Co stojí v trestním oznámení na premiéra za covid

Advokát Petr Němec dnes odeslal trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše a Adama Vojtěcha kvůli situaci s epidemií covid-19, v níž se ČR ocitla.

Přinášíme plné znění trestního oznámení, kterým Petr Němec poslal na premiéra a bývalého ministra zdravotnictví policii.

Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu Přílohy: – Dle textu. 2 I. Oznamovatel tímto podává trestní oznámení ve smyslu ustanovení § 158 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „TŘ“) pro okolnosti nasvědčující tomu, že byly spáchány trestné činy maření úkolu úřední osoby z nedbalosti , šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, vydírání, případně jiný trestný či n . Oznamovatel má za to, že možnými pachateli jsou Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v době spáchání skutku ve funkci ministra zdravotnictví, Ing . Andrej Babiš, předseda vlády České republiky, ostatní členové vlády a jiné neznámé osoby.

Tvrzení, že mohlo dojít k výše uvedenému trestnímu jednání oznamovatel dále odůvodňuje níže, jakož i uvádí relevantní okolnosti daného případu. II. Oznamovatel činí toto trestní oznámení na základě skutečnosti, že vláda České republiky vydala dne 30. 9. 2020 usnesení č. 957, kterým vyhlásila pro území České republiky nouzový stav, a to z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/.

Článek 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (dále jen „OBČR“), uvádí: „Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.“

Článek 5 odst. 1 OBČR uvádí: „Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.“ Oznamovatel má za to, že pokud vláda v souladu s OBČR vyhlásila nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (SARS CoV-2), tak je tímto rozhodnutím vlády aprobováno, že v České republice nastala fakticky vážná krizová situace, která vyžaduje vyhlášení krizové stavu v podobě nouzového stavu a její urgentní řešení.

Oznamovatel má za to, že skutečnost, že musel být vyhlášen nouzový stav a že fakticky došlo k masivnímu šíření koronaviru (SARS CoV-2) a nárůstu nemocných s nemocí COVID-19, nasvědčuje, že mohlo dojít k vážným pochybením úřadů (státních orgánů) a konkrétních úředních a jiných osob, když se dané situaci nepodařilo předejít. Oznamovatel uvádí, že současná situace je odlišná od situace ze dne 12. 3. 2020, kdy vláda České republiky usnesením č. 194 vyhlásila nouzový stav ze stejných důvodů, když v březnu 2020 byla situace pro všechny světové vlády spíše překvapivá, politici i odborníci disponovali omezenými informacemi a zdravotnictví ani veřejnost nedisponovala dostatečnými zásobami ochranných pomůcek. 3 Z pohledu krizového managementu tedy lze situaci z jara popsat tak, že krize byla ve fázi symptomů velmi krátce. V bodě slabých signálů, kdy přicházející krizi rozeznají jen odborníci, byla krize jen omezenou dobu (lze hovořit o konci roku 2019 až lednu 2020, kdy se nákaza začala šířit v Číně a tato činila drastická protiopatření). Nešlo objektivně činit větší počet efektivních opatření, neboť Čína neposkytovala světu ani WHO dostatečné informace a součinnost. Koncem ledna byl koronavirus identifikován i v zemích EU. Riziko této hrozby narůstá a lze hovořit o silných signálech krize, kdy i nespecializovaní odborníci jsou schopni krizi rozeznat, tedy v tomto případě jsou schopni určit, že koronavirus je nebezpečím pro Českou republiku, respektive pro životy a zdraví jejích občanů.

V tomto okamžiku už lze i v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zaznamenat, že poslanci chtějí nebezpečí diskutovat, ale vládní poslanci dané neumožnili, viz např. zpráva z Novinky.cz „Poslanci chtěli řešit koronavirus. ANO, ČSSD a komunisté to zamázli“ 1 ze dne 28. 1. 2020. Jakmile jsou v březnu 2020 v České republice zaznamenáni první nakažení koronavirem, dostává se Česká republika rychle do fáze velmi silných signálů, kdy je dle odborné literatury krizový potenciál v kritickém bodě a možnost protiopatření je již velmi malá, často žádná.2 Z uvedených důvodů, kdy došlo z pohledu krizového řízení k velmi rychlému vývoji (v horizontu tří měsíců) ze slabých signálů až k velmi silným signálům, nezbylo než aplikovat jen jedno z mála dostupných opatření, jak reagovat na krizi, a to tzv. „lockdown“, když ten musel být proveden v právním režimu nouzového stavu.

Z pohledu krizového řízení vláda České republiky na jaře 2020 předešla nástupu akutního stádia krize a situaci lze popsat i schématem utlumení krize z odborné literatury3 : Oznamovatel má však za to, že situace na podzim roku 2020 je zcela odlišná. Výsledkem jarního nouzového stavu mělo být poučení z krize a snížení pravděpodobnosti další krize (respektive předejití hrozbě akutního stádia krize). Česká republika zvládla první vlnu koronaviru ve světovém srovnání dobře, a mnohdy byla dávána i za vzor, když dané nyní ostře kontrastuje se současnou situací, kdy Česká republika patří ve světovém srovnání k nejhůře zasažené zemi (a to doslova). Oznamovatel má za to, že z pohledu krizového řízení je důvodné se domnívat, že současný epidemický stav v České republice není dán specifickými přírodními, klimatickými, kulturními, zdravotnickými, demografickými či jinými podmínkami, ale je toliko výsledkem krizového řízení odpovědných orgánů a osob.

Dané je zjevně patrné z porovnání s jinými zeměmi Evropské unie, viz například článek na Novinky.cz „Česko má celý říjen vyšší počet případů než Německo“ 4 ze dne 15. 10. 2020. Oznamovatel má za to, že stát a jeho odpovědné orgány a odpovědní úředníci měli a mají postupovat tak, aby nedošlo k tomu, že se krize rozvine do takového stavu, aby bylo nutné vyhlášení nouzového stavu či dokonce „lockdown“. Skutečnost že Česká republika svým stavem epidemie vybočuje ze stavu okolních zemí i zemí vzdálenějších a méně vyspělých, například Slovenska, je důkazem, že v případě České republiky došlo ke zjevnému selhání při řešení rizika hrozby epidemie koronaviru.

Oznamovatel má za to, že podstatnou část odpovědných subjektů lze identifikovat dle Pandemického plánu České republiky (byť se věnuje chřipce), který je zveřejněn na stránkách vlády České republiky5 a je na orgánech činných v trestním řízení, aby prověřily, zda došlo či nedošlo k pochybení některých těchto subjektů, když faktický stav, kdy je vyhlášen nouzový stav a Česká republika je v rámci Evropské unie i světa v nejhorší epidemické situaci, nasvědčuje tomu, že je důvodné se domnívat, že k takovému pochybení došlo. Pochybení pak může mít podobu různou, od zanedbání sběru dat a informací, jejich chybného zpracování či analýzy, nepředání informací dále, neposkytnutí součinnosti jinému, nevarování jiného, ignorování dat, ignorování doporučení či dokonce postup v rozporu s takovými daty a doporučeními.

Oznamovatel pak jen příkladem uvádí okolnosti, které nasvědčují, že se některé osoby mohly takového trestného jednání dopustit. Důkaz: – Usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020. III. Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem, MHA Odborná veřejnost opakovaně varovala, že koronavirová krize může na podzim roku 2020 opět přijít. Již na konci června vykazovaly počty nakažených výrazně stoupající tendenci, jak je zjistitelné z veřejně dostupných dat Ministerstva zdravotnictví6 . Epidemiolog a nynější ministr zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl: „Virus nezmizel, je epidemiologicky velmi nebezpečný, musíme být připraveni. Druhá vlna může začít kdykoliv, kdybychom ji podcenili.“ 7 Není tedy pochyb o tom, že vláda i experti již v průběhu léta počítali s druhou vlnou epidemie koronaviru, jakož i s tím, že je nutné se na podzimní zhoršení situace připravit. Tedy z pohledu krizového řízení zde byly silné signály, že krize může opět propuknout, ale oproti jaru zde již byla zkušenost, soběstačnost v ochranných pomůckách a delší časové období pro reakci, jakož i mohly být sledovány reakce jiných vlád světa. Vláda České republiky se ostatně skutečně připravovala.

Dne 17. 8. 2020 se sešla Rada vlády pro zdravotní rizika. Radě předsedal sám Ing. Andrej Babiš. Na radě bylo rozhodnuto, že roušky se budou muset nosit ve veřejných prostorách, jako jsou obchody, obchodní centra a pošty, ve veřejné dopravě nebo ve školách. Tato rozhodnutí prezentoval ještě ten den tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci, jakož i na sociálních sítích. Ministerstvo zdravotnictví pak 19. 8. 2020 zveřejnilo mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020- 28/MIN/KAN, které je dodnes dostupné na úřední desce tohoto ministerstva.9 Opatření se však setkala s nesouhlasem velké části společnosti. Tato vlna nesouhlasu vedla k otočení názoru premiéra Babiše, který, přestože se účastnil původního zasedání Rady vlády pro zdravotní rizika, přiměl tehdejšího ministra Vojtěcha, aby povinnost nošení roušek na některých místech nenařizoval.

Podle premiéra nebyla přísnější opatření potřeba, když, jak uvádí server Seznamzpravy.cz, k danému premiér Andrej Babiš uvedl: „Já chci samozřejmě také ochránit zdraví občanů. Ale na druhé straně vnímám zpětnou vazbu od celé řady lidí, odborníků. Mluvil jsem o tom například i s profesorem Žaloudíkem, s lidmi z kultury, ze sportu, ale i s živnostníky nebo podnikateli, ale hlavně s občany.“10 Po schůzce premiéra a ministra zdravotnictví dne 20. 8. 2020, tedy pouhé tři dny poté, co byla oznámená původní přísnější opatření, tedy Adam Vojtěch oznámil, že nakonec budou k 1. 9. 2020 nařízena mírnější opatření. Ministerstvo zdravotnictví poté 24. 8. 2020 zveřejnilo nová mimořádná opatření pod č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN. 11 Oznamovatel má za to, že každé rozhodnutí jakéhokoliv orgánů musí být podloženo a odůvodněno. O to víc dané platí, pokud jde o rozhodnutí týkající se lidských životů a zdraví. Pokud se Rada vlády pro zdravotní rizika dne 17. 8. 2020 usnesla na konkrétních opatřeních, která prezentovala na tiskové konferenci12, a následně byla provedena mimořádnými opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020, musela mít Rada i ministerstvo pro toto rozhodnutí důvod. Samotné opatření tyto důvody v odůvodnění uvádí.

Lze z odůvodnění daného opatření citovat: „Zkušenosti z praxe ukázaly, že země podporující nošení roušek a respirátorů měly nižší úmrtnost na koronavirovou infekci. Zavedení roušek do praxe rovněž vedlo ke zpomalení denního nárůstu nových případů oproti období před rouškami.“ Dále mimořádné opatření uvádí: „V rámci epidemických výskytů v některých vnitřních prostorách s klimatizací dosáhlo reprodukční číslo nákazy SARS-CoV-2 až hodnoty 11. Systematické přehledy přitom ukázaly redukci reprodukčního čísla používáním obličejových masek (roušek) v intervalu 6 až 80 %, včetně beta-koronavirů jako původců onemocnění SARS, MERS a COVID-19. S nástupem dětí do škol a většího počtu dětí do předškolních zařízení dochází každoročně na podzim a v zimě ke zvýšené incidenci respiračních nákaz s podobnou symptomatologií jako v případě nového koronaviru SARS-CoV-2.

Z hlediska ochrany nastavených systému a prevence koinfekcí i superinfekcí je žádoucí snížit jejich vliv na zvýšenou morbiditu populace co nejvíce. Vzhledem k podobnému způsobu šíření sezónních virových nákaz se zde rovněž uplatní ochranný efekt roušek, resp. jiných forem ochrany nosu a úst jako přidaná hodnota k protekci vůči koronavirům. Vzhledem k uvedenému a další studiím i praktickým zkušenostem je z hlediska přenosu virových respiračních nákaz považováno za rizikovější vnitřní prostředí než venkovní, proto je potřeba zaměřit tímto směrem preventivní opatření ve smyslu plošně nařízené ochrany nosu a úst přednostně.“ Je tedy zřejmé, že předmětné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020- 28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020 vycházelo z dostupných dat a názorů expertů, že vnitřní prostory jsou pro šíření koronaviru rizikovější a ochrana dýchacích cest je úspěšnou metodou ke snížení daného rizika a že školy jsou pro šíření nákazy rizikovým prostředím. Proto předmětné opatření (zjednodušeně) krom jiného předepisovalo nošení roušek a jiné ochrany dýchacích cest v obchodech, provozovnách služeb a školách, školských zařízeních a na vysokých školách. Toto opatření však bylo záhy nahrazeno opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020, které v rozporu s dřívějším odůvodněním ochranu dýchacích cest pro obchody, provozovny a školy a školská zařízení nenařizovalo.

Nutno upozornit, že nové opatření Ministerstva zdravotnictví obsahuje totožné odůvodnění (včetně pojednání o školách), jako opatření původní, tedy z jeho odůvodnění plyne nutnost pro opatření jako předtím, ačkoliv tato byla novým opatřením zrušena.

Jaká změna ve vědění o koronaviru během 17. 8. 2020 a 24. 8. 2020 nastala, že z rozhodnutí zavést roušky v obchodech a školách sešlo? Jak se změnily podklady pro dané rozhodnutí? Objevila se nová studie, že ve vnitřních prostorách se koronavirus šíří stejně jako ve venkovních? Že ochrana dýchacích cest není efektivní a riziko nákazy nesnižuje? Žádná taková studie se neobjevila a Ministerstvo zdravotnictví na žádnou takovou novou studii ve svém novém opatření a jeho odůvodnění neodkazuje! Je tedy zcela nesporné, a dané plyne i ze samotného odůvodnění opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020, že

Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo v rozporu s podklady a daty, které mělo k dispozici a s jejichž závěry bylo seznámeno, a postupovalo zcela protichůdně proti doporučením a proti cílům snížení šíření koronaviru. Úřední osoba, kterou je i ministr, tak při výkonu své pravomoci z nedbalosti podstatně ztížila splnění důležitého úkolu, kterým je dle čl. 1 OBČR ochrana zdraví a životů. Je nesporné, že kdyby ministr zdravotnictví Adam Vojtěch postupoval tak, jak bylo schváleno na Radě vlády pro zdravotní rizika a jak původně i rozhodl ve svém opatření a v souladu s jeho odůvodněním, tak by nedošlo k takovému prudkému šíření nákazy koronavirem.

Oznamovatel má tedy za to, že je dáno důvodné podezření, že došlo k naplnění skutkové podstaty dle ustanovení § 330 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“), tedy že došlo k maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, a to ze strany Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, MHA. Důkaz: – Odkazovanými zdroji; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020. IV. Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a vydírání Ing. Andrejem Babišem Přestože formálně tato opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví, oznamovatel má za to, že o zmírnění opatření fakticky rozhodl premiér Babiš, což vyplývá i z jeho výstupů v médiích či na jeho facebookovém profilu, viz například článek na Novinky.cz, který uvádí: „Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro deník Právo odmítá kritiku opozice, podle které jsou veletoče ohledně povinných roušek projevem amatérismu vlády. Zároveň ale označil původní rozhodnutí o povinných rouškách ve školách, 7 restauracích a obchodech za nelogické a zbytečné. Za případné následky zmírnění navrhovaných opatření přijímá osobní odpovědnost.“ 13 Kvůli prudkému růstu počtů nakažených byla nakonec 10. 9. 2020 přijata přísnější opatření, která byla prakticky totožná s těmi původními, se kterými vláda přišla poprvé dne 17. 8. 2020.

Dnes se nacházíme v situaci, kdy denně přibývají tisíce až desetitisíce nakažených koronavirem a desítky až stovky lidí za den z důvodu této nemoci COVID-19 umírají. Proti šíření nákazy mohlo být zasáhnuto o deset dní dříve, nebýt premiérova rozhodnutí. Oznamovatel poukazuje na to, že premiér je úřední osobou ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. c) TZ, a že jako předseda vlády není zodpovědný pouze za svá politická rozhodnutí, ale zodpovídá i za bezpečnost a zdraví občanů a je povinen se na zajišťování bezpečnosti České republiky podílet, jak mu ukládá zákon.

Tento důležitý úkol však premiér podstatně ztížil, když v době, kdy počty nakažených a následně i mrtvých rapidně stoupaly, zvrátil mimořádně opatření o zavedení roušek. Premiér, jako osoba mající fakticky rozhodující vliv zvrátil rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které je dle ustanovení § 80 zákona č. 245/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, odpovědné za národní politiku ochrany a podpory veřejného zdraví. Ostatně v již citovaném rozhovoru v přímé souvislosti s daným rozhodnutím Andrej Babiš uvádí: „A opakuji, že já jsem odpovědný za to, jak bude fungovat vláda a ministři.“ Premiér má přímý vliv na chod ministerstev a ministrů, kteří jsou mu podřízení a které může navrhovat a odvolávat. Premiér tak nejen, že selhal při plnění vlastní povinnosti (přičemž ochrana lidských životů a zdraví je bezesporu jedna z povinností předsedy vlády, viz článek 1 OBČR), ale řádné a včasné splnění povinnosti znemožnil také Ministerstvu zdravotnictví.

Ačkoli lze právně spekulovat o skutečnosti, zda za úřední rozhodnutí Adama Vojtěcha nese odpovědnost jako úřední osoba i Andrej Babiš, který přinutil Adama Vojtěcha jeho rozhodnutí změnit, je třeba zvážit, zda Adam Vojtěch nečinil své rozhodnutí pod pohrůžkou. Z pozice vnějšího pozorovatele se lze totiž domnívat, že Andrej Babiš pod pohrůžkou jiné těžké újmy nutil Adama Vojtěcha, aby změnil původní mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020- 28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020 (tedy něco konal) a nahradil jej mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020. Jinou těžkou újmou lze totiž i rozumět vyhrožování odvoláním ministra z funkce, nicméně Adam Vojtěch mohl být pod tlakem i jiné újmy, když dané může blíže specifikovat jen sama oběť vydírání. Z odůvodnění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020- 31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020 neplynou žádné důvody, proč došlo ke změně původního mimořádného opatření.

Důvody ke změně tedy neleží v rovině odborné, ale toliko v setkání pana Vojtěcha s panem Babišem. Pokud by došlo k odborné argumentaci pana Babiše, tyto argumenty by se v odůvodnění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020- 31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020 musely objevit. Ačkoliv Andrej Babiš v médiích naznačoval, že zde byly jiné oborné názory, že věc s Adamem Vojtěchem probere14 a že Adam Vojtěch byl dokonce uveden odborníky v omyl15 , tak je nesporným faktem, že nové mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020 žádná nová fakta a žádné jiné názory odborníků v odůvodnění neuvádí, ale naopak uvádí naprosto identické odůvodnění jako předchozí zrušené mimořádné opatření. Tedy je zjevné, že Ministerstvo zdravotnictví žádné nové argumenty nemělo, žádné uvedení v omyl nevyvrátilo a žádné nové důkazy a důvody neoznačilo.

Pokud takové argumenty chybí, tedy nejsou, lze se domnívat, že Adam Vojtěch došel ke změně opatření nikoliv na základě argumentů a důkazů, ale pod nátlakem. Oznamovatel má tedy za to, že je dáno důvodné podezření, že došlo k naplnění skutkové podstaty dle ustanovení § 175 odst. 1 TZ, tedy že došlo k vydírání ministra zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěcha, MHA.

Oznamovatel má dále za to, že je dáno důvodné podezření, že došlo k naplnění skutkové podstaty dle ustanovení § 330 odst. 1 TZ, tedy že došlo k maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, a to ze strany Ing. Andreje Babiše. Důkaz: – Odkazovanými zdroji; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020. V. Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem, MHA a Ing. Andrejem Babišem.

Oznamovatel má s ohledem ke shora uvedenému také za to, že ze strany shora uvedených osob došlo z nedbalosti ke zvýšení nebezpečí rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, když je nesporné, že mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020 je ve výrokové části v rozporu s odůvodněním a že došlo ke zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020 bez racionálního (odborného) odůvodnění. Samotné odůvodnění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020- 31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020 přitom jasně dokládá, že daným krokem došlo ke zvýšení nebezpečí šíření nakažlivé nemoci u lidí, neboť odůvodnění mluví o rizicích šíření nákazy v uzavřených prostorech, ve školách, a o přínosech použití ochrany dýchacích cest v podobě roušek apod., přesto toto mimořádné opatření jde zcela proti těmto zjištěním a doporučením. Důkaz: – Odkazovanými zdroji; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020; – Opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020. VI. Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti členy vlády ČR

Oznamovatel uvádí, že dne 30. 9. 2020 došlo usnesením vlády č. 957 k vyhlášení nouzového stavu. Nouzový stav může vláda dle čl. 5 odst. 1 OBČR vyhlásit jen za těchto podmínek: „Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.“ Daným vyhlášením nouzového stavu bylo aprobováno, že k okamžiku vyhlášení nouzového stavu zde byla krizová situace.

Pokud však předmětné vyhlášení nouzového stavu bylo vyhlášeno s účinností až od 5. 10. 2020 a až od tohoto data byla účinná první opatření (například mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 20581/2020-12/MIN/KAN ze dne 2. 5. 2020 či ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 20599/2020-32/MIN/KAN ze dne 2. 10. 2020), lze konstatovat, že vláda (či odpovědní ministři) nekonali včas. Pokud vláda již dne 30. 9. 2020 konstatovala, že tu jsou takové podmínky ohrožení národní bezpečnosti a takový stav krizové situace, že je nutné vyhlásit krizový stav v podobě nouzového stavu, je zcela neodůvodnitelné, že se pět dní nic nedělo. Ostatně samotný ústavní zákon OBČR předpokládá, že nouzový stav je vyhlašován i s konkrétními omezeními práv a vymezenými povinnostmi občanů. Dané je logické, neboť pokud je vyhlášen nouzový stav, je tu krizová situace, která musí být řešena a tedy s vyhlášením nouzového stavu se zároveň vyhlašují opatření k jejímu řešení. Vláda však postupovala dle oznamovatele právně pochybně, když s nouzovým stavem nevydala konkrétní opatření, označila v zásadě všechna možná práva a povinnosti, že mohou být opatřeními zasažena a nechala si volné ruce k činění konkrétních opatření blíže neznámého znění. Daný postup je pochybný i dle odborných názorů, viz například prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. v rozhovoru pro iRozhlas16.

Podstatné však nejsou ústavněprávní spekulace o postupu vlády, ale okolnosti skutkové. Pokud vláda 30. 9. 2020 seznala, že tu je krizová situace vyžadující vyhlášení krizového stavu, měla bezodkladně také činit potřebné kroky k řešení daného krizového stavu. Tedy nouzový stav měl být účinný okamžitě, či od 1. 10. 2020 a okamžitě, či od 1. 10. 2020, měla být účinná i příslušná opatření. Pokud vláda 5 dní vyčkávala s účinností nouzového stavu a především s účinností vyhlášených opatření, která měla zamezit šíření koronaviru (nakažlivé nemoci), jednalo se o zcela bezdůvodné prodlení, kdy vláda ponechala šíření koronaviru volný průběh, ačkoliv již věděla o tom, že je zde krizová situace, kterou nezvládá vyřešit běžnými prostředky a je nutné dané řešit v rámci nouzového stavu. Jinými slovy, vláda se zachovala jako hasiči, kteří by vyhlásili požární poplach, neboť konstatovali, že ve městě hoří obytný dům a jsou tedy podmínky k vyhlášení poplachu a hasičskému zásahu, ale dali by nohy na stůl s tím, že začnou hasit (provádět hasičských zásah) až za 5 dní. Vyhlášením nouzového stavu vláda doznala, že je zde urgentní krizová situace, odložením jeho účinnosti a prodléváním s přijetím a vyhlášeními potřebných opatření k řešení dané urgentní krizové situace vláda však zcela bezdůvodně zvýšila nebezpečí rozšíření nakažlivé nemoci u lidí (koronaviru).

