Tady vrcholil v neděli druhý týden Vuelty.
Na kopci, o němž někdejší italský šampion Marzio Bruseghin v 90. letech minulého století pronesl: „Jaký smysl má jezdit na kole do hor i tam, kde by bylo rychlejší jít pěšky?“
Pocit zmaru, když se tu drápete nahoru, přetrvává dodnes. Po nedělní královské etapě jej Will Barta z týmu CCC vyjádřil slovy: „Když jsem si myslel, že už jsme konečně na nejprudší pasáži, bylo stoupání nejednou ještě prudší.“
Drama na Angliru. Slaví Carthy, Carapaz předehnal Rogliče a jde do červené |
Ani tentokrát Angliru nezklamalo. Nabídlo úchvatnou podívanou.
Na jejím konci Primož Roglič předal červený dres lídra závodu Richardu Carapazovi a Hugh Carthy dosáhl etapovým vítězstvím na největší triumf své dosvadní kariéry.
Jonathan Vaughters, šéf jeho týmu Education First, poté samým nadšením opět nenacházel ta správná slova, stejně jako když na Tour vyhrál etapu jiný jeho jezdec Daniel Martinez. Proto Vaughters na Twitter sepsal následující obsáhlý vzkaz, vyjadřující jeho aktuální pocity:
„Tyghgyfhjbhjkokhgswefshjopokkvbxcddghkl jfhdhjjhklok Uffff gcdsshikkjjhjvhdhjlkhjhxchjfhv!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!’bnbvgfjchnjkghnb!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!’nnb bgdgkfdhinvhfhjjvghjjk kkkkjvffdukkj!!!!’!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“
Přesto by bylo nezasloužené, abychom nedělní Angliru shrnuli pouze do této změti písmen, vykřičníků a citoslovce Uffff.
Zaslouží si mnohem delší reportáž.
Co vše se tedy v závěru 12. etapy Vuelty a v jejím zákulisí odehrálo?
Z vesnice hrdé na horníky
Pomocník (a kdysi šampion) Chris Froome si už před nedělním startem uleví: „Angliru je nemilosrdné. Barbarské stoupání.“
Galerie vítězůetap Vuelty na Angliru 1999 José María Jiménez |
Nenapadne ho v tu chvíli, že tentokrát bude on tím posledním z týmu, kdo zůstane svému lídrovi Richardu Carapazovi k ruce.
Ineos jede Vueltu už jen v šesti, pryč jsou Michal Golas a Brandon Rivera, navíc z formy je Ivan Sosa, a tak se Carapaz spoléhá především na dalšího muže z Latinské Ameriky, kostarického vrchaře Andreye Amadora. Jenže milý Amador už toho má taky dost, vydrží jen do půlky předposledního kopce dne, kterým je Alto del Cordal. Z celého Ineosu najednou s Carapazem zůstává jen Froome a razí mu cestu, než se i on procedí hlavním polem.
Nebezpečný sjezd z Cordalu je suchý. Ještě že tak. Snad žádný jiný sjezd na kláních Grand Tour totiž nezpůsobil v minulosti tolik potíží a pádů. Za mizerného počasí se mění v kluziště, což mohl v roce 1999 potvrdit výborný sjezdař Abraham Olano, který si tu zlomil žebro, a před třemi lety i David De La Cruz, když s pohmožděným ramenem po pádu vzdal.
Šest jezdců Jumba tu neustále obklopuje a hlídá červeného Rogliče. Týmová síla Jumba je znovu ohromující. Víc jich už ani být nemůže, vždyť Tom Dumoulin v týdnu ze závodu odstoupil.
Už jsou v obci La Vega Riosa, základně k výstupu na Angliru. Žije zde 372 duší, je skryta v srdci asturijského pohoří Sierra del Áramo. Je také vesnicí hrdou na své horníky, kteří kdysi v čase španělské občanské války používali dynamit, určený do dolů, i na likvidaci Frankových fašistů.
Prohlídka starých dolů v nitru divokých skal zde bývala největší atrakcí. Pak ji zastínila atrakce cyklistická v podobě cesty, která vlastně nikam nevede a končí v horách na místě, kde nejsou žádné domy, pouze vítr, skály a obří kameny, z nichž pasáci hlídají své kozy, ovce či krávy.
