Orientační nabídka


Sociální sítě

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram
  • Hledat
Cesta: Titulní stránka > Úřad
 

Herta Lindnerová 100 let

V centru města máme krásný park, nesoucí jméno Herty Lindnerové. Dne 3. listopadu to bude přesně sto let, kdy se v Bohosudově tato statečná dívka narodila.
Herta
 

 
 

Herta Lindnerová se narodila dne 3. listopadu roku 1920 v Bohosudově do smíšeného manželství. Otec Heinrich byl německé národnosti, matka Anežka české. Vyrůstala v době, kdy se většina německých starousedlíků v pohraničí hlásila k Henleinově SdP (Sudetoněmecká strana, začleněná roku 1938 do NSDAP), podporované hitlerovským Německem. Našlo se zde však i mnoho Němců, kteří zastávali protinacistické názory. Mezi ně patřil i Heinrich Lindner, horník a aktivní člen komunistické strany. Herta byla již od dětství ovlivněna jeho politickým smýšlením.

V devíti letech ji rodiče přihlásili do socialistické mládežnické organizace s názvem „Falken“ (Sokolové). V 17 letech se podílela na vedení bohosudovské pobočky Německého svazu mládeže, který úzce spolupracoval s Komunistickým svazem mládeže. Obě organizace pořádaly pro své členy turistické pochody, taneční večery, sportovní akce. Hlavní ideovou náplní svazů bylo šíření protihitlerovských myšlenek, snaha o porozumění mezi Čechy a Němci.

Po přijetí Mnichovské dohody roku 1938, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu, se zde české obyvatelstvo stalo národnostní menšinou, která neměla žádná práva. Vše české bylo zakázané. Začalo také hromadné pronásledování a zatýkání antifašistů, ať už českých či německých. Henleinovci udávali a gestapo chodilo najisto... zatčeny byly tisíce lidí. Jednalo se v prvé řadě o sociální demokraty a komunisty, tedy členy již zakázaných politických stran. Ti nejodvážnější z nich v boji proti nacismu pokračovali a i v době teroru organizovali odbojovou činnost.

Hertu, která pracovala jako prodavačka v Drážďanech, zapojil do odboje její otec. Podílela se na přípravě a distribuci letáků, vybírala peníze na podporu rodin zatčených kolegů, působila jako „spojka“ mezi Drážďany a odbojovou skupinou vedenou bývalým starostou Ústí nad Labem Leopoldem Pölzlem. V roce 1940 spoluzakládá se svými přáteli horolezecký spolek s názvem „Lindenbrüder“ (Lipoví bratři). A stává se jeho vůdčí osobností. Parta mladých „horolezců“ do hor opravdu jezdila, a to hlavně proto, aby tam ve skalách budovala, doplňovala a vybírala tzv. mrtvé schránky, úkryty na vzkazy a ilegální materiály. K Lipovým bratrům patřilo 29 mladých lidí z Teplicka, Mostecka a Ústecka. Od roku 1941 prodává Herta Lindnerová v lahůdkářství Franze Sedlaka v Teplicích-Trnovanech, odkud jezdí domů, k rodičům do Bohosudova.

Večer 26. listopadu 1941 vpadlo k Lindnerům liberecké gestapo a odváží Hertu i jejího otce. Zatčeni byli postupně i všichni ostatní ze skupiny Lindenbrüder.

Výslechy probíhaly v Teplicích a v Mostě. Více než 3 měsíce. Byli mladí antifašisté biti a mučeni? S největší pravděpodobností ano. Dne 12. března 1942 byla Herta a s ní čtyři její spolubojovníci, převezeni do berlínské věznice pro politické vězně Plötzensee. Při soudním procesu, který se konal 23. listopadu 1942 u berlínského lidového soudu, byli obžalováni z velezrady ve prospěch nepřátel nacistické Říše, z organizování komunistické propagandy, z přípravy a distribuce letáků, z vybírání finančních prostředků pro ilegální stranickou organizaci a podporu osob pronásledovaných nacistickým režimem. Rozsudek zněl: trest smrti. Dne 29. března 1942 vedou Hertu na popraviště, naposledy se tam setká se svými přáteli. Společně čekají na popravčí četu, která ukončí jejich životy.

Nacisté zastrašovali lidi čtením seznamů jmen všech zastřelených, tento den z rozhlasu zaznělo: pro přípravu velezrady a vlastizrádného nadržování nepříteli ke smrti byli Franz Müller, 20letý, ze Želének, Herta Lindnerová, 22letá, z Bohosudova, Zdeněk Šafránek, 22letý, z Teplic-Šanova, Ernst Patz, 39letý, z Ústí-Předlic a Adolf Dvořák, 33letý, z Ervěnic, dnes popraveni.

Herta napsala před popravou svému tatínkovi, který byl také v Plötzensee uvězněn, dopis na rozloučenou, píše v něm: „Můj milý, dobrý tatínku! Právě nastala hodina, kdy jsem s Tebou opět pod jednou střechou a kdy již mám jistotu, co se s námi stane. Ráda bych s tebou ještě mluvila, ale myslím, že je to takto lepší. Pro nás oba by to bylo velmi těžké. Buď prosím statečný a smiř se s nevyhnutelným, tak jako jsem to udělala já. Ráda bych Tě ještě jednou objala a poděkovala Ti za všechnu námahu a lásku. Tak jako jsme společně kráčeli životem, půjdeme spolu i na smrt. Pro Tebe ještě existuje naděje. Pokud Tě propustí, budeš jistě dál milovat a ctít naši dobrou maminku jako doposud. Napsala jsem jí na rozloučenou, má mě, pokud to bude možné, vzít domů, abych aspoň po smrti byla u ní. Vroucně si přeji, abys byl aspoň Ty omilostněn. Srdečně Tě objímám a líbám, Tvá dcera Herta“. Heinrich Lindner se milosti nedočkal, byl popraven o 14 dní později, 12. dubna 1942.

Velkou statečnost, odvahu a sílu mladých odbojářů dokazují slova z letáků, které roznášeli:

„Každý chce konec války, ale aby se to urychlilo, musí také každý pomáhat. Nečekejte, až se Hitlerův fašismus zhroutí, ale zasazujete mu na každém kroku, každou hodinu rány, aby se jeho konec, a tím i naše osvobození, co nejrychleji přiblížil. Neptej se, co je nového, ale ptej se sám sebe, co jsi udělal pro to, aby byl Hitler zničen“.

 


Lenka Navrátilová


Zdroj: wikipedia, step21 - WeisseFlecken, web KSM


Fotku věnoval p. Lukáš Kreis (Herta třetí zprava, dědeček p. Kreise, František Puchmelter druhý zleva).

Herta



 
Editor: Kateřina Osvaldová
Vytvořeno / změněno: 3.11.2020 / 3.11.2020
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Městský úřad
 

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém