10°C
Leopolda Hilsnera před 120 lety odsoudili k smrti: Český antisemitismus se snažil brzdit T.G. Masaryk
Vražda mladé švadlenky Anežky Hrůzové v Polné vyvolala obrovskou vlnu antisemitismu. Procesy nesoucí se v duchu protižidovské nálady jsou dnes známé pod pojmem hilsneriáda. Kauza se jmenuje podle Leopolda Hilsnera, židovského mladíka, kterého soud pod nátlakem veřejnosti pochybně uznal vinným z vraždy Hrůzové. Od procesu v říjnu uběhlo už 120 let.
Šlo o kauzu, která v našich dějinách nemá obdoby. Prakticky celou společností prostoupil antisemitismus, lidé žádali krev za krev. Anežka Hrůzová podle veřejnosti zemřela kvůli tajemnému židovskému rituálu. Z dnešního pohledu směšné obvinění ovšem skončilo vykonstruovaným soudem s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem.
Ten byl za vraždu mladé křesťanky odsouzen k trestu smrti, po zásazích císařů Františka Josefa I. a Karla I. si ale „jen“ odseděl 18 let. Za obviněného se v době procesů postavil i pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Vrah si na Anežku Hrůzovou počíhal 29. března 1899 v lese Březina kousek od Polné, kde pracovala. Nejprve jí omráčil údery do hlavy a pak ji podřízl. Právě kvůli tomu se mezi lidmi zřejmě začalo šířit, že muselo jít o součást židovského rituálu. Tělo Hrůzové našly děti 1. dubna, četníci se poté vydali rovnou za Hilsnerem.
V Polné neměl příliš dobrou pověst a platit za flákače. Na jedněch jeho kalhotách našli četníci stopy, které považovali za zaschlou krev. Podle Hilsnera šlo ovšem o stopy po práci v cihelně. Strážmistra ale nepřesvědčil, a tak ho zatkl. Jak popisuje server Aktuálně.cz, lidé Hilsnera v želízkách viděli a udělali si jasný závěr.
Hilsner se pod nátlakem k vraždě přiznal, ovšem přiznání později odvolal. Kutnohorský soud mu pak v září udělil podle přání široké veřejnosti trest smrti. Kauza nehýbala pouze Polnou, antisemitismus, který vražda vyvolala, zasáhl celou českou zemi.
Proti rozhodnutí soudu ale vystoupil profesor Tomáš Garrigue Masaryk. V očích veřejnosti se stal nenáviděným člověkem, jen těžko si kdo tehdy dokázal představit, že se jednou stane prezidentem samostatného Československa a bude se mu říkat tatíček Masaryk.
Až teprve po jeho intervenci kasační soud ve Vídni zrušil rozsudek a případ vrátil k novému projednání. Kauzu začal v říjnu roku 1900 řešit písecký soud, který ovšem k Hilsnerovu obvinění přidal vinu za dva roky starou vraždu další mladé dívky. Stejně jako v případě Anežky Hrůzové šlo jen o nepřímé důkazy a velmi nevěrohodná svědectví. Soudu to nicméně stačilo a v listopadu Hilsnera opět odsoudil k trestu smrti.
I tentokrát se na odsouzeného žida usmálo štěstí a trestu smrti se vyhnul. Na základě milosti udělené císařem Františkem Josefem I. byl jeho trest nejprve zmírněn na doživotí, po 18 letech ve vězení byl díky milosti císaře Karla I. z vězení propuštěn úplně. Leopold Hilsner zemřel 9. ledna 1928 ve Vídni.
Navzdory tomu, že od hilsneriády uplynulo už 120 let, pro řadu lidí to stále není uzavřené, někteří dokonce žádají obnovu procesu, který byl podle nich nespravedlivý. Českobudějovické státní zastupitelství nicméně letos v srpnu pro obnovu procesu neshledalo důvod.
Témata:
Související
Asi to udělal Hilsnerův bratr. Tenhle ho trochu kryl, proto ten zmatek.