Nejistý výhled otevření škol ovlivňuje výuku na dálku, propast ve vzdělávání se prohlubuje

Nejistota kolem termínu znovuotevření škol zavřených kvůli epidemii covidu-19 je podle zástupců školní inspekce v současnosti jedním z největších problémů pro organizaci i obsah výuky na dálku. Řada škol podle nich distanční výuku přizpůsobila očekávání, že potrvá dva až tři týdny, i když je možné, že zůstane déle.

Na snídani s novináři to dnes řekli zástupci České školní inspekce. 

Všechny školy s výjimkou mateřských a speciálních jsou od 14. října zavřené a přešly na povinné distanční vzdělávání. Opatření má trvat zatím do 2. listopadu. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) původně slíbil, že první stupeň základních škol se pak bezpodmínečně vrátí do lavic. Minulý týden ale připustil, že kvůli nelepšící se situaci nebude možné to dodržet. Návrat do ostatních škol podmínil Prymula už dříve slábnutím epidemie.

Nejasný výhled návratu do škol podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala komplikuje organizaci výuky na dálku. "Organizace i obsah vzdělávání by probíhaly samozřejmě úplně jinak, kdyby bylo řečeno, že to bude v řádu týdnů nebo měsíců, než když je to v nějakém intervalu, že každých 14 dnů se uvidí," uvedl.

Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse je to ve školách jeden z hlavních rozdílů oproti jaru. Tehdy se školy zavřely 11. března do odvolání. Všichni žáci se vrátili do lavic až v září.

Podle Andryse se na jaře v zásadě vědělo, že distanční vzdělávání bude trvat poměrně dlouho, nyní ale školy žádnou informaci o výhledu opatření nemají. "Jakkoli si většina z nás asi může představovat, jak to všechno asi bude, tak školy dosud stále jely v režimu, že se bavíme o dvou třech týdnech, takže i v tomto směru mohla být výuka koordinována jiným způsobem," řekl.

Podle Zatloukala mají školy jinak více informací i metodik k tomu, aby výuku na dálku zorganizovaly proti jaru lépe. Co se týče vybavení a jejich zápůjčních fondů pro žáky, tak ale zjištění inspektorů nasvědčují tomu, že situace je podobná jako na jaře. Některé školy se sice dovybavily, podle Zatloukala jde ovšem spíš o jednotlivé případy bez systémového dopadu.

Stát dal školám na dovybavení 1,3 miliardy korun. Základní škola mohla na učitele dostat 20.000 korun na pořízení či obnovu techniky. Podle některých expertů by bylo lepší, kdyby školy dostaly sumu podle počtu znevýhodněných školáků, kterým by pak techniku a připojení zajistily.

Podle zástupců inspekce distanční vzdělávání ještě více prohlubuje rozdíly ve vzdělávání, které jsou v českém školství i bez toho veliké. Podle jarního průzkumu inspekce nemá 20 procent dětí možnost on-line připojení. Jde asi o 250.000 žáků základních škol, řekl Zatloukal. Vzdělávání těchto dětí je podle něj na dálku méně efektivní než těch, kteří jsou připojeni k internetu. Po návratu do škol je tak podle něj i proto možné očekávat mezi znalostmi a dovednostmi dětí dramatické rozdíly.

Související

Ilustrační foto

Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let výrazně zhoršila

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují žáci ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).
Ilustrační foto

Vybavení pro výuku on-line se zlepšilo, některé problémy zůstaly

Po náhlém uzavření škol kvůli vypuknutí epidemie koronaviru loni v březnu byla technicky na výuku na dálku připravena spíš jen menšina škol, potřebné dovednosti s digitálními technologiemi měla méně než polovina učitelů. Jako problém se ukázalo i vybavení lidí doma. Vyplývá to z informací České školní inspekce a loňské studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).

Více souvisejících

Česká školní inspekce Roman Prymula (epidemiolog) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 55 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy