SLEVU ZPRNĚNÉ VZDĚLÁVÁNÍ?
V ůnoru 1990 jsme si po deseti letech úporného setření koupili nové auto Škoda Favorit. Auto bylo v pořádku až na to, že mělo tenký nástřik vrchní barvy, takže někde dokonce prosvítala podkladová barva. Bylo to prý tím, že po Havlově amnestii odešli ze Škodovky vězňové, kteří tam pracovali, byl tam nedostatek pracovních sil a utrpěla tím kvalita a kontrola výroby. Závadu jsem tehdy reklamoval a dostali jsme slevu z kupní ceny...
Ministr Plaga na letos na poškodil školní vzdělávání tím, že přistoupil na úplné zavření škol, aniž by zajistil alespoň školní docházku malých dětí a vybavenost žáků a učitelů pro povinné distanční vzdělávání, i když se mohl a měl alespoň pokusit o to, co je běžné například v Německu, Francii, Velké Británii, USA atd. atd. (v naprosté většině "normálních" zemí). Vede to zcela nepochybně nejen ke zmenšení úrovně vzdělávání v Česku, ale i ke zhoršování sociální nerovnosti.
Pokud tenhle nepořádek ve vládě a MŠMT ČR budou občané ČR reklamovat například u soudu nebo při volbách, bude jim za tento kolaps kvality práce vlády a MŠMT ČR dáno náležité vyrovnání?
Viz např.
DISTANČNĚ VZDĚLÁVACÍ ROBOT NA KONCI ŠKOLSKÉHO TUNELU aneb SMÍ MŠMT ČR NAHRADIT ŠKOLNÍ VÝUKU ZALOŽENOU NA POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZCE TZV. DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍM?
http://www.ceskaskola.cz/2020/03/robert-plaga-zvladnout-to-muzeme-jen.html
http://www.ceskaskola.cz/2020/11/plan-otevreni-skol-stale-chybi-zaci.html
Okomentovat