Česká republika poutá pozornost světa druhou vlnou pandemie koronaviru a zahraniční média se ptají, proč je po úspěšném jaře v některých parametrech nejhorší v Evropské unii. Negativní publicitu ale vzbuzuje i další menší evropský stát – Belgie. Má obdobný počet obyvatel a je za Českem druhá v počtu pozitivních nemocných na 100 tisíc obyvatel. Rozdílem je, že zažila i silnou první vlnu, a zatím tak zůstává celkově třetí nejhorší zemí světa v přepočtu obětí na velikost populace, zatímco Česko je třiašedesáté.
Jedenáctimilionové Belgii v poslední dnech přibývalo až kolem desítky tisíc nakažených denně. „Jsme nejvíce postiženým regionem v Evropě a opravdu blízko (koronavirové) cunami,“ uvedl ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke.
„Dnes můžeme ještě kontrolovat, co se děje, ale s obrovskými obtížemi a stresem,“ prohlásil podle stanice RTL. „Pokud to dál poroste, bude počet hospitalizací takový, že budeme muset odkládat stále více nekoronavirové péče, což je také nebezpečné,“ dodal.
Ještě v září přitom země sloužila britskému ministerstvu zdravotnictví za příklad, jak se vypořádat s druhou vlnou. Šéf rezortu Matt Hancock zmiňoval interakce v malých sociálních bublinách jako cestu k potlačení šíření viru. Čísla však začala před necelými dvěma týdny dramaticky narůstat.
V Belgii už celkově zemřelo na koronavirus více než 10 tisíc lidí, asi sedmkrát více než v Česku. Aktuálně je s ním v nemocnici kolem 2800 pacientů, z toho téměř pět set na jednotce intenzivní péče. Zatímco na jaře umíraly až tři stovky lidí denně, nyní je to přibližně desetina tohoto počtu. Je však jasné, že strmý nárůst nakažených z minulého týdne se na této statistice projeví až za dva tři týdny.
Země proto v pondělí přistoupila k dalším přísným opatřením, která mají šíření nákazy zkrotit. Po čtyři týdny zůstanou zavřené bary a restaurace, mohou však prodávat jídlo s sebou. Majitelé podniků se bouří, chystají se pro ně ale kompenzace. V Bruselu by měli dostat po třech tisících eur. Zavřeny budou všechny trhy, kde se neprodávají potraviny. Po osmé hodině platí zákaz prodeje alkoholu a lidé mohou z domovů v noci vycházet jen v nezbytně nutném případě.
Mimo členy domácnosti je Belgičanům povolen pouze jeden blízký sociální kontakt, čímž se rozumí například objímání. Za dodržení hygienických pravidel včetně nasazených roušek si lidé mohou domů zvát maximálně čtyři hosty, po celý měsíc však musí jít o stejné osoby. Kde je to jen možné, je povinná práce z domova. Změna však zřejmě nebude dramatická, z nedávné studie vyplynulo, že čtyři z deseti Belgičanů takto pracují alespoň po část týdne.
Prozatím dále fungují divadla a kina, nesmějí však prodávat občerstvení. Otevřené zůstávají i školy. Epidemiolog Pierre Van Damme podle listu HLN hájil rozhodnutí nechat je v chodu co nejdéle. „U chřipkové epidemie by to bylo jiné, protože její hnací silou jsou často děti. Čísla ukazují, že toto neplatí pro COVID-19,“ uvedl.
Experti se každopádně domnívají, že dopady restrikcí se projeví až za několik týdnů. „V boji s pandemií nás čekají dva až čtyři obtížné týdny,“ řekl místnímu rozhlasu Radio 1 mikrobiolog Herman Goossens.
Belgie v tuto chvíli provádí 60 až 70 tisíc odběrů za den, trasování a testování se však dostává na hranu kapacit. Minulý týden se v médiích objevovaly stížnosti, že jen polovina lidí dostává výsledky do 24 hodin. Testování se tak omezuje pouze na lidi s příznaky. Plánuje se však jeho vylepšení včetně zavedení rychlotestů.
| Žebříček zemí podle dosavadních obětí koronaviru na milion obyvatel |
1. San Marino: 1237 |
2. Peru: 1021 |
3. Belgie: 900 |
4. Andorra: 802 |
5. Španělsko: 727 |
6. Bolívie: 725 |
7. Brazílie: 724 |
8. Chile: 714 |
9. Ekvádor: 699 |
10. USA: 679 |
... 63. Česko: 141 |
Pramen Worldometres |
