Divadelník vodí zájemce na karlovarský hřbitov plný slavných jmen

  14:02
Karlovarský divadelník Viktor Braunreiter pořádá komentované prohlídky města, letos poprvé ale pozval lázeňské hosty i na drahovický hřbitov. Ten je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky a odpočívají tu slavné karlovarské rodiny.

Viktor Braunreiter pořádá komentované prohlídky včetně hřbitova, kde leží i patron milenců A. F. U. Lützow. | foto: Lucie Protivanská, MF DNES

Největší novogotická hrobka na drahovickém hřbitově patří rodině Becherů a sousedí s hrobkou neméně proslulé rodiny Mattoni. Pohřbena je tu i rodina Julia a Karla Puppa, ale výjimečných osobností, i když ne tak známých, tu spočinulo mnohem víc. 

Divadelník Viktor Braunreiter je zájemcům poprvé představil v létě. Nastudoval kvůli tomu desítky knih a historických pramenů, aby mohl příběhy lidí, kteří tvořili historii Karlových Varů, vyprávět. 

„Já sám chodím nejraději k hrobce barona Augusta Freidricha Ulricha Lützowa. A kdo se chystá na první rande a chce, aby mu to vyšlo, měl by sem přijít taky,“ říká Braunreiter.

Baron Lützow si přijel do Karlových Varů v roce 1845 ve svých padesáti letech léčit žlučník nebo dnu, to se dodnes přesně neví, po druhé návštěvě už však z města neodjel. Do Karlových Varů zamiloval natolik, že tu zřídil chudobinec a mimo jiné městu daroval i mnoho zvířecích soch včetně slavného kamzíka. 

„Dožil sám a bez rodiny, o to víc ale pomáhal,“ začíná Viktor Braunreiter vyprávět příběh jako z pohádky.

Na konci devatenáctého století lázeňské hosty u vřídel obsluhovaly pohledné mladé dívky a jednu z nich nařkli, že má pletky s hosty. To bylo nepřípustné a dívku chtěli potrestat.

„Jenže baron Lützow zjistil, že Hedwiga, tak se jmenovala, miluje chudého kostelníkovic syna a že je to jen bohapustá lež. Tak jí dal věno, zaplatil svatbu a zařídil krámek u kostela. Traduje se, že chudým dívkám jako byla Hedwiga, vypravil pak ještě mnoho velkých svateb,“ usmívá se Braunreiter cestou k další slavné hrobce. 

Jednu z těch nejkrásnějších má Eduard Knoll. „Myslím, že to byl nejlepší starosta, jakého kdy Vary měly,“ tvrdí herec a dokládá to jednoduchými počty. Při jeho poslední volbě v roce 1889 pro něj hlasovalo 34 z 35 zastupitelů, bohužel si v úřadu dlouho nepobyl. 

O rok později přišla povodeň, která se Knollovi stala osudnou. Jako dobrovolný hasič pomáhal zachraňovat lidi, a když viděl, jak je voda strhává neúprosně s sebou, ranila ho z toho mrtvice. Už se nedozvěděl, že všichni ve zdraví přežili, a jedinou obětí velké vody tak byl on sám.