Lukáš Patera: "Do světového rekordu mi chybí 13 kg."

Letošní strongman sezóna byla velmi ovlivněna celosvětovou pandemií onemocnění COVID-19, závodů bylo poskrovnu a svou stopu do ní otiskly všechny vnější vlivy. Na jejím konci jsem si byl pohovořit o minulosti, současnosti a hlavně o budoucnosti s výborným závodníkem, strongmanem a držitelem několika českých rekordů ve zdvihu jednoručky Lukášem Paterou.

Lukáši, jsem rád, že tě po nějaké době vidím. Jak se máš a co je u tebe nového?

Máš pravdu, Aleši, od "Golčáku" jsme se neviděli. Mám se fajn, letos sezóna už skončila, musím si trochu odpočinout a doma je také všechno v pohodě.

Vloni jsi nezávodil, tedy až na tvé oblíbené disciplíny jednoručku a Log Lift. Co se stalo?

Na závody jsem neměl moc pomyšlení, věnoval jsem se hlavně rodině, práci a taky jsem odpočíval a léčil nějaké starší zranění, tělo potřebovalo trochu odpočinout. Proto jsem nejel celý závod, ale zase mám ten sport rád, takže jsem se soustředil na to, co mě baví nejvíc a zároveň mě nelimituje v doléčení zranění, tedy jednoručka a Log Lift. Původně jsem ani nechtěl vůbec závodit, ale nakopl mě Jirka Tkadlčík, když mi vzal můj rekord právě na jednoručce, a já ho prostě musel vzít zpět. (smích)

To rád slyším. Můžeš čtenářům přiblížit letošní poněkud divnou sezónu?

I když to tak nevypadá, tak tahle letošní sezóna byla opravdu divná. Rušení závodů, omezení, restrikce. Přitom s přípravou jsem začal už od prosince 2019, takže vlastně teď je to tři čtvrtě roku, a to je dost. Zdraví drží, zranění se mi vyhýbají. Měl jsem to hezky rozjeté, ve všem, co dělám jsem se zlepšil, ale holt nebyla dostatečná příležitost to ukázat lidem. Takže teď plánuju trochu odpočinku a připravím se na příští sezónu, jak nejlíp to půjde.

Málo příležitostí, to je pravda, i proto jsi připravil pro domácí publikum u nás nový typ závodu?

Vem si, že mezi profíky byly letos jen tři závody. To není moc. Co se týče toho strongman trojboje, o kterém mluvíš, tak vím, že v zahraničí je to poměrně známý a úspěšný formát. Strongman trojboj se skládá ze třech disciplín - nadhoz s axlem, Log Lift a jednoručka. Pravidla jsou jednoduchá, dostat nad hlavu v každé disciplíně co nejvíc a konečný součet všech nejvyšších vah pak určuje celkové pořadí závodníků. Na Ukrajině jsou takové závody vidět. Přemýšlel jsem o takovém závodě už zhruba dva roky a teď byla příležitost. Chtěl jsem něco jiného, takový sranda závod, který by umožnil klukům si zazávodit trošku jinak.

I tak se nejednalo o nějak velký závod, nebo jo?

Vůbec, bylo to hodně komorní, původně se mi přihlásilo sice 35 závodníků, ale nakonec nás bylo jen 6. Hodně vstříc nám vyšel Vašek Mráz a celá akce se konala v Bcross Gymu v Českých Budějovicích. Za to Vaškovi patří velký dík. Původní plán byl, že kdyby nevyšlo počasí, tak se dovnitř všichni vejdeme.

Jak podle tebe závod dopadl?

Závod, no. Byl to takový sranda mač. Ale bylo to fajn a určitě bych do budoucna chtěl strongman trojboj zopakovat. Z letošní zkoušky, jak to bude vypadat, mám nové zkušenosti a nápady, jak celou soutěž pojmout, aby se zbytečně neprotahovala a zároveň byla atraktivní jak pro závodníky, tak pro diváky.

Zde přinášíme výsledky z budějovického strongman trojboje:

Strongman trojboj - výsledky

Kromě klasických strongman závodů sis ještě dal extra jednoručku.

Je to tak, na domácích závodech moc jednoručka na maximum prostě není, takže jsem se domluvil s kluky, co pořádají závody, a s oficiální váhou a rozhodčím jsem jako vsuvku zkusil právě tu jednoručku. V Přelouči mi to umožnil Pavel Zadražil, v Oseku na Mistrovství České republiky strongman amatérů Michal Tichý a v Brně na závodech zase Tomáš Sikora. A za to jim všem moc děkuju.

V Oseku sice nebyly úplně perfektní podmínky, ale i tak rekord padl.

Chvilku před mým pokusem o rekord prošla Osekem průtrž mračen, strašně pršelo, klukům z amatérů jsem to vůbec nezáviděl. Ale na můj pokus už nepršelo, jen bylo strašně mokro a závody se konají na místním fotbalovém hřišti. Jednoručku jsem zkoušel na trávě v kopačkách, ale to fakt nešlo, takže mi tam kluci připravili malou podlážku, ale spíš než na pokus jsem se soustředil na to, abych zůstal na podlážce a nespadl. I tak se zadařilo.

Lukáši, ty se dál soustředíš na jednoručku, máš nějaké tajemství, proč zvedáš víc než ostatní?

Nemám žádné tajemství, na mých pokusech před diváky nelze nic schovat. (smích) Prostě je nutné činku přemístit a opřít, ideálně pohodlně, a pak vyrazit. Pokud je činka dobrá a vyvážená, tak stačí najít přesně ten bod, abych ji mohl vyrazit a zamknout.

To zní jednoduše, ale zase tak jednoduché to nebude. Kolik vlastně máš jednoruček?

Je to o tréninku. Nejen o statické síle, ale taky o dynamice. Letos jsem se vrátil zpátky ke svým desetibojařským kořenům a spojil jsem síly se svým trenérem z té doby. Remigius Machura je přesně ten člověk, kterého potřebuji, je to výborný trenér, mistr světa ve vrhu koulí a obrovská osobnost. Od spolupráce s ním si slibuji zlepšení dynamiky a rychlosti. A to vše by mě mohlo posunout zase o kus blíž k překonání světového rekordu v jednoručce. Zároveň se vyhnu klasickému stereotypu v tréninku. Jinak jednoruček jsem vystřídal víc. Aktuálně mám dvě. Už na začátku jsem si nechal vyrobit obrovskou činku, ta má ale 72milimetrové madlo a sice se o ni dobře opřeš, ale stabilizace činky je strašná. Na poslední pokusy jsem měl půjčenou jednoručku od Honzy Krasinského, abych si vyzkoušel jiný typ činky a zjistil tak, jestli mi bude vyhovovat, nebo ne.

Takže na světový rekord chceš novou?

Ano. Musím ji nechat udělat na zakázku. U tohohle už chce hodně přemýšlet, ideálně by v základu činka měla mít 120 kg a měla by jít naložit přes těch 150 kg. Musí být perfektně vyvážená. Zároveň pak musím sehnat nějaké ideální kotouče. Bohužel neplatí, že 10kg kotouč má 10 kg. Při vážení na kalibrované váze mají některé váhu v rozmezí 9,4 - 9,9 kg. Když tam těch kotoučů dáš víc, tak pak může být rozdíl ve vyvážení a to je pak nebezpečné, různě se to naklání všemi směry a tak.

To by pak mohlo zkomplikovat platný pokus.

Nejenže mohlo, ale zkomplikuje, protože pak řešíš přidání dalšího kotouče, který se ti musí na činku vejít.

Aktuálně jsi ve světové tabulce třetí, bude se tabulka přepisovat?

Máš pravdu, aktuální rekord drží Mateusz Kieliszkowski o hodnotě 150 kg. Druhý je Dimitar Savatinov se 143 kg. A aktuálně třetí je Lukáš Patera se 137 kg. Takhle na papíře to mezi těmi světovými jmény vypadá luxusně a rozdíl sice nevypadá velký, ale těch 13 kg k překonání rekordu bude ještě hodně práce. Letos jsem si splnil to, co jsem chtěl, znovu jsem posunul laťku českého rekordu výš a zároveň vím, že dostanu nad hlavu přes 140 kg. Už teď v Bcrossu jsem zkoušel několikrát 141 kg, pokaždé to tam šlo nad hlavu, jen jsem to nepodržel dostatečně dlouho. A v tom mi má právě pomoc nový způsob tréninku s Remajsem. (Remigius Machura, pozn. red.) No a příští rok to může být velký.

Dobrá. A kromě jednoručky nějaké plány na příští rok?

Určitě chci jet celý pohár v české profesionální lize a myslím, že s tím, jak šla současná příprava a jak by mohla jít ta příští, bych mohl dosáhnout a bodovat na bedně. Jediné, kde letos trochu stagnuju, je v kládě, tam bych se taky chtěl trochu posunout.

Lukáši, děkuju za rozhovor a přeju hodně síly, zdraví a úspěšných rekordů.

Taky děkuju za rozhovor, Aleši, děkuju Ronnie.cz za propagaci sportu a všem fanouškům za jejich zájem o strongman sport.