Oznamovatel má tedy za to, že je dáno důvodné podezření, že došlo k naplnění skutkové podstaty dle ustanovení § 153 odst. 1 TZ, tedy že došlo k šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti, a to ze strany všech členů vlády. Důkaz: – Odkazovanými zdroji; – Usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN ze dne 19. 8. 2020; – Opatřením Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN ze dne 24. 8. 2020. 16 https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jan-kysela-vyhlaseni-nouzoveho-stavu-koronavirus-vcesku_2010020710_vtk 10 VII.

Trestní odpovědnost jiných osob Oznamovatel má za to, že Adam Vojtěch a Andrej Babiš a další členové vlády nenesou trestní odpovědnost samostatně a může být prokázáno, že tu jsou další subjekty a osoby, které zanedbaly své povinnosti i v rámci roviny trestněprávní, či trestněprávně dokonce jednaly. V rámci státní správy je celá řada orgánů a aktérů, kteří v souvislosti s nastalou krizovou situací měli konat či alespoň měli být připraveni konat. Pro srovnání lze odkázat na Pandemický plán České republiky, 17 který se týká pandemie chřipky, ale při definování aktérů či povinností a úkolů lze z něj vycházet.

Oznamovatel má za to, že současná vážná situace je důsledkem pochybení i dalších osob, když jako problematické vidí především to, že nebylo zajištěno dostatečné trasování kontaktů nakažených (hygieny nebyly schopny plnit svou funkci, ačkoliv dané se dalo predikovat) a je zjevné, že rovněž docházelo a dochází k velmi nízkému testování a tedy odhalování nakažených i bez příznaků. Hygieny znaly a musely znát své kapacity a tedy mohly a měly predikovat, od jakého počtu nakažených osob nebudou schopny stíhat plnit svou funkci (povinnost) – tedy trasovat. Tomuto nebezpečí měly odpovědné osoby předejít. Personální posílení hygieny, ať už přímo nebo subdodavatelsky, mělo být provedeno včas a provedeno nebylo.

Jedny odpovědné osoby měly včas varovat a jiné osoby měly jednat. Je na orgánech činných v trestním řízení, aby vyloučily, že v této souvislosti nikdo nepochybil tak, aby byla dána jeho trestněprávní odpovědnost. Pokud jde o nízký počet testování, tak o nízkém počtu testování vypovídá poměr zjištěných pozitivních vzorků z počtu provedených testů. Je-li poměr nízký, když se uvádí, že okolo 5 %, lze konstatovat, že je testováno dostatečně. Pokud daný poměr roste, je evidentní, že není testováno dostatečně, když v současné době se poměr nakažených k testům pohybuje okolo 28 %. Jelikož testy nezachytí všechny nakažené, indikuje vysoký poměr nakažených k testům, že vir se šíří společností bez kontroly. Stát tak ztratil kontrolu nad stavem epidemie a tedy i nad jejím šířením a řízením. Daná pochybení pak vedla k bezprecedentnímu nárůstu počtu nakažených a tedy i hospitalizovaných a mrtvých, když daná čísla ještě prudce porostou, neboť současný vážný stav počtu nově nakažených se v hospitalizacích a úmrtích projeví až se zpožděním.

Oznamovatel má za to, že stát jako celek selhal při zajištění národní bezpečnosti, tak jak ji definuje OBČR, a že orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyšetřit, zda nastalý stav hluboké krizové situace je výsledkem pochybením některých osob při zvládání epidemie, nebo je jen projevem vyšší moci. Z mezinárodního srovnání se lze domnívat, že současný stav je dán nezvládnutým řešením epidemie (vyšší moci) a že při řádném přístupu by stav epidemie měl příznivější vývoj, tak jako například v jiných zemích Evropské unie.

VIII. Oznamovatel zdvořile žádá o vyrozumění o tom, jak bylo toto oznámení vyřízeno. Oznamovatel si vyhrazuje možnost doplnění trestního oznámení a označení dalších důkazů.

Mgr. Petr Němec, advokát odesláno DS 17

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com