Stoupání na Angliru. Dvanáct kilometrů a 400 metrů bolesti.
#LaVuelta20
⬆️L' Angliru
12 km to go. https://t.co/3nICGjjaVH
Rogliče sem navádí kvarteto domestiků Robert Gesink, Jonas Vingegaard, Sepp Kuss, George Bennett. Když zbývá do cíle devět kilometrů, pohromadě jede 22 cyklistů. Mezi nimi Jan Hirt, jenž se v průběhu Vuelty v kopcích postupně rozjíždí.
Teprve 8,8 kilometru před cílem Hirt ztrácí kontakt. Vzápětí jako korálky odpadávají mnohá velká jména: bojovný Mikel Nieve, puntíkatý Guillaume Martin, čtyřicetiletý nezmar Alejandro Valverde, dosavadní příjemné překvapení Felix Grossschartner.
Po 15procentní rampě jich je najednou v čele pouze deset.
Přitom to vše byla zatím ta výrazně snesitelnější část Angliru, kdy se cesta vinula mezi stromy, kolem horských luk.
Tam, kde se čas zastaví
Až po krátké falešné rovince nastává opravdové utrpení. Při minulé návštěvě Vuelty, v sezoně 2017, tu fanoušci nastříkali na úzkou silničku nápis: „Peklo začíná tady.“
Letos sem žádné fanoušky kvůli proticovidovým opatřením nepustili, vytratily se scény, kde se cyklisté mezi nimi prodírali úzkou uličkou a kdy fanoušci ty vrávorající tu a tam mimo záběry televizních kamer potlačili za sedlo.
Vuelta 2020Speciální příloha iDNES.cz |
Vjíždějí do mnohem těžší a záludnější poloviny stoupání, s průměrným sklonem 13,1 procenta, ale především s neustálými změnami rytmu a s rampami až 23,5 procenta.
Právě o nich dvojnásobný šampion Vuelty Pedro Delgado vyprávěl: „Byly na Angliru chvíle, kde jsem si myslel, že se čas zastavil. Snažíte se šlapat jak šílený, ale přitom máte pocit, že se nepohybujete. Je to jako sen, ve kterém pořád běžíte a nikam se nedostanete.“
Trable má už i Wout Poels z Bahrainu-McLaren, devátý v celkovém pořadí, propadá se sítem. Naopak velké dánské překvapení Vingegaard v dresu Jumba dokončí své pomocnické úkoly na špici, má odpracováno a vyvěsí nohy.
Carapaz jede chvíli na konci skupinky, ale ne, nemyslete si, není vyřízený.
Enric Mas z Movistaru se pokouší ostatním odskočit, už nestačí ani Michael Woods, zbývá jich sedm. Trápí se Daniel Martin, třetí celkově.
-2 km | Etapa 12 - Stage 12 | #LaVuelta20
Sigue @EnricMasNicolau con unos metros sobre el grupo del líder
Some seconds for Mas, with the leader's team just behind
https://t.co/zqaO4Bw62K https://t.co/1AYY0ZdG3e
Čtyři kilometry je dělí od cíle, když zatáčky Los Picones (20 procent) a Cobayos (21,5) přivádějí jezdce na 23,5procentní Cueňa Les Cabres, v překladu Kozí stezku.
Taková je hra, kterou s nimi Angliru hraje, to nejtěžší přichází až před koncem. Tady je souboj s gravitací nejtužší. Tady se v minulosti mnozí jezdci s rozostřeným pohledem potáceli cik cak napříč cestou a spojky doprovodných motocyklů hořely. Tady při průtrží mračen v roce 2002 silnice natolik podkluzovala, že desítky cyklistů radši sesedly z kola.
V roce 2008 se právě na Cueňa Les Cabres španělský mladík Alberto Contador svojí typickou akcelerací zbavil posledního souputníka Joaquima Rodrígueze a dokonce i Johan Bruyneel, Contadorův týmový šéf, poté uznale pronesl: „To byl ještě silnější útok, než jaké předváděl Lance Armstrong.“
Je Roglič letos nejlepším cyklistou světa? Nejprve potřebuje titul z Vuelty |
Na Vueltě 2011 tu britští cyklisté Bradley Wiggins a Chris Froome doplatili na své převody, nevhodné pro brutální rampy. Naopak Joxean Fernandéz, šéfmechanik týmu Geox, pro svého svěřence Juana Josého Coba chytře zvolil převod 34x32 a Španěl ujížděl vstříc životnímu vítězství. Získal červený dres a ovládl celou Vueltu, aby o titul později kvůli dopingovým prohřeškům zase přišel.
V roce 2013 pro změnu americký veterán Chris Horner odolal sérii útoků Vincenza Nibaliho, na vražedných 23 procentech poprvé sám atakoval, vzápětí to zkusil podruhé a najednou to byl sicilský Žralok, kdo se zlomil a odpadl.
A letos tu pro změnu trpí Primož Roglič, muž v červeném trikotu.
Krajina se otevírá do země nikoho, s občasnými kousky zeleně a mořem skal. Za dobrého počasí spatříte na sever Oviedo a ještě dál Atlantik. Jak říkal trojnásobný vítěz Vuelty Tony Rominger: „Drápat se na Angliru je jako dívat se z okna letadla.“
Ovšem takové myšlenky rozhodně Roglič nemá. Má dost starostí sám se sebou. Carapaz na něj útočí, takřka všichni jsou na hraně, v popředí bojují na další 20procentní pasáži Carthy, Mas, Carapaz a Rus Alexandr Vlasov, za nimi se poslední zbylý pomocník Sepp Kuss snaží táhnout Rogliče.
Otevírání nové kapitoly
Když zbývá posledních 1200 metrů, zavelí si k útoku Hugh Carthy, šestadvacetiletý chlap z Lancashire, kterému Angliru a Asturie připomínají jeho počátky v profipelotonu, kdy v sezoně 2015 jezdil za španělský druhodivizní tým Caja Rural.
Před pár dny Jonathan Vaughters jemně zkritizoval své jezdce za příliš časné útoky. Ten Carthyho však má timing dokonalý.
V nižších pasážích Angliru využíval tento 193 centimetrů vysoký a 69 kil vážící vrchař tempa Rogličovy armády a vyvážel se za ní. Teď se zbavuje všech soupeřů. Za ním s odstupem uhánějí Vlasov a Mas, pak Carapaz.
„Carthy si jel pro etapu a já si pokračoval svým tempem, abych se nezahltil. Vyneslo mi to červený dres,“ poví po etapě Ekvádorec.
FOTO DEL DÍA | PIC OF THE DAY
Powered by @fenieenergia
#LaVuelta20
@charlylopezph https://t.co/cnclTS25xb
Roglič už zahlcený je. Carapaz mu ujíždí.
Kuss má stále sil dost a otáčí se po Rogličovi, vleče ho za sebou do cíle.
„Je mi líto Seppa, mohl tu etapu vyhrát,“ přizná později Slovinec. „Musím mu moc poděkovat za podporu na posledních kilometrech. Bez něj bych ztratil mnohem víc času.“
Loni dali Kussovi v týmu Jumbo ve třetím týdnu Vuelty volnost, když už Roglič kontroloval vedení v závodě a měl více než dvě minuty náskoku. Kuss pak vyhrál z úniku 15. etapu.
Letos nejspíš volnost nedostane.
„To je život. Sepp ví, že to tak musí být, nemá s tím problém,“ ujistil Grischa Niermann, sportovní ředitel Jumba. „Primož je náš lídr a my s ním chceme vyhrát Vueltu. Tak je to dané.“
Vše ostatní je hra na kdyby. Takovou hraje na Twitteru i bývalý vítěz Chris Horner, když píše: „Kuss by měl na vrcholu Angliru červený dres, kdyby se v předchozích dnech a dnes nemusel podřídit taktice Jumba.“
Po 1266 vertikálních metrech stoupání na Angliru utrpění končí. Dan Martin šlape s pusou doširoka otevřenou. Enric Mas má zaťaté zuby, Hugh Carthy vyplazuje jazyk.
¡Hasta el límite! / Hard as nails
Gran triunfo de Hugh Carthy @EFprocycling
: @PhotoGomezSport
#LaVuelta20 https://t.co/4X5IOLPAD6
On je vítězem dne. Za cílem se vyčerpaně opře o řidítka, dlouze vydechuje, masér přes něj přehodí bundu. Teď by měl Carthy možná pronést něco euforického, ale řekne jen: „Máš všechny mé věci?“
Osmý nejrychlejšíCarthyho výkon na Angliru K vyjetí 12,4 kilometru na vrchol Angliru potřeboval Hugh Carthy v neděli 43:39 minuty, což byl osmý nejrychlejší čas v historii tohoto stoupání za Herasem (2000), Hornerem (2013), Contadorem (2008), Tonkovem (2000), Laisekou (2000), Valverdem (2013) a Nibalim (2013). Pro porovnání Roberto Heras vyjel v roce 2000 nahoru za 41:55 minuty průměrnou rychlostí 18 km/h. |
V roce 2014 ovládl menší etapový závod Kolem Koreje a o dva roky později Kolem Asturie. Loni mu patřila horská etapa Kolem Švýcarska. Ale při šesti předchozích startech na Grand Tour dojel v etapách nejlépe na 4. místě v 15. dějství loňského Gira.
„Vyhrát jakýkoliv profesionální závod je sen, ovšem vyhrát ho na Grand Tour a navíc na mytickém stoupání jako Angliru, to je nová kapitola v mé kariéře,“ svěřuje se na tiskové konferenci v plynné španělštině. „Přišel čas, abych v cyklistice postoupil na vyšší stupeň. Věřil jsem, že se tak stane, ale dnešní výsledek pomůže i mým kolegům, aby oni uvěřili ve mě.“
Původně měl na Vueltě pomáhat parťákům Woodsovi a Martínezovi. Ti však hned v první etapě po pádu vypadli z popředí pořadí, Martínez dokonce vzdal. Teď naopak Woods jede na Carthyho.
Britská cyklistika zároveň prochází nečekaně radostnou omlazovací kúrou. Po senzačním vítězství Tao Geoghegana Harta na Giru se o rok starší Carthy, také původně domestik, tlačí ze 3. místa na pódium Vuelty.
„Věřím, že na něm v Madridu stát bude,“ říká pro Eurosport Bradley Wiggins. „Časovka je sice u Hugha problém, ale jsem přesvědčen, že bude silný ve třetím týdnu, zatímco někteří soupeři už být nemusí.“
Také Roglič je odhodlán být navzdory nedělní krizi ve třetím týdnu silný. „Neměl jsem dnes nejlepší den, ale nemohu být nespokojen s výsledkem. Pořád jsem celkově v dobré pozici,“ povídá.
Odkráčí si pro zelený dres lídra bodovací soutěže, který na jiných závodech náleží sprinterům, a dokonce zavtipkuje: „Pro sprintera bylo Angliru příliš tvrdé.“
Jeho šéf Niermann pro změnu zcela vážně vážně říká: „Ukázali jsme, že jsme nejsilnějším týmem Vuelty. Ztratili jsme teď červený dres, ale rozhodně ne celou Vueltu.“
Richie rides back into the red jersey. He now holds a 10-second advantage over Roglic at the top of the #LaVuelta20 GC. https://t.co/r0GLAZS3zp
Roglič ztratil na Carapaze na Angliru 10 sekund a totožná je i jeho ztráta v celkové klasifikaci. Ekvádorce doposud jasně porazil v každé časovce, ve které se kdy utkali. Zákonitě myslí na zvrat.
Ale všichni cyklisté, kteří sjíždějí z Angliru pod kopec k týmovým autobusům, myslí především na pondělní volný den.
Potřebují ho jak sůl.
Ačkoliv, Guillaume Martin, jenž strávil více kilometrů této Vuelty v únicích než v pelotonu, se možná i při pondělní krátké tréninkové vyjížďce týmu Cofidis pokusí ujet svým kolegům.
Aby nevyšel ze cviku